Univerzita Palackého nabízí trička s ukrajinskou vyšyvankou, podpoří studenty
Olomouc 17. července (ČTK) - Olomoucká Univerzita Palackého nabízí pro zájemce originální trička s tradičním ukrajinským ornamentem, takzvanou vyšyvankou. Od začátku letních prázdnin jsou k dostání v UPointu v centru Olomouce. Získat ho mohou zájemci, kteří vloží finanční dar v minimální výši 300 korun do univerzitního Fondu pomoci Ukrajině. Prostřednictvím tohoto fondu se olomoucká univerzita snaží podporovat své studenty a zaměstnance, které postihl válečný konflikt na Ukrajině, informovali ČTK zástupci univerzity.
Podnět dala univerzitě jedna ze zdejších ukrajinských studentek, Maryna Kovalová z Oděsy, která studuje na katedře komunikačních studií Cyrilometodějské teologické fakulty UP. "Nedávno se mě moje česká sousedka ptala, kde se dá koupit tričko na podporu Ukrajiny. Uvědomila jsem si, že i po několika měsících války mají Češi stále chuť pomáhat a ukázat svůj postoj. S panem rektorem Martinem Procházkou se pravidelně setkáváme a bavíme o potřebách ukrajinských studentů, při posledním setkání jsem tedy výrobu triček navrhla a on jednoznačně souhlasil," uvedla osmnáctiletá studentka.
Místo protiválečných hesel hledali zástupci univerzity typický ukrajinský motiv, nakonec tak vznikla trička s vyšyvankou. "Pro Ukrajince je vyšívaná košile důležitým prvkem kultury, talismanem. Díky mým přátelům na sociálních sítích se mi podařilo najít úžasnou grafičku z Oděsy, která během krátké doby dokázala vytvořit moc krásnou kresbu pro náš projekt. Těším se, až naše trička uvidím v ulicích Olomouce," dodává Kovalová.
Na Univerzitě Palackého působí více než 160 studentů a zaměstnanců z Ukrajiny. "Mnozí z nich se vlivem ruské agrese ocitli bez prostředků a podpory svých rodin, zároveň musí dál zvládat školu, práci a řada z nich se navíc zapojila do dobrovolnické činnosti. Prostředky, které se snažíme shromažďovat v našem Fondu pomoci Ukrajině, by měly sloužit k jejich dlouhodobé podpoře. Vlna solidarity vždy po nějaké době opadá, ale tito lidé stále potřebují naši pomoc," uvedl prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti UP Vít Procházka.
Zástupci univerzity na začátku rusko-ukrajinského konfliktu uvedli, že na UP studuje zhruba 150 studentů a pracuje 20 zaměstnanců z Ukrajiny. Těm, kteří se vinou ukrajinské krize dostali do tíživé situace, nabídla univerzita již dříve mimořádné stipendium 10.000 korun, o které mohou žádat opakovaně, a zaměstnancům možnost bezúročné půjčky, nabízí jim také další formy nefinanční pomoci.
ftv dr
Muzeum v Liberci vystavuje kůl použitý při popravě před 263 lety
Liberec 17. července (ČTK) - Severočeské muzeum v Liberci vystavuje kůl použitý při popravě ve městě před 263 lety. Posmrtně jim byla probodnuta Anna Wormová odsouzená za vraždu vlastního dítěte.
"Pozoruhodný exponát, který dlouhá léta ležel bez povšimnutí v depozitáři, je nyní k vidění v expozici Liberecké fragmenty," uvedl mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička. Muzeum pod kraj patří.
Příběh Anny Wormové je zdokumentovaný v takzvaných Černých knihách Liberce. Její tragický příběh se stal před devíti lety také součástí netradiční taneční inscenace Café Reichenberg - do temnoty, kterou vytvořil baletní soubor libereckého divadla. Wormová za prusko-rakouské války přitáhla s rakouským vojskem do Liberce, otěhotněla a po porodu zabila novorozeně. "Anna Wormová z Pokratic u Litoměřic byla 10. května 1759 odsouzena k smrti za to, že 1. března uškrtila své novorozené dítě v Dolním Hanychově," uvedl Mikulička.
Jako den její popravy byl stanoven 25. květen. V 8:00 byl na náměstí před radnicí postaven stůl potažený černým plátnem, na kterém byla položena černá dřevěná hůl. "Kolem radnice se tísnil dav měšťanů, kteří se přišli na popravu podívat. Městský soudce Johann Friedrich Klinger promluvil k lidem, aby se chovali klidně a nezpůsobovali povyk. Poté přivedl kat Martin Borg hříšnici z vězení před soud. Doprovázeli ji čtyři duchovní," popsal události toho dne Mikulička. Soudní úředník Johann Christoph Schlesinger odsouzené ženě hlasitě přečetl ortel, soudce vstal ze sedadla, zlomil hůl a hodil ji Wormové k nohám. "Poté se za zvuku zvonů všichni vydali směrem k popravčímu vrchu, který stál na místě dnešních dolních kasáren. Popraviště bylo zděné se čtyřmi sloupy. Po příchodu na místo zpovědník Johann Just promluvil k lidu a pronesl poslední modlitbu a kat vykonal mečem poslední část rozsudku," dodal Mikulička. Tělo popravené ženy uložili do hrobu asi 60 kroků od šibenice a podle rozsudku jí ještě kat probodl srdce železným hrotem kůlu.
Kostra popravené ženy se zaraženým kůlem byla nalezená o více než století v později, na jaře v roce 1891 při výstavbě Kasáren císaře Františka Josefa pro potřeby pěchoty a polních myslivců. Podle Mikuličky tak jde o jeden z prvních libereckých archeologických nálezů. "Kůl byl vystaven ve Vlastivědném muzeu města Liberce, odkud po jeho zrušení přešel spolu s dalšími předměty do sbírek Severočeského muzea v Liberci," dodal mluvčí kraje.
knt kš
DALŠÍ ZPRÁVY
