Cena zlata poprvé překročila 2600 dolarů za troyskou unci
Londýn 20. září (ČTK) - Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Krátce po 9:00 SELČ vykazovala cena žlutého kovu podle údajů agentury Bloomberg narůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 2608 dolarů za unci.
Americká centrální banka (Fed) tento týden podle očekávání zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila domácí ekonomiku. Svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta.
Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Zlato je rovněž vnímáno jako bezpečná investice v období nejistoty, takže těží z geopolitického napětí, napsala agentura Reuters.
"Současné trendy jsou pro zlato velmi pozitivní," uvedl analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Pokud budou příznivé podmínky pokračovat, mohla by se podle něj cena zlata během příštích 12 měsíců vyšplhat až na 2800 dolarů za unci.
"Předpokládá se, že cena zlata bude mít v příštích měsících silnou podporu díky slabšímu dolaru, nižším výnosům u dluhopisů a zvýšenému geopolitickému napětí," uvedli analytici ze společnosti BMI. Slabší kurz dolaru snižuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů jiných měn, což obvykle podporuje poptávku.
Úrokové sazby mají klesat dlouhodobě, do konce roku se může zlato dostat až k ceně 2700 dolarů za troyskou unci, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Očekává, že v této dekádě se cena zlata může více než zdvojnásobit. Důvodem je například to, že státní dluhy budou v budoucnu spíš růst, než klesat. Dalším je dlouhodobě zvýšená inflace, která zlatu prospívá. Zlato bude tlačit nahoru i nedostatečné množství pracovní síly pro firmy a vysoká cena práce, což se bude propisovat do růstu cen zboží, tedy i zlata, dodal.
pmh fd jd
Britská centrální banka ponechala základní úrok na pěti procentech
Londýn 19. září (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na pěti procentech. Informovala o tom v tiskové zprávě. Její guvernér Andrew Bailey nicméně signalizoval, že v příštích měsících bude centrální banka pokračovat ve snižování úroků, které zahájila začátkem srpna.
"Je však nezbytné, aby inflace zůstala nízká, takže musíme být opatrní, abychom sazby nesnižovali příliš rychle," uvedl Bailey. Britský statistický úřad ve středu oznámil, že spotřebitelské ceny v Británii se v srpnu meziročně zvýšily o 2,2 procenta, což znamená stejným tempem jako v červenci. Inflace tak zůstala nad dvouprocentním cílem centrální banky.
V sektoru služeb, který je důležitým indikátorem domácích inflačních tlaků, v srpnu inflace zrychlila. Ceny ve službách se podle statistiků meziročně zvýšily o 5,6 procenta po červencovém nárůstu o 5,2 procenta.
Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky, v srpnu přikročila k prvnímu snížení úroků od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 16 let, respektive od globální finanční krize.
Tento týden zahájila snižování úrokových sazeb americká centrální banka (Fed), která ve středu zredukovala základní sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Evropská centrální banka (ECB) začala snižovat úroky už v červnu, její základní sazba v současnosti činí 3,65 procenta.
Libra dnes v důsledku rozhodnutí centrálních bank v Británii a v USA posiluje vůči dolaru. Vyšplhala se až nad 1,33 USD, takže se dostala na nejvyšší úroveň od března 2022. Později ale o velkou část zisků přišla. Finanční trhy nyní předpokládají, že britská centrální banka do června příštího roku úrokové sazby sníží čtyřikrát až pětkrát o čtvrt procentního bodu, zatímco v USA očekávají zhruba sedm takovýchto redukcí, uvedla agentura Reuters.
Pro nynější zachování úroků na pěti procentech hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru britské centrální banky. Proti byla pouze Swati Dhingraová, která hlasovala pro snížení o čtvrt procentního bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali, že pro ponechání úroků beze změny bude hlasovat jen sedm členů rady.
Britská centrální banka dnes také rozhodla, že v období příštích 12 měsíců sníží objem dluhopisů britské vlády ve svém vlastnictví o 100 miliard liber (zhruba tři biliony Kč). Snižování objemu dluhopisů tak bude pokračovat stejným tempem jako v uplynulém roce.
pmh spr
