Antonín Langweil - 175. výročí úmrtí Ag proof
| průměr | 37 mm | |
| hmotnost | 31,1 g | |
| ryzost | 999/1000 Ag | |
| hrana | hladká, číslovaná | |
| limit provedení proof | 368 ks | |
| limit provedení b.k. | 74 ks emise | 2012 |
| objednávkový kód | CRM862 |
POŠTOVNÉ = 0 KČ
Při nákupu nad 5000 Kč.
NA OBJEDNÁNÍ
1-8 dnů
NA OBJEDNÁNÍ
1-8 dnů
NA OBJEDNÁNÍ
1-5 dnů
NA OBJEDNÁNÍ
1-8 dnů
| průměr | 37 mm | |
| hmotnost | 31,1 g | |
| ryzost | 999/1000 Ag | |
| hrana | hladká, číslovaná | |
| limit provedení proof | 368 ks | |
| limit provedení b.k. | 74 ks emise | 2012 |
| objednávkový kód | CRM862 |
Antonín Langweil (13. 6. 1791 – 11. 6. 1837) – český výtvarník, litograf. Proslavil se především jako tvůrce papírového modelu Prahy, na němž pracoval od roku 1826 až prakticky do své smrti. Unikátní dílo pokrývá zhruba dvacet metrů čtverečních a zachycuje kolem dvou tisíc objektů historického centra Prahy, z nichž mnohé už neexistují. V letech 1962 – 70 byl model restaurován.
Antonín Langweil se narodil jako deváté dítě v rodině pivovarského sládka v Postoloprtech. Ještě téhož roku jeho otec zemřel a rodina se přestěhovala k příbuzným do Českého Krumlova. V roce 1805 zahájil studium v piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích, které však po dvou letech ukončil a začal pracovat na krumlovském zámku. Vzdělání si rozšířil tříletým studiem v Hospodářském ústavu pro schwarzenberské úředníky, jenž zakončil v roce 1812. V letech 1814 až 1818 pracoval jako úředník v Českém Krumlově. Tato poměrně dobře placená, nicméně strohá práce byla však v rozporu s jeho uměleckým založením, proto pokouší štěstí na vídeňské Akademii výtvarných umění. Ani tam nenalezl uspokojení, a tak si už v roce 1819 otevřel litografickou dílnu v Praze, když předtím s podobnou žádostí neuspěl v Krumlově. Konkurence i těžkopádná byrokracie však komplikovaly rozjezd podniku do takové míry, že Langweil zařízení nakonec prodal pražskému tiskaři Janu Ferdinandovi Schönfeldovi, který převzal i jeho rozpracované zakázky. Langweil sám se stal jeho zaměstnancem.
Po Schönfeldově smrti v roce 1821 se jeho pozice ve firmě zhoršovala, motivovat ho nemohl ani nízký plat, a tak se přihlásil do konkursu na místo sluhy Univerzitní knihovny, které na druhý pokus skutečně získal. Díky existenčnímu zabezpečení si mohl dovolit návrat k oblíbenému malování. Vyžíval se zejména v tvorbě portrétních miniatur.
K vytvoření jedinečného papírového modelu Prahy ho inspiroval sádrový model reliéfu Paříže, který v pražském paláci Platýz v roce 1826 vystavoval Symphorien Caron (pracoval na něm 16 let). Ještě téhož roku se Langweil pustil do mravenčí práce. Ač později těžce nemocen a navzdory faktu, že se mu nedostalo významnější finanční podpory, pokračoval v modelování prakticky až do smrti. Jeho práci tak ocenily až další generace, kterým zanechal detailní podobu historického centra Prahy, s mnoha dnes už neexistujícími objekty. Celkem Langweil vytvořil více než 2000 budov, jeho model patří mezi nejpozoruhodnější exponáty Muzea hlavního města Prahy.
Fotografie použity se svolením Zlatemince.cz.
