Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka
Kroměříž 19. září (ČTK) - Muzeum Kroměřížska představuje ode dneška prostřednictvím výstavy Naše koně chov moravského teplokrevníka. Ukazuje vývoj plemene, které je spjaté s místním regionem. Návštěvníci se seznámí se způsoby sedlání a zapřahání. Uvidí také typický kočár a unikátní bryčku, oba exponáty jsou zhruba z počátku 20. století. Audiovizuální část je provede osudy těchto koní i jejich majitelů, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá.
Výstava nabízí také interaktivní prvky. "Zájemci si budou moci sednout do více než sto let starého kočáru. Vyzkoušejí si, co obnáší péče o koně, seznámí se s nejčastějšími pomůckami, které jsou k tomu potřeba. Budou se moci posadit na osedlanou maketu skutečného koně. Pro malé děti jsou připraveny krásné omalovánky, houpací koník a další tematické hračky," uvedla kurátorka výstavy Martina Václaviková.
K vidění jsou v muzeu také staré chomouty nezbytné pro koňský zápřah. "Jedinečná je kopie dekretu Marie Terezie s českou transkripcí, kterým položila základy organizovaného chovu koní v rakouské říši," doplnil spolukurátor výstavy Petr Hlavačka.
Muzeum výstavu připravilo ve spolupráci se Svazem chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. "Jedná se o koně výborného charakteru, přiměřeného temperamentu, velmi ochotného k práci, s využitím pod sedlem i v zápřeži, s pevným zdravím, snadno krmitelného. Chováni jsou především hnědáci, dále ryzáci, bělouši a vraníci," uvedl chovatel moravského teplokrevníka Petr Galatík, majitel Hřebčína Galatík v Lebedově, části Zdounek na Kroměřížsku.
S rodinou a zaměstnanci se v hřebčíně stará o 50 koní. Zároveň je předsedou Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. Původ plemene je třeba hledat na počátku 19. století na území Rakouského císařství. Po vzniku Československa začal samostatný rozvoj na našem území, postupně se koně začali uplatňovat kromě armády i v zemědělství a sportu.
Výstavu, která potrvá do začátku prosince, doplní výtvarná soutěž. Muzejníci připravují i další doprovodný program. Podrobnosti jsou zveřejněny na webových stránkách muzea.
chv dr
Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961
Pardubice 19. září (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích získalo do sbírek Zlatou přilbu, kterou v roce 1961 vyhrál legendární motocyklový závodník Oldřich Klaudinger. Artefakt zakoupilo od jeho manželky Boženy Klaudingerové. Muzeum tak vlastní tři trofeje slavného plochodrážního závodu, uvedlo v tiskové zprávě.
Oldřich Klaudinger (1929 až 2021), vítěz 13. ročníku závodu Zlatá přilba, byl všestranným závodníkem a jedním z mála Čechoslováků, kteří prestižní závod ovládli.
"Jeho trofej je cenná nejen pro svou jedinečnost a zpracování, ale také pro svou historickou hodnotu, během celé historie závodu Zlatá přilba se vítězi stalo pouze 11 Čechoslováků či Čechů," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj/lidovci).
Muzeum ve sportovní sbírce mapuje nejvýznamnější sportovní události regionu, Zlatá přilba zaujímá čelní místo. Kromě trofejí zahrnuje také plochodrážní motocykly, výstroj jezdců a rozsáhlou dokumentaci. Nový přírůstek restaurátorský tým pečlivě očistil a ošetřil.
"Zvláštní pozornost byla věnována odstranění koroze ze znaku a ošetření koženky, která byla vyčištěna demineralizovanou vodou. Z pouzdra byly odsáté prachové nečistoty a vnitřek čištěn perlózou," řekla kurátorka Petra Městecká.
Východočeské muzeum už opečovává dvě Zlaté přilby, jednu v roce 1932 vyhrál Rakušan Hans Mayer, a trofej vybojovanou Janem Lucákem v roce 1951. Jejich vystavení plánuje po otevření nového návštěvnického centra za dva roky. Dosud se v Pardubicích uskutečnilo 75 ročníků závodu.
"Každá je jedinečná a vypovídá o historii závodu a době, ve které vznikla. Ta z roku 1961 například nese československý státní znak s rudou hvězdou. Liší se i výrobci, zatímco tuto přilbu vyrobilo Ústředí uměleckých řemesel, tu z roku 1932 vytvořil pardubický klenotník Čeněk Lejhanec," dodala kurátorka.
jlc kš
ZLATOVNA .CZ