Ceny ropy uzavřely na nejnižších úrovních od poloviny června
Londýn/New York 19. července (ČTK) - Ceny ropy uzavřely dnešní obchodování na nejnižších úrovních od poloviny června. Za jejich poklesem stály naděje na dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, silnější kurz amerického dolaru a obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, napsala agentura Reuters.
Cena severomořské ropy Brent dnes klesla o 2,9 procenta a obchodování zakončila na 82,63 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevnila o 3,3 procenta na 80,13 dolaru za barel.
Dolarový index vzrostl po silnějších údajích z amerického trhu práce a zpracovatelského průmyslu zveřejněných v tomto týdnu. K jeho růstu přispěl rovněž globální výpadek počítačových systémů, který zvýšil zájem investorů o bezpečnější aktiva. Silnější dolar zdražuje ropu a další komodity z pohledu držitelů jiných měn, což zpravidla snižuje poptávku.
Analytici banky ANZ upozornili, že cenu ropy tlačí dolů také absence konkrétních stimulačních opatření z Číny. Ta je největším dovozcem ropy na světě. Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 4,7 procenta, což je pomaleji, než se očekávalo. To vyvolalo obavy ohledně poptávky po ropě.
Dnešní globální výpadek počítačových systémů narušil provoz v mnoha odvětvích. Například aerolinky musely zastavit část letů, některá média přestala vysílat a systémové problémy zasáhly téměř vše od bankovnictví až po zdravotnictví. Problémy měl i poskytovatel finančních informací a dat LSEG, který také vlastní londýnskou burzu. Odpoledne se ale dařilo potíže odstraňovat.
V předchozích dvou dnech ceny ropy částečně podpořila zpráva o vyšším týdenním poklesu zásob suroviny v USA.
Agentura Reuters s odvoláním na zdroje také uvedla, že skupina producentů OPEC+ pravděpodobně nedoporučí změnu své současně těžební politiky. Bude tak nadále pokračovat v omezování dodávek ropy na trhy. Skupinu tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem.
Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
BURZA TYP KONTRAKT ZÁVĚREČNÁ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn - ICE Brent září 82,63 85,11
New York - NYMEX WTI srpen 80,13 82,82
pmh irl spr
Státní dluh za pololetí vzrostl o 96,2 mld. korun na 3,207 bilionu korun
Praha 19. července (ČTK) - Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový schodek 178,6 miliardy korun, na celý rok stát plánuje hospodařit s deficitem 252 miliard korun.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že za poslední rok státní dluh narostl o 163 miliard korun, za dva roky o půl bilionu korun. "Je sice vidět, že tempo zadlužování zpomaluje, avšak stále jde o stovky miliard, které si stát musí na svůj provoz vypůjčovat. Problémem není ani tak výše jako soustavný nárůst tohoto dluhu způsobený permanentními deficity státního rozpočtu," uvedl. Připomněl, že s deficity přes 200 miliard korun počítá pro další roky vládní střednědobý výhled. "Zadlužení ČR a s ním spojená dluhová služba bude proto i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší," dodal Dufek.
Míra zadlužení mírně překonala úroveň roku 2022, kdy byla 41,1 procenta HDP. Hodnoty zadlužení se proti předchozím údajům snížily, protože Český statistický úřad (ČSÚ) v červnu revidoval hodnoty HDP za posledních 30 let s ohledem na úpravy metodiky v celé Evropské unii. Nominální HDP se ve většině let po revizi zvýšil, což se projevilo snížením míry zadlužení.
Ministerstvo financí v prvním pololetí prodalo korunové dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok ve jmenovité hodnotě 161,4 miliardy korun. Zároveň stát na konci května řádně splatil dříve vydané dluhopisy za 69,8 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za první pololetí 25 miliard korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla v pololetí 0,5 miliardy eur (12,6 miliardy korun).
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Vývoj státního dluhu (v miliardách korun)
Rok Státní dluh (v mld. Kč)
1993 158,8
1994 157,3
1995 154,4
1996 155,2
1997 173,1
1998 194,7
1999 228,4
2000 289,3
2001 345,0
2002 395,9
2003 493,2
2004 592,9
2005 691,2
2006 802,5
2007 892,3
2008 999,5
2009 1178,2
2010 1344,1
2011 1499,4
2012 1667,6
2013 1683,3
2014 1663,7
2015 1673,0
2016 1613,4
2017 1624,7
2018 1622,0
2019 1640,2
2020 2049,7
2021 2465,7
2022 2894,8
2023 3110,9
1.pololetí 2024 3207,1
Zdroj: ministerstvo financí
str rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
