Muzeum v Hodoníně slaví 100 let, plánuje obnovu expozice o TGM
Hodonín 20. dubna (ČTK) - Masarykovo muzeum v Hodoníně dnes zahájilo výstavu, která připomíná 100 let od jeho založení. Návštěvníci si na ní mohou prohlédnout i stříbrné mince ze 13. a 14. století, které se vystavují jen při speciálních příležitostech, řekla ČTK ředitelka muzea Irena Chovančíková. Muzeum podle ní plánuje renovaci výstavy o prvním československém prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi.
"Tyto mince byly nalezeny v roce 1957 při stavbě bytů. Vystavují se velmi málo. Dále máme připravené zajímavé archeologické nálezy z plošného výzkumu náměstí, ukázky zbraní, keramiky nebo etnografických sbírek. Je to takový výběr toho nejlepšího," sdělila Chovančíková. Stoletou historii muzea podle ní připomenou také besedy nebo speciální programy pro děti.
Muzeum sídlící v prostorách barokního zámečku ročně navštíví kolem 10.000 lidí. Nejvýznamnějšímu hodonínskému rodákovi Masarykovi se věnuje stálá výstava. "Expozice je dobře a komplexně udělaná, ale nutně vyžaduje obnovu. Byla otevřená v roce 1997. Neodpovídá současnému stavu poznání a moderním technologiím," uvedla ředitelka. Muzeum podle ní již požádalo o dotaci na obnovu expozice.
První pokusy o založení muzea v Hodoníně spadají do počátku 90. let 19. století, do doby sílícího českého národního uvědomování. Činnost jeho předchůdce, Společnosti Slovenského muzea, přerušila první světová válka, a tak muzeum oficiálně vzniklo až v roce 1923. Zaměřovalo se na výzkum a dokumentaci života obyvatel moravsko-slovenského pomezí i na propagaci Masarykova života a díla.
Nacistická okupace vedla k paralyzování činnosti spolku. Válka a později únorový převrat v roce 1948 znamenaly konec veřejné prezentace Masarykovy osobnosti a jeho myšlenkového odkazu. V období komunismu se muzeum muselo přeorientovat na dokumentování dějin dělnického hnutí a problematiku československé vzájemnosti. Muzeum se mnohokrát stěhovalo, měnilo názvy i koncepce. Vítanou změnou byl porevoluční návrat k původnímu zaměření a také oprava barokního zámečku v 90. letech, kde muzeum našlo vhodné prostory.
Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Vedle pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích.
klv dvd
Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo 11 osobností
Vrchlabí (Trutnovsko) 20. dubna (ČTK) - Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2022 za přínos pro rozvoj Krkonoš dnes ve Vrchlabí získalo 11 osobností. Mezi nimi také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková, která dostala Cenu veřejnosti. Správa KRNAP udělovala ocenění potřinácté, informoval ČTK mluvčí národního parku Radek Drahný. Smyslem je vyzdvihnout lidi, kteří svým životem a prací znamenají či znamenali přínos pro Krkonoše.
Nominace posílala veřejnost, v letošním roce výbor ceny vybíral ze tří desítek návrhů. "I v letošním roce se nám sešly velmi kvalitní nominace. S ohledem na 60. výročí založení Krkonošského národního parku jsme se s ostatními členy výboru rozhodli udělit ocenění 11 osobnostem," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Ocenění dnes ve Vrchlabí získali také vědkyně zabývající se pyly Vlasta Jankovská, starosta obce Poniklá Tomáš Hájek, pedagog a spisovatel Aleš Fetters, mykolog Rostislav Fellner, provozovatel Lesní boudy Michal Kreipl, dráteník Ladislav Šlechta, hospodář Norbert Tippelt mladší, bývalý člen Horské služby Krkonoše Karel Novák a posmrtně dlouholetý vedoucí vrchlabského národopisného souboru Krkonošský horal Stanislav Lelek.
Laureáti nebo jejich zástupci převzali od ředitele Správy KRNAP ceny v podobě Krakonoše, které vyrobil jako drátěné plastiky oceněný Ladislav Šlechta z Harrachova technikou smyček. "Předlohou mu bylo nejstarší vyobrazení Krakonoše tak, jak je známe z Hellwigovy mapy Slezska z roku 1561. K výrobě jedné sošky bylo zapotřebí přibližně 30 metrů železného taženého žíhaného drátu, který musí být pro potřeby pletení tvárný a měkký," uvedl Drahný.
Výroba jednoho Krakonoše zabrala více než 30 hodin. "Vzhledem k tomu, že v letošním roce byl oceněn i přímo pan Šlechta, tak z rukou ředitele Správy KRNAP dostal výjimečně broušenou vázu z dílny dalšího zdejšího řemeslníka Miloše Plecháče z Čisté u Horek," dodal Drahný.
Loni Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2021 získali propagátor lyžařského sportu Pavel Klapuš, ornitolog Jan Grúz, fotograf Karel Hník, pedagožka a ilustrátorka Věra Ničová, kočí Jan Hampl, Hana Kulichová a Jiří Kulichovi ze Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER. In memoriam ocenění dostali polárník a meteorolog Michal Janouch a bývalý člen Horské služby Krkonoše a lesník Josef Nechanický.
ku dvd
DALŠÍ ZPRÁVY
