ECB snížila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 3,25 procenta
Lublaň/Praha 17. října (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, informovala v tiskové zprávě. Sazbu pro hlavní refinanční operace snížila také o čtvrt bodu, a to na 3,40 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.
ECB nyní poprvé za 13 let snížila úrokové sazby na dvou zasedáních za sebou. "Hospodářský růst v Evropě je pomalý a inflace se vrátila k cílové úrovni, takže by bylo překvapením, kdyby nepokračovali ve snižování úroků," uvedl podle agentury Reuters analytik Robert Farago ze společnosti Hargreaves Lansdown.
Analytik Dean Turner z UBS Global Management předpověděl, že ECB úroky pravděpodobně sníží také na svém prosincovém zasedání. "Pak očekáváme sérií snížení úroků na každém zasedání až do června. Než ECB snižování přeruší, měla by depozitní sazba sestoupit na dvě procenta," dodal.
Lagardeová uvedla, že nové údaje signalizují, že ekonomická aktivita zaostává za očekáváním. Předpověděla nicméně, že ekonomika časem zesílí, protože rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem zvýšit spotřebu. Poukázala však na faktory, které by mohly mít na hospodářský růst negativní vliv, například na geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Letos v červnu pak zahájila snižování úroků, když svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. V září tuto sazbu snížila o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta.
"Rozhodnutí zredukovat sazby jen pět týdnů po předchozím (zářijovém) snížení, od kterého přišlo pouze málo nových ekonomických údajů, signalizuje, že v ECB se musely výrazně zvýšit obavy ohledně hospodářského růstu v eurozóně," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle dnešních údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB.
"Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity," dodala.
Česká měna v bezprostřední reakci vůči euru posílila až k úrovni 25,21 koruny za euro. "Pár minut po zveřejnění se obchodovala poblíž 25,24 korun za euro," poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.
pmh spr
Londýn kvůli Brexitu podle šéfa City ztratil 40.000 míst ve finančním sektoru
Londýn 16. října (ČTK) - Odchod Británie z Evropské unie připravil londýnské finančním centrum zhruba o 40.000 pracovních míst. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl Michael Mainelli, který stojí v čele londýnské finanční čtvrti City. Nejvíce z tohoto vývoje podle Mainelliho těžila irská metropole Dublin, kam se z Londýna přesunulo zhruba 10.000 pracovních míst ve finančním sektoru.
Z odlivu pracovních míst z londýnského finančního centra po brexitu profitovala také další evropská města, například Paříž, Milán a rovněž Amsterodam. "Brexit byl katastrofou," prohlásil Mainelli. "V roce 2016 jsme měli 525.000 pracovníků. Odhaduji, že jsme jich ztratili téměř 40.000," dodal.
Mainelli nicméně upozornil, že ztráty pracovních míst ve finanční čtvrti City způsobené brexitem vykompenzovala tvorba nových pracovních příležitostí, a to nejen ve finančním sektoru. Počet zaměstnanců se tak podle něj vyšplhal na 615.000, zejména díky růstu v pojišťovacím sektoru a v oblasti datové analýzy.
Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu, které se konalo v červnu 2016. Mainelli však upozornil, že ve finanční čtvrti City bylo 70 procent voličů pro setrvání v EU, zatímco pro brexit se vyslovilo pouze 30 procent voličů. "Nechtěli jsme to," prohlásil. Dodal, že nyní intenzivně pracuje na posílení vztahů s kontinentální Evropou.
Výsledek brexitu je pro řadu Britů zklamáním. Mnozí doufali, že odchod z EU jejich zemi poskytne prostor ke snížení imigrace a k odbourání rozsáhlé unijní regulace a podpoří hospodářský růst. Imigrace se však zvýšila, omezování regulačních opatření se ukázalo být obtížné a hospodářský růst zpomalil, píše Reuters.
Nový britský premiér Keir Starmer se nyní snaží zlepšit vztahy s Evropskou unií, které narušila vleklá a obtížná jednání ohledně brexitu. Starmer hodlá odstranit některé podnikatelské překážky mezi Británií a EU, vyloučil však návrat země na jednotný trh EU.
pmh spr
