Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě
Ankara 3. července (ČTK) - Míra inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,05 procenta z květnového tempa 35,41 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Je to výraznější snížení, než se čekalo, Turecko má ale i tak stále nejvyšší inflaci v Evropě. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,37 procenta po růstu o 1,53 procenta v předchozím měsíci.
Analytici v anketě agentury Reuters pokles očekávali, ale mírnější. U roční míry inflace v průměru předpovídali její zvolnění na 35,2 procenta, u měsíční změny pak růst o 1,45 procenta. Míra inflace v Turecku klesá už 13 měsíců v řadě a v červnu byla nejníže od listopadu 2021.
Dál polevuje růst cen v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje, kde meziročně zvolnil na 30,2 procenta z květnového tempa 32,9 procenta. Podobně růst cen bydlení zpomalil na 65,5 procenta z 67,4 procenta v květnu. Pomaleji rostly v meziročním srovnání také ceny zdravotní péče, komunikačních služeb a hotelů či restaurací.
Zrychlil naopak růst cen za dopravu, kde meziročně dosáhl 27,7 procenta proti růstu o 24,6 procenta v květnu. Rychleji meziročně rostly i ceny za ošacení a za rekreaci nebo kulturu.
Druhou nejvyšší inflaci má v Evropě s velkým odstupem Ukrajina, kde v květnu činila 15,9 procenta. Data za červen zatím nejsou k dispozici. Třetí nejvyšší inflaci v Evropě v květnu mělo Rusko, a to 9,9 procenta.
Za posledních deset let byla inflace v Turecku nejvýše v říjnu 2022, kdy přesáhla 85,5 procenta. Do června 2023 zvolnila na 38,2 procenta, než se v květnu 2024 vyšplhala nad 75,4 procenta. Od té doby zvolňuje.
Turecká centrální banka začala před dvěma lety výrazně zvyšovat základní úrokové sazby, aby pomohla růst cen mírnit. Z 8,5 procenta se tak základní úrok loni v březnu vyšplhal až na 50 procent, teď je na 46 procentech.
Prezident Recep Tayyip Erdogan zvyšování sazeb dlouho nechtěl připustit a prosadil kvůli tomu několikrát i změnu ve vedení centrální banky, než od svého postoje ustoupil a nechal centrální bance prostor k prosazování měnové politiky. Jeho dřívější přístup je podle většiny ekonomů do značné míry zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady obyvatel.
Letos v červnu Erdogan řekl, že do konce roku by chtěl vidět inflaci na 20 procentech.
spr
Index: Průměrný investor do podílových fondů v 1. pololetí prodělal 1,22 pct
Praha 3. července (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí 2025 podle nové metodiky prodělal 1,22 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů devět procent, o rok dříve 12 procent.
V prvním čtvrtletí letošního roku měl průměrný český investor v podílových fondech ztrátu 3,15 procenta, ve druhém vydělal 1,23 procenta. Výkonnost ve druhém čtvrtletí vzrostla, jelikož se trhy postupně stabilizovaly po předchozí nejistotě spojené s celní politikou USA.
Akciové fondy si v druhém kvartálu vedly nejlépe v květnu, kdy se zhodnotily o pět procent, avšak v červnu již zaznamenaly mírný pokles o 0,1 procenta. Dluhopisové fondy vykázaly v květnu mírné zhodnocení o 0,7 procenta, ale v červnu klesly o 1,06 procenta.
"U akciových fondů byl během druhého čtvrtletí patrný výrazně vyšší pokles než u konzervativnějších strategií, zároveň ale dokázaly rychleji navázat na předchozí růstovou trajektorii. Tento dynamický vývoj potvrzuje, že akciové investice zůstávají pro české investory atraktivní volbou, zejména pro ty, kteří se nebojí krátkodobé rozkolísanosti,“ uvedla investiční analytička Swiss Life Select Petra Hrdličková.
Nejvyšší výkonnosti v prvním pololetí dosáhly fondy zaměřené na zlato a těžbu drahých kovů, které profitovaly z rostoucí poptávky po bezpečných aktivech v prostředí přetrvávající inflace a geopolitické nejistoty. Výrazně nadprůměrné zhodnocení zaznamenaly také fondy investující na trzích střední a východní Evropy, které těžily z oživení ekonomické aktivity v této oblasti, upozornila Hrdličková.
Zatímco v prvním čtvrtletí dominovala výnosům bezpečná aktiva v čele se zlatem, ve druhém čtvrtletí se nejlépe vedlo fondům zaměřeným na americký trh. Nejvyššího zhodnocení dosáhly strategie s vyšší expozicí na technologický sektor, který se po předchozí korekci rychle stabilizoval a vrátil k historickým maximům, což výrazně podpořilo jejich výkonnost. Solidní výsledky vykázaly také fondy investující do evropských trhů, které nadále těží z příznivého nastavení měnové a fiskální politiky.
Z pohledu sektorů se pod tlak dostaly farmaceutické firmy, které zaznamenaly slabší výkonnost v důsledku obav z plánovaných regulatorních změn vyplývajících z návrhů zákona na snížení daní a výdajů, tzv. One Big Beautiful Bill Act. Ten mimo jiné předpokládá omezení výdajů na zdravotní péči, škrty v programu Medicaid, regulaci cen léčiv a zpřísnění podmínek pro Medicare, což investoři negativně promítli do cen akcií farmaceutických firem a zdravotních pojišťoven, připomněl investiční analytik Swiss Life Select Šimon Schloff.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2025 vzrostl podle dat Asociace pro kapitálový trh o 37 miliard korun na 1,231 bilionu korun.
fd mha
