Zástupci kmenů v Namibii požadují po Německu navrácení půdy svých předků
Windhoek 7. března (ČTK) - Členové komunit původních obyvatel Namibie, jejichž předci byli obráni o majetek a zabiti, chtějí s Německem znovu jednat o navrácení půdy, které se před více než sto lety zmocnila německá koloniální správa. Napsala to to dnes agentura Reuters.
Německo v roce 2021 souhlasilo, že bude třicet let v Namibii financovat projekty v hodnotě 1,1 miliardy eur (27,9 miliardy korun) jako odškodnění za zabíjení a zabavování majetků, kterého se dopouštěly německé koloniální síly v letech 1904 až 1908 po vzpouře domorodců. Berlín se zároveň omluvil za svou roli v masakru, při kterém přišly o život desítky tisíc lidí, a oficiálně tyto události označil za genocidu.
Informace o rozsahu masakru se liší. Podle některých zdrojů zahynulo přibližně 60.000 až 65.000 z celkových zhruba 80.000 příslušníků kmene Hererů a o život přišlo také přibližně 10.000 až 15.000 příslušníků třicetitisícového kmene Namů.
Členové namibijských komunit upozorňují, že společné prohlášení z roku 2021 neřešilo otázku vlastnictví půdy a že půda předků zabraná německými silami nebyla vrácena.
'To, co máme nyní, je dvoustranná dohoda o financování rozvojové pomoci. Není to ani odškodnění, ani něco, co by souviselo s genocidou,' řekl agentuře Reuters představitel Hererů Mutjinde Katjiua. 'Německo musí zasednout ke stolu a diskutovat s námi, jednat se zástupci kmenů Hererů a Namů a společně se dohodnout na vhodné nápravě škod,' prohlásil Katjiua.
Podle jeho slov vyloučení potomků postižených komunit z jednání je v rozporu s parlamentní rezolucí z roku 2006, podle níž by jednání měla probíhat mezi těmito komunitami a vládou.
Namibie byla v letech 1884 až 1915 kolonií Německé říše a stopy německé kultury jsou v zemi na jihozápadním pobřeží afrického kontinentu patrné dodnes. Čtyřleté povstání domorodých kmenů vypuklo 12. ledna 1904; následoval nemilosrdný vojenský zásah koloniální moci. Přeživší se ocitli v koncentračních táborech, kde jich další tisíce zemřely v důsledku vyčerpání z nucené práce.
Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války a území dnešní Namibie pak spravovali Britové a později Jihoafrická republika. Samostatnost Namibie vyhlásila až v roce 1990.
Nedávná návštěva německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v Namibii opět rozdmýchala debatu o genocidě. Steinmeier přijel na státní pohřeb namibijského prezidenta Hage Geingoba, který letos 4. února zemřel ve věku 82 let.
cht ank
Arcidiecézní muzeum hostí výstavu slovenské malířky Doroty Sadovské
Olomouc 7. března (ČTK) - Arcidiecézní muzeum Olomouc hostí výstavu jedné z hlavních představitelek současné slovenské figurální malby Doroty Sadovské, nese název Hrdina nosí brnenie, svätec je nahý. Výtvarnice na ní s úctou a zároveň novátorsky uchopuje zobrazování křesťanských postav - Krista, Panny Marie, svatých i andělů. Podle zástupců muzea jde o první výstavu současného autora či autorky v Arcidiecézním muzeu, která se věnuje duchovnímu a starému umění. Otevřena bude do konce května.
"Výstava je důležitá zacílením na hluboký duchovní přesah a symboliku, která v sobě tato vystavená díla bezpochyby mají. U současných umělců toto nebývá zvykem a kvalitních děl je jako šafránu. Tato díla se navíc dostávají do konfrontace s dílem vystavovaným v našich stálých expozicích, jde o obraz Kojící Madona od Bernarda Cavallina ze sbírky Muzea umění," řekl dnes novinářům ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal. Vyzdvihl také, že se touto výstavou muzeum vrací ke klasické malbě.
V Arcidiecézním muzeu je představen výběr z autorčiny tvorby - ve vstupní části se návštěvníci zahledí do pohledu světců zobrazených neobvyklým způsobem, bez jakýchkoliv atributů, šatů i vlasů, kdy autorka pracuje pouze s esencí lidské bytosti, uvedla kurátorka Gabriela Elbelová. Vyobrazeni jsou žlutě na bílém plátně. "Otevřeme dveře a ocitáme se ve žlutém světě, jako bychom byli v objetí žlutých svatých, kteří s různými gesty vyjadřují různé postoje," uvedla Sadovská.
Na výstavě nechybějí intimně laděné malby Svaté rodiny a kojící Madony prezentované v tichém dialogu s barokním neapolským plátnem Bernarda Cavallina. Nechybí ani nejnověji dokončené plátno s autorčinou interpretací tématu Piety a závěr výstavy zakončuje oboustranné plátno Modrozelený Kristus s ranami a Bílý Kristus, které podle autorky vzniklo poměrně nedávno. "Je to rondo, kruhový obraz a vychází ze zobrazení středověkého pojetí Krista jako stromu života," dodala Sadovská s tím, že obraz bývá často instalován také na stropě.
Dorota Sadovská je jednou z hlavních představitelek současné slovenské malby, působí také na poli fotografie, videoartu, prostorových instalací a performance. Za sebou má osm desítek samostatných vystoupení a řadu ocenění, její díla jsou zastoupena v mnoha soukromých i veřejných sbírkách. Její obraz sv. František darovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová papeži Františkovi.
Alena Horáková kš
DALŠÍ ZPRÁVY
