Alois Eliáš - 1 Oz Měď b.k.

Muzeum Vyškovska získalo mezinárodní sbírku kraslic od místní sběratelky

Vyškov 10. ledna (ČTK) - Muzeum Vyškovska získalo od malérečky a sběratelky Marie Pachtové sbírku více než 300 kraslic z různých zemí Evropy, Ruska i Číny. Kraslicím devadesátiletá žena věnovala celý život, sama je tvořila a setkávala se s malérečkami v zahraničí. Součástí sbírky, jejíž část muzeum vystaví při velikonoční výstavě od 6. března, jsou například i kraslice malované pro jejího ještě svobodného muže, když byl na vojně, řekla dnes při předání Pachtová. "Všechny kraslice, které jsem dostala do sbírky, jsem doma opatrovala a těšila se z nich. Když jsem viděla malérečky třeba na Ukrajině či v Rumunsku, jak pracují, bylo to až neuvěřitelné," řekla Pachtová, která je místní rodačkou a držitelkou titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Podle náměstka hejtmana pro kulturu Františka Lukla (STAN) je sbírka ukázkou práce našich předků, kterou lze předávat dalším generacím. "V průběhu následujících let se na velikonočních výstavách chystáme ukázat návštěvníkům jinou část sbírky. Pro naše muzeum má obrovskou hodnotu. Vytvořil ji člověk, který se sám této tvořivé práci věnuje, rozumí jí, a uměl tak v zahraničí nasbírat cenné artefakty krasličářského umění," řekla ředitelka Muzea Vyškovska Monika Pelinková. Pachtová byla profesí učitelka a od počátku jejího zájmu o tradiční lidovou kulturu byla zřejmá její snaha nejen poznatky získávat a shromažďovat, ale především je, obohacené o vlastní interpretační vklad, předávat zájemcům. Práci s dětmi se věnovala více než 40 let v Dětském folklorním souboru Klebetníček Vyškov. Znalost zdobení kraslic vykládáním slámou předávala ve školách ve výtvarných kroužcích, kurzech a při různých příležitostech doma i v zahraničí. Už v roce 1959 se žačky pod jejím vedením přihlásily do celostátní soutěže o nejkrásnější kraslici. Někteří její žáci v tvorbě pokračují. Tradice se udržuje také v rodině, obě její dcery i vnuk pracují s touto technikou. Kraslice, které Pachtová sama zdobila, se nacházejí ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, Muzea Vyškovska a mnoha soukromých sběratelů. mei hj