Firmy: Roboti nahrazují lidi v úmorných profesích a mění pracovní trh
Pardubice 16. září (ČTK) - Firmy častěji přenechávají robotům monotónní nebo fyzicky náročné činnosti. Tam mohou lidi nahradit. Roboti běžně pracují v super čistém farmaceutickém prostředí, ale i ve výrobních halách, kde je prach a špína. ČTK to řekli zástupci robotických firem, kteří se dnes účastnili výstavy Technology Day v Pardubicích.
Zástupci firem prezentují své roboty jako neunavitelné pracovníky, kterým nevadí stereotypní práce. Vibrační podavač dokáže celý den brát šrouby a šroubovat je. "Nejvíc se používá v automobilovém průmyslu. Nejde ani tak o rychlost, ale že šroubuje pořád stejně, stejnou kvalitou," řekl Davit Jetmar z pardubické firmy JHV.
Některé práce jsou fyzicky namáhavé, lidé pracují ve velkých továrních halách v hluku a špinavém prostředí. Díky robotům to už dělat nemusejí. "Nahrazujeme nebohé brusiče ve slévárně, kteří se museli trápit broušením ocelových konstrukcí. Brousili šest až osm hodin denně. Stát celou směnu po kolena v prachu je zážitek," řekl ČTK Bohumil Pleskač společnosti Deprag z Lázní Bělohrad na Jičínsku.
Plně automatizovaní roboti například kontrolují stěny nádrží v jaderných elektráren, v laboratořích zpracovávají vzorky krve, ve skladech zakládají a vydávají výrobky, v mlékárnách skládají jogurty a kefíry do krabic. "Ještěrkáře na vysokozdvižném vozíku už v továrnách brzo neuvidíte, vývoj se posouvá rychle," uvedl ředitel robotické divize pro střední a jihovýchodní Evropu společnosti Stäubli Systems Pavel Fischer.
Robotická pracoviště pomáhají chirurgům operovat pacienty a uplatňují se i v estetické medicíně. "Roboti před rokem a půl začali na klinice v Praze transplantovat vlasy," řekl Fischer.
Investice do robotického pracoviště se firmám vrátí do 1,5 roku, což je podle Fischera poměrně rychle. "Firmy chtějí zaměstnávat lidi, ale například v potravinářství není velká marže, nejsou tam tak vysoké mzdy, pro firmy jsou robotická řešení jediný způsob, jak udržet výrobu," dodal.
Podle Fischera se lidé postupně zbaví předsudků, které proti robotům mají. Automatizovaná robotická pracoviště se hodí na velké série, kde je výhodné pracovat nepřetržitě. Roboti postupně mění trh práce, vznikají díky nim nové odbornější profese za vyšší mzdy, řekl Michal Scholze ze Stäubli Systems. Jestli jednou zkrátí pracovní dobu, si jistý zatím není.
"Možná roboti nezkrátí pracovní dobu, mohou ale ubývat noční směny, které nejsou pro lidi ze zdravotního hlediska dobré. Lidé budou pracovat přes den, roboti v noci. Autonomní vozíky mohou v noci vychystávat materiál. Bude jim vyhovovat, že jim po skladu nechodí lidi," míní Scholze.
jlc hj
Studie: V ČR letos zbankrotovalo 4265 podnikatelů, meziročně o 15 procent více
Praha 16. září (ČTK) - Od začátku ledna do konce srpna letošního roku vyhlásilo v Česku bankrot 4265 podnikatelů, meziročně o 15 procent více a zároveň nejvíce od roku 2021. Letos bylo také zatím podáno 4433 návrhů na bankrot, o 14 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
"Za prvních osm měsíců roku zbankrotovalo o 563 více podnikatelů než za stejné období minulého roku. Byl to také nejvyšší počet bankrotů podnikatelů v tomto období od roku 2021, kdy jich bylo o 92 více. Výrazně vyšší počet za osm měsíců roku byl naposledy v roce 2020, kdy jich bylo o 870 více než letos," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se podle ní mírně zhoršuje, objem úvěrů letos roste rychleji než objem vkladů. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě, stále však ještě nedosahuje úrovně z let 2020 a 2021, dodala.
V srpnu v Česku bankrot vyhlásilo 505 podnikatelů. Bylo to o 72 méně než v červenci a nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Dále bylo podáno 506 insolvenčních návrhů, o 79 méně než v červenci. Počet návrhů na bankrot byl v srpnu druhý nejnižší od začátku roku.
Letos bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji a v Praze. Nejméně bankrotů soudy vyhlásily na Vysočině a v Karlovarském kraji.
Nejvýrazněji se jejich počet proti období od ledna do srpna loňského roku zvýšil ve Středočeském kraji, a to o 29 procent. Podobná dynamika byla také v Jihočeském kraji. Počet bankrotů podnikatelů vzrostl ve všech krajích. Nejméně to bylo v Královéhradeckém kraji, a to o čtyři procenta.
Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 88. V Moravskoslezském a v Karlovarském kraji připadlo na 10.000 aktivních podnikatelů shodně 87 bankrotů. Průměr za celou ČR byl 58 bankrotů na 10.000 podnikatelů. Nejlépe na tom byla Praha s 37 bankroty. Pořadí krajů z hlediska ohrožení podnikatelů bankrotem se v čase výrazněji nemění.
Zatímco obchodních společností letos zbankrotovalo nejvíce v obchodu, mezi podnikateli bylo letos nejvíce bankrotů ve stavebnictví, dále v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Nejvíce se jejich počet meziročně zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, o 45 procent. Značný růst vykázalo i nakládání s nemovitostmi a ubytování a stravování. Jediným oborem, ve kterém se za období od ledna do srpna počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil, byly informační a komunikační činnosti.
V počtu bankrotů podnikatelů se zvyšuje podíl těch, kteří byli na trhu maximálně pět let a klesá podíl podnikatelů, jež na trhu působili 31 let a více. Více než dvě třetiny podnikatelů, u kterých byl vyhlášen bankrot, nevykazovaly žádný obrat.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY