Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 15. dubna (ČTK) - Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. ČTK o tom informovala Marta Krejčíčková, předsedkyně spolku „Cisterciácké krajiny“ a koordinátorka projektu za region cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod a místní akční skupiny Rozkvět.
Do této mezinárodní spolupráce se zapojily čtyři regiony v České republice, a to cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad. Na nich odborníci dokumentují, jak cisterciácký řád krajinu obhospodařoval a co v ní vybudoval, například rybniční soustavy nebo ovocné sady. Z informací a dat čerpají různé tiskové materiály, které slouží ke vzdělávání, a mobilní aplikace, která turistům v dané lokalitě představí historii, vliv a vývoj řádu.
Hlavními cíli je podpořit cestovní ruch v těchto lokalitách a představit oblasti i místním. „Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka 'Cesta cisterciáků' o délce 6400 km, která ve třech hlavních liniích propojuje všechna klášterní místa sítě Cisterscapes napříč Evropou. A postupně budeme budovat návštěvnická centra v místech zastavení,' řekla Krejčíčková. Takové centrum pro turisty se už staví ve Vyšším Brodě a hotové by mělo být do poloviny letošního léta. „Bude přibližně pro 120 lidí, budou se zde dělat přednášky, divadelní přestavení. A právě k tomuto projektu a představení působení našeho řádu zde bude výstava,' uvedl převor cisterciáckého opatství Vyšší Brod Justin Berka.
Podle Krejčíčkové příprava na podání nominace k Evropské komisi začala v roce 2018. Na mezinárodní spolupráci i s vybudováním malých návštěvnických center posloužila dotace jak z Rakouska, tak Česka ve výši přibližně čtyř milionů euro (asi 100 milionů korun). Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky. Slavnostní předání označení „Evropské dědictví“ se uskuteční 17. dubna v Antverpách. A slavnostní otevření centrální linie „Cesty cisterciáků“ bude 27. dubna 2024 ve Žďáru nad Sázavou.
jrc hj
CVVM: Většina lidí míní, že Česko přijalo více uprchlíků z Ukrajiny, než zvládne
Praha 15. dubna (ČTK) - Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes agentura zveřejnila. Ministerstvo vnitra na začátku dubna oznámilo, že v ČR je nyní kolem 339.000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydalo Česko téměř 600.000 dočasných ochran, zanikla jich polovina.
'Téměř třetina (32 procent) zastává názor, že jsme přijali mnohem více uprchlíků, než je ČR schopna zvládnout, a více než čtvrtina (26 procent) myslí, že jsme uprchlíků z Ukrajiny přijali o něco více, než jsme schopni zvládnout,' uvedlo CVVM.
Lidé, kteří mají za to, že stát přijal mnohem více uprchlíků, než je zvládnutelné, jsou častěji ti se základním vzděláním či střední školou bez maturity, nespokojeni se svým životem, se špatně hodnocenou životní úrovní své domácnosti a nespokojeni s politickou situací.
V případě začleňování ukrajinských uprchlíků do společnosti se podle autorů průzkumu ale podíl těch, kteří ho hodnotí kladně, zvýšil na 55 procent, v porovnání s loňským létem je to o devět procentních bodů více.
Pro možnost trvalého usazení ukrajinských uprchlíků v Česku se v aktuálním průzkumu vyjádřila zhruba desetina lidí, tři pětiny upřednostňují pouze dočasné přijetí s následným návratem, jakmile to bude možné, a 28 procent si myslí, že by stát uprchlíky z Ukrajiny neměl přijímat vůbec. 'Rozložení odpovědí na tuto otázku se tak nápadně přiblížilo tomu, jak na ni dotázaní odpovídali na podzim roku 2022,' podotkli autoři průzkumu.
Z perspektivy celé ČR uprchlíci z Ukrajiny představují problém podle více než poloviny dotázaných. Dvě pětiny vnímají situaci opačně, když uvádí, že uprchlíci pro celou ČR problém nepředstavují, a zbývajících osm procent nedokázalo situaci posoudit. Pokud se ale průzkum zaměřil na místo bydliště, tak za problematické má uprchlíky z Ukrajiny pouze čtvrtina obyvatel, uvedlo CVVM.
Průzkum se konal od 26. ledna do 11. března a zúčastnilo se ho téměř 1000 lidí starších 15 let.
fsl snm