Ústecké muzeum získalo originální kostým Krušnohorce Aloise Náhlovského
Ústí nad Labem 26. listopadu (ČTK) - Ústecké muzeum získalo tento týden originální kostým herce, moderátora a baviče Josefa Aloise Náhlovského, který zemřel v Ústí nad Labem letos v dubnu ve věku 72 let. Na míru šitý oblek vydával severočeský herec za kroj posledního příslušníka vybájeného národa Krušnohorců. Kuriózní artefakt daroval historikům bratr původního nositele Daniel Náhlovský. ČTK o novém muzejním exponátu informovalo městské muzeum.
"Bráchovi to tenkrát šila nějaká kamarádka, ještě k tomu patřila kožená kapsička na opasku, ale tu jsem v pozůstalosti bohužel zatím nedohledal," uvedl dárce. Kdysi republikově populární kostým si naposledy zahrál 20. října v pražské Lucerně na letošním výročním koncertu české kapely Fešáci, původem z Ústí nad Labem. V té vystudovaný pedagog Josef Náhlovský svou kariéru baviče začínal. Od roku 1981 vystupoval spolu s Josefem Mladým a Petrem Novotným. Později se s humornými scénkami prosadil i na obrazovky televize.
Oblek složený z vesty, sukně a čepice podle historiků vzdáleně připomíná tradiční skotský oděv. Má jednu regionální odchylku, kterou je motiv kozí hlavy. S živou kozou Náhlovský v kroji pózuje na obalu vůbec prvního nosiče s příběhy vyhynulého národa ze severu Čech nahraném roku 1994. Humoristickou teorii o fiktivním národu starých Krušnohoců shrnul do Krušnohorské kroniky, která vyšla knižně v roce 2008.
Náhlovský podle historiků sestavil dějiny Krušnohorců z regionálních specifik kraje, odkud pocházel. Vykořenění regionu, který opustili Němci, čelil podle muzejníků humorem. Krušnohorci nekouřili cigarety, nýbrž inhalovali z komínů lovosické chemičky, konzumovali perník zásadně injekčně, převáděli přes hraniční hory na západ národy, které neznal ani Karel May.
Kroj posledního Krušnohorce se stane součástí regionálních sbírek. Veřejnosti ho muzeum představí jako exponát měsíce prosince 2022.
fir abz
Německá vláda schválila regulované ceny plynu a elektřiny, oznámil Scholz
Berlín 25. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu. Dnes to na tiskové konferenci s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou oznámil kancléř Olaf Scholz. Výhody z regulovaných cen, které budou platit od ledna, budou mít nejen domácnosti, ale i podniky a průmysl.
"Kabinet právě v tento čas dospěl k důležitému závěru ve zrychleném řízení, neboť je to naléhavé. Cenové brzdy pro plyn, elektřinu a dálkové teplo přicházejí," řekl Scholz.
Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.
Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.
Regulované ceny energií chce Německo financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.
Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.
Aleš Zápotocký jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
