Kutná Hora si letos připomíná výročí architekta Santiniho
Kutná Hora 3. února (ČTK) - Kutná Hora si letos připomíná 300 let od úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Život a dílo slavného stavitele přiblíží celoroční projekt Santini Immortalis - nesmrtelný Santini, který začíná dnes výstavou v podkroví sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Autory prací jsou studenti grafického designu na Západočeské univerzitě v Plzni, informovala ČTK Radka Krejčí ze sedlecké farnosti.
Příznivci výtvarného umění se mohou těšit na řadu výstav nejen v prostorách sedlecké katedrály, ale například i v Galerii Středočeského kraje v někdejší jezuitské koleji. Sedlecká farnost na letošní rok chystá i přednášky, workshopy, autorská čtení či speciální prohlídky, na nichž spolupracuje s Dačického domem, Českým muzeem stříbra a dalšími institucemi. Program začíná dnes, v den výročí Santiniho narození, a vyvrcholí v den jeho úmrtí 7. prosince závěrečným koncertem Pardubické filharmonie v bývalém refektáři sedleckého kláštera.
Krejčí připomněla, že Santini svou pracovní cestu začal právě v Kutné Hoře, a kdyby nebylo sedleckého kláštera, možná by se podle ní nestal slavným architektem. "Právě v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře Sedlci dostal svou první velkou zakázku a poprvé tak naplno rozehrál svůj výjimečný talent," připomněla Krejčí.
Santini, tvůrce stylu, který je dnes nazýván barokní gotika, žil v letech 1677 až 1723. Téměř osm desítek jeho dochovaných staveb je rozeseto na území několika krajů dnešní České republiky. Santiniho impozantní stavby jsou nejen v Kutné Hoře-Seldci, ale i v Plasech, Mariánském Týnci, Chlumci nad Cidlinou i Křtinách u Brna. Za jeho vrcholné dílo je považován poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou, který byl v roce 1994 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
khj hj
V Prostějově otevřou výstavu o historii výroby brýlových obrouček
Prostějov 30. ledna (ČTK) - V prostějovském zámku se 7. února otevře výstava s názvem Brejle a okuliare, která návštěvníky zasvětí do historie československé výroby brýlových obrouček. Výstavní projekt je výsledkem disertační práce autora expozice Ondřeje Viceny, sdělil ČTK kurátor Galerie současného umění Prostějov Míra Macík. Součástí je i kolekce nejstarších brýlí z celého světa, shromáždil ji sběratel Vilém Rudolf.
"Autorovi výstavního projektu Ondřejovi Vicenovi se podařilo toto odvětví zmapovat a dokázat, že i přes mnohá omezení vznikaly v tehdejší Okule Nýrsko a v dalších továrnách československých výrobců brýlí designérské poklady srovnatelné se světovou produkcí," uvedl Macík.
Vicena je doktorand Ateliéru produktového designu UMPRUM a designér ve společnosti Okula v Nýrsku. Brýle jsou tématem jeho disertační práce i zaměstnáním. "Původně se o ně zajímal z hlediska historie, technologie výroby a designu. Protože sám brýle nosí a hledal lehké rámečky, zkusil využít staré obruby z druhé ruky. Překvapivě dobře se mu nosily. Od toho bylo již jen pár kroků k založení studia Optiqa, které se zaměřuje na brýle z minulých dekád a zabývá se i výrobou brýlových obrub na míru," řekl kurátor.
Výstava v Městské galerii v zámku Prostějov návštěvníkům zprostředkuje téma brýlí v nejširší možné míře z hlediska historie i použitých technologií. Kromě kolekce nejstarších brýlí z celého světa má na výstavě velký prostor výroba brýlí v českých zemích, která se začala rozvíjet v druhé polovině 19. století. "Přibližuje technologii výroby a její vývoj, seznamuje s používanými materiály, tvary a experimenty, které v tehdejším Československu vznikaly v továrně Okula Nýrsko či Dioptra Turnov," dodal Macík. Výstava podle něj neopomíjí ani osobnost Jaroslava Trubače z Prostějova, který od 60. do konce 80. let navrhl nejvýraznější typy brýlových obrub.
ftv hj
DALŠÍ ZPRÁVY
