Na zahájení Dnů AI řešili odborníci propojení umělé inteligence s uměním
Praha 13. října (ČTK) - V souvislosti s rozvojem umělé inteligence bude nutné redefinovat autorská práva a pojetí autorství, uvedl na dnešním zahájení festivalu Dnů AI počítačový lingvista a robopsycholog Rudolf Rosa z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Filozof a etik umění z Filosofického ústavu Akademie věd Tomáš Hříbek doplnil, že umění lze označit za umění i tehdy, pokud je generované umělou inteligencí. Musí ho ale přijmout relevantní zástupci ze světa umění a kultury, tedy například kurátoři, kritici, sběratelé nebo odborné publikum.
Rosa označil současný stav autorských zákonů za neudržitelný, aktuální zákony podle něj řeší hlavně kopírování a šíření. "Najednou máme novou situaci, kdy nejde o to, že se dílo kopíruje, ale využívá se novým způsobem," uvedl. Navrhuje například vytvořit pro umělce kolektivní správu autorských práv, která by je zastupovala a za užití díla vybírala poplatky.
Festival se nicméně nezaměřuje pouze na spojení umělé inteligence a umění, cílem je představit možnosti využití umělé inteligence a poukázat na její mezioborovost. "Chceme podněcovat ke sdílení poznatků, aby vznikaly spolupráce a celé odvětví se posouvalo dál," řekl ředitel spolku prg.ai a spoluzakladatel festivalu Lukáš Kačena.
Myšlenku festivalu, tedy spojování napříč obory, podpořil na dnešním zahájení i senátor David Smoljak (STAN). "Spojování je skvělá myšlenka, je ale nutné nespojovat jen disciplíny, ale i lidi, kteří technologie budou chtít využít pozitivním způsobem," řekl. Také Smoljak upozornil na nutnost změn pravidel s vývojem světa a technologií.
Dny AI představí v následujících dvou týdnech přes 210 akcí a přednášek zaměřených na aplikaci umělé inteligence ve zdravotnictví, byznysu, automobilovém či kreativním průmyslu, ale také ve sportu.
Třetí ročník festivalu pořádá Česká národní AI platforma pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva vnitra a hlavního města.
trp rot
Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film
Madrid 13. října (ČTK) - Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.
Podle dosavadních poznatků se Kolumbus narodil v roce 1451 v Janově do rodiny relativně chudých obchodníků s textilem a pak potravinami. V Janově se dokonce nachází replika Kolumbova rodného domu. Původní stavbu totiž v 17. století zničilo francouzské námořní bombardování.
Zavedené historické poznatky však zpochybňují někteří španělští a katalánští historici a vědci citovaní v dokumentárním filmu Kolumbova DNA - jeho skutečný původ (Colón ADN, su verdadero origen). Ti začali zkoumat Kolumbovu DNA odebranou z jeho ostatků uložených v katedrále v Seville. Podle experta na forenzní medicínu z univerzity v Granadě Josého Antonia Lorenteho výsledky výzkumu daly jednoznačnou odpověď, že Kolumbus pocházel ze židovské rodiny a ze západního pobřeží Středozemního moře.
Tomu, že Kolumbus se nenarodil a nežil v Itálii, podle autorů dokumentárního filmu napovídají i písemnosti mořeplavce. Všechny dochované dokumenty, které napsal Kolumbus, jsou v kastilštině. Kolumbův jazyk ani nevykazuje vlivy italštiny, který byl podle zavedených historických výkladů rodným jazykem mořeplavce. Tyto záznamy napovídají, že Kolumbus pocházel zřejmě z dnešního Španělska, kde v polovině 15. století žila výrazně větší židovská komunita než na Apeninském poloostrově.
Podle vědců Kolumbus musel skrývat svůj původ a pravděpodobně i své skutečné vyznání kvůli perzekucím, kterým čelili židé na konci 15. století na Pyrenejském poloostrově.
Kolumbus se vydal na svou nejznámější námořní výpravu v roce 1492. Do Španělska z ní přivezl poznatky o existenci nového území. Latinskoamerické státy se ale často ohrazují vůči tvrzení, že Kolumbus Ameriku objevil, jelikož se jednalo o již obývané území. Ve Španělsku je 12. října státní svátek. Jedná se o připomínku připlutí Kolumba na americký kontinent. Španělsko však čelí od části latinskoamerických politiků výtkám, že se nedostatečně omluvilo za svou koloniální nadvládu, k jejímuž rozšíření výrazně přispěl právě Kolumbus svými poznatky o "novém kontinentu".
jkh
ZLATOVNA .CZ