Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Baku/Stěpanakert 19. září (ČTK) - Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání.
Ázerbájdžán dnes zahájil protiteroristickou operaci v Náhorním Karabachu, informovala ázerbájdžánská agentura APA. Vysvětlil ji arménskými provokacemi.
Ze Stěpanakertu, správního centra Náhorního Karabachu, byly hlášeny výbuchy a pod palbou se ocitly i další města a obce, informovala agentura Armenpress.
Poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev podle agentury TASS uvedl v turecké televizi, že "základní úkoly" operace "se blíží ke splnění" a "určené vojenské cíle už byly zneškodněny". Operace podle něj pokračuje "v omezenějším rozsahu".
Ázerbájdžán podle poradce informoval o své operaci Rusko a Turecko. Prezident Ilham Alijev jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o jeho iniciativě uspořádat jednání o Karabachu s účastní Arménie.
"Naším hlavním cílem je zneškodnit vojenskou infrastrukturu (v Karabachu)," řekl Hadžijev o cílech operace. K nim přiřadil i výměnu vedení enklávy. Před zahájením operace ázerbájdžánská strana podle něj varovala civilní obyvatelstvo.
Jerevan obvinil Baku, že se snaží "dokonat politiku etnických čistek", a tvrdil, že arménská armáda v Karabachu není.
Arménský premiér Nikol Pašinjan jednal telefonicky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který podle arménské vlády přislíbil svolat naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN.
V samém Jerevanu podle agentury Interfax demonstruje několik stovek lidí, kteří požadují premiérovo odstoupení.
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této cestě by měli zajišťovat ruští vojáci, rozmístění jako mírové síly v regionu, ale podle médií Ázerbájdžán fakticky koridor ovládá.
msk hab
OSN: Země mohou uvažovat o finančním odškodnění otroctví i přes právní překážky
Ženeva 19. září (ČTK) - Státy světa mohou uvažovat o vyplácení finančních reparací jako o součásti opatření, jimiž by kompenzovaly někdejší zotročení lidí afrického původu, a to i přesto, že právní nároky na taková odškodnění komplikuje uplynulá doba a problémy s určením viníků a obětí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dnešní zprávu OSN.
Zpráva generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese uvádí, že žádná země se dosud plně nezodpovídala za svou minulost. Podle dokumentu se také nevypořádala s dědictvím násilného vystěhování odhadovaných 25 až 30 milionů lidí z Afriky v průběhu uplynulých více než 400 let.
"Podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv může náhrada jakékoli ekonomicky vyčíslitelné škody, přiměřeně a úměrně závažnosti poškození a okolnostem každého případu, rovněž zakládat formu nápravy," uvádí se ve zprávě.
"V kontextu historických křivd a škod utrpěných v důsledku kolonialismu a otroctví může být jejich finanční ohodnocení extrémně obtížné vzhledem k délce doby, která uplynula, a obtížné identifikaci pachatelů a obětí," uvádí se rovněž v dokumentu. Zpráva nicméně zdůrazňuje, že ani tyto obtíže při uplatňování právních nároků na odškodnění "nemohou být důvodem pro anulování základních právních závazků".
Myšlenka vyplacení reparací nebo jiného odškodnění za otroctví není zdaleka nová, připomíná Reuters. V poslední době však tyto snahy nabírají po celém světě na síle s tím, jak se stupňují požadavky afrických a karibských zemí.
Také Evropská unie v červenci prohlásila, že otrokářská minulost Evropy způsobila milionům lidí "nevýslovné utrpení", a naznačila, že je třeba tento "zločin proti lidskosti" odškodnit.
Zpráva OSN konstatuje, že aby se státy vyrovnaly s dědictvím otroctví a kolonialismu, měly by zvážit "množství opatření" včetně úsilí o dosažení spravedlnosti a reparací i snahy o celkové usmíření.
sch mka
DALŠÍ ZPRÁVY
