Vsetínský zámek bude mít novou fasádu a výtah, hotovo bude v lednu

Následuje: BBC: Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Washington 15. dubna (ČTK/BBC) - Vědci poprvé na světě vedli 'konverzaci' s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC. V roce 2021 u pobřeží jihovýchodní Aljašky šestičlenný tým přehrál nahrávku pozdravného volání keporkaka pomocí podvodního reproduktoru. Byli ohromeni, když jim další keporkak, kterého pojmenovali Twain, odpověděl konverzačním způsobem. 'Je to jako zažít jiný svět. Slyšíte, jak se vynořují na hladinu. Pak se ozve velký nádech, vidíte je a jsou všichni pohromadě jako skupina. Je to prostě neuvěřitelné,' říká Josie Hubbardová, odbornice na chování zvířat, která si v současné době dělá doktorát na Kalifornské univerzitě. Hubbardová byla na výzkumné lodi, která plula s vypnutými motory v kanálu Frederick Sound na Aljašce, když se poprvé setkala s keporkaky. 'Podle předpisů musíte zastavit několik set metrů (od nich) a vypnout motor,' řekla vědkyně. Vzácně se podle ní stane, že se tito kytovci přiblíží. V tomto případě 38letý Twain skutečně připlul k lodi a pokračoval v kroužení kolem plavidla po dobu 20 minut. Vědkyně je členkou výzkumného týmu Search for Extraterrestrial Intelligence (SETI), který doufá, že pochopí složitost komunikace a inteligenci keporkaků. Hubbardová na horní palubě nevnímala práci zvukařů, která probíhala pod hladinou. V podpalubí Brenda McCowanová vysílala nahraný velrybí zpěv přes podvodní reproduktor. Když se Twain konečně vzdálil, Hubbardová seběhla dolů a našla tam vzrušenou skupinku. Zjistila, že Twain se 'ozval' a navázal 'rozhovor', který trval celých 20 minut. Dlouhé, rytmické a neustále se vyvíjející velrybí písně se mohou rozléhat po oceánských dnech. Povídají si pískáním a pulzováním nebo pomocí echolokace malují obrazy svého podmořského světa. Velryby okouzlují lidi už po staletí. Vykazují totiž dlouhý seznam chování podobného lidskému. Spolupracují mezi sebou i s jinými druhy. Navzájem se učí užitečným dovednostem, starají se o svá mláďata a hrají si. Na rozdíl od lidí však u velryb není dominantním smyslem zrak, ale sluch. Ponořte se 200 metrů pod hladinu oceánu a dostanete se mimo dosah světla. Na druhou stranu se zvuk může ve vodě pohybovat dál a rychleji než ve vzduchu. Kytovci z podřádu kosticovců, včetně keporkaků či plejtváků obrovských, mají vyvinutý jedinečný hrtan, který jim umožňuje vydávat zvuky o velmi nízké frekvenci, které se mohou šířit na obrovské vzdálenosti. Naproti tomu podřád ozubených, který zahrnuje vorvaně, delfíny, sviňuchy a kosatky, patří mezi nejhlasitější živočichy na Zemi a ke komunikaci používá ultrarychlé cvakání, které mu slouží k echolokaci, aby 'viděl' svůj svět, a také jemné pulzy a pískání. Kytovci se vyvíjeli více než 50 milionů let. (pokračování...)