Auditoři EU: Chyby v rozpočtu dosáhly 5,6 procenta, podvody přetrvávají
Lucemburk/Brusel 10. října (zpravodajka ČTK) - Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2023 opět výrazně zvýšily. Míra chybovosti byla 5,6 procenta, v roce 2022 to přitom bylo 4,2 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Jak řekl ČTK člen dvora za Českou republiku Jan Gregor, dvůr během auditu za loňský rok odhalil rovněž dvacet případů podezření z podvodu. Zda se některý týká České republiky, bude zveřejněno až později. Auditoři ve zprávě dále upozorňují na rostoucí finanční rizika, jimž čelí rozpočet EU v důsledku rekordní výše dluhu, útočné války Ruska proti Ukrajině a vysoké inflace.
"Každoročně v rámci auditu narazíme na pár projektů a transakcí, které vykazují znaky podvodného jednání, v roce 2023 jsme jich odhalili dvacet, nahlásili jsme je Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a paralelně Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ten zahájil čtyři vyšetřování, úřad EPPO jich zahájil devět," uvedl Gregor. Podvody se často týkají veřejných zakázek, kdy mají auditoři podezření, že byly záměrně zmanipulované či může jít o střet zájmů.
"Auditoři jsou znepokojeni nárůstem míry chyb. Ta se ze tří procent v roce 2021 a 4,2 procent v roce 2022 opět v roce 2023 zvýšila, a to na 5,6 procenta z celkových výdajů rozpočtu EU ve výši 191,2 miliard eur," uvedl účetní dvůr ve své tiskové zprávě. Nesrovnalosti se navíc týkají 48 miliard eur vynaložených v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, což je hlavní pilíř balíčku NextGenerationEU na podporu oživení po pandemii covidu-19. Auditoři zjistili, že byly provedeny platby, aniž by členské státy splnily všechny podmínky, a odhalili také nedostatky v kontrolních systémech členských států.
"Podobně jako v posledních čtyřech letech dospěli i letos auditoři k závěru, že odhadovaná míra chyb za rok 2023 je významná a má rozsáhlý dopad. Jejich výrok o výdajích EU je proto záporný," dodává tisková zpráva. Auditoři zdůraznili, že značný nárůst odhadované míry chyb je z velké části způsobem chybami zjištěnými ve výdajích na soudržnost, tedy kohezní politiku, kde míra chyb narostla ze 6,4 procent v roce 2022 na 9,3 procenta v roce 2023.
Auditoři rovněž poukázali na to, že rozpočet EU nadále ovlivňuje vysoká inflace. Na základě inflační prognózy vypracované Evropskou komisí odhadují, že rozpočet Evropské unie by do konce roku 2025 mohl ztratit téměř 13 procent své kupní síly. "Finanční pomoc EU Ukrajině se v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšila více než dvojnásobně, z 16 miliard eur na 33,7 miliardy eur. Auditoři upozorňují, že přenesení rizik případných dlužných splátek do budoucna by mohlo vyvolat tlak na rozpočet EU," stojí dále v tiskové zprávě účetního dvora.
Účetní uzávěrkou EU se bude zabývat Evropský parlament, který přihlíží právě i k výroční zprávě Evropského účetního dvora.
V roce 2023 činily výdaje z rozpočtu EU celkem 191,2 miliardy eur (4,9 bilionu Kč). Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda se příjmové a výdajové operace EU uskutečnily v souladu s platnými předpisy. Za tímto účelem prověřují statisticky reprezentativní vzorek operací a posuzují, nakolik jsou výdaje zatíženy chybami. Odhadovanou míru chyb u těchto výdajů porovnávají s prahem ve výši dvě procenta, což je hodnota, nad níž se nesprávné výdaje považují za významné. "Záporný výrok" znamená, že auditoři zjistili rozsáhlé problémy.
Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 pracovníků, z toho přes třicet Čechů, v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Jeho cílem je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, jimž EU čelí.
tes ank
Česká společnost za 35 let zbohatla, ale také zpohodlněla,řekl Petr Doškář z MPO
Brno 9. října (ČTK) - Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl dnes na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář. Ve chvíli, kdy vypadne z vědy a výzkumu úspěšná inovace, je podle něj třeba ji uchopit a uplatnit ji v Česku. Teď se často stává, že něco z výzkumu vypadne, někdo to uchvátí a vyveze do zahraničí, řekl Doškář.
"Nikdo teď nechce krev, pot a slzy a není to jen otázka Česka, ale celé Evropy. Celá Evropa je nyní ve fázi, že nemá nová teritoria, kam by mohla vyvážet, nemáme dostatek základních surovin a nemáme chuť se více zapotit," řekl Doškář, když komentoval novou hospodářskou strategii vlády, kterou ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představoval v úterý. Podle Doškáře se postupně vyčerpává ekonomický model založený na přímých zahraničních investicích a exportu.
Podle něj se česká ekonomika musí posunout k tomu, že český nápad, českou inovaci nezužitkují do podoby finálního produktu v zahraničí. "Design, značku, marketing si musíme dokázat udělat sami. Aby vznikl brand České republiky," řekl Doškář. Podle něj jsou Češi vnímaní v zahraniční jako pracovití a spolehliví, že mají tradici a to je málo. Uvedl, že je potřeba, aby fungoval transfer know how, aby se výsledky vědy a výzkumu přenášely do praxe, což je kvůli nefunkčním kapitálovým trhům problém v celé Evropě. Aby byly finance dostupnější, měl by podle něj stát umět iniciovat diskusi mezi výrobním a finančním sektorem.
Peníze na investice by měly podle něj zajistit i firmy se zahraničními vlastníky. "Lehko se řekne, ale hůře se to udělá, ale je potřeba, aby firmy mluvily se svými zahraničnímu vlastníky a dokázaly je přesvědčit, že část zisku mají reinvestovat v Česku," řekl Doškář.
Hospodářská strategie má 11 částí, jejichž zlepšení má celkově pomoct k lepší perspektivě české ekonomiky do budoucna, aby nestagnovala a více nezaostávala za těmi nejlepšími. Ve čtvrtek se jí bude zabývat na svém zasedání vláda.
mei kš