Ve věku 83 let zemřela bývalá novinářka a poslankyně Lorencová
Ostrava 14. dubna (ČTK) - V ostravské fakultní nemocnici zemřela ve čtvrtek někdejší investigativní novinářka a bývalá poslankyně za hnutí ANO Jana Lorencová. Bylo jí 83 let. ČTK informaci potvrdila mluvčí ostravské pobočky České televize Jana Vašková. Lorencová byla známá svými reportážemi v České televizi (ČT) o kauze lehkých topných olejů, o podvodech s drahými kameny nebo o krachujících kampeličkách. V roce 2018 jí prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy o stát.
Lorencová se narodila 2. dubna 1940 v Biskupicích na Třebíčsku a koncem šedesátých let studovala žurnalistiku. Studium nedokončila, protože nesouhlasila se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Od roku 1970 pracovala z politických důvodů zhruba 20 let jako servírka, pak se mohla vrátit k profesi, kterou studovala. Prošla několika tištěnými médii, v roce 1994 zakotvila v ČT. Proslulost získala v devadesátých letech reportážemi v pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí a Případ pro reportérku.
V letech 2013 až 2017 se Lorencová aktivně věnovala politice, působila v Poslanecké sněmovně, kam byla zvolena jako nestraník za hnutí ANO. V roce 2012 neúspěšně kandidovala do Senátu jako nestranička za Stranu státu přímé demokracie - Stranu práce. V říjnu 2018, kdy dostala vyznamenání od prezidenta Zemana, ji server Manipulátoři.cz označil za šiřitelku nepravdivých informací, například o Zemanových protikandidátech v prezidentských volbách, což ale Lorencová popřela.
Lorencová podle serveru Manipulátoři.cz uvedla v únoru 2018 na svém facebooku, že před prezidentskými volbami v lednu 2018 Zemanovi protikandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček mluvili o předání prezidentských pravomocí tehdejšímu poslanci TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Podle příspěvku Lorencové tento rozhovor zachytil redaktor ostravského Radia Čas, které to pak ale podle serveru popřelo. Lorencová poté v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popírala, že by tuto dezinformaci šířila. "S facebookem je to složité a vůbec s těmi sociálními sítěmi. Mně se tam občas objeví něco, co jsem nikdy nenapsala," tvrdila.
dto dvc ver gcm dr
Dnes začíná výstava v Národním muzeu v Praze, vystaví předměty ze Sýrie
Praha 14. dubna (ČTK) - V pražském Národním muzeu (NM) dnes začíná výstava s názvem Obnovená tvář, vystaví 20 zrestaurovaných, převážně kovových, artefaktů ze Sýrie. Pokračuje tak pomoc při záchraně kulturního dědictví v Sýrii, ke které se muzeum připojilo před pěti lety. Zájemci výstavu mohou spatřit v historické budově Národního muzea. ČTK to sdělila vedoucí oddělení vnějších vztahů NM Kristina Kvapilová. Výstava potrvá do 10. května.
Vystavené předměty pocházejí z doby bronzové, železné a také z období antiky. Archeologové je nalezli na různých místech Sýrie a odborníci z restaurátorských a konzervačních dílen Národního muzea je zrestaurovali.
"Mezi nejvzácnější předměty z Národního muzea v Damašku, které prošly procesem restaurování a konzervace, patří například bronzové sošky a bronzová jehlice z naleziště Ugarit a tři kamenné náhrobní reliéfy z Palmýry (dvě sochy žen a jedna socha muže)," uvedla Kvapilová. Výstava vznikla ve spolupráci s Generálním ředitelstvím pro památky a muzea Syrské arabské republiky.
"Jako prestižní instituce s mezinárodním přesahem se Národní muzeum snaží pomáhat tam, kde je světové kulturní dědictví ničeno a poškozováno a k jeho záchraně je zapotřebí pomoc odborníků s vysokou odborností a vynikající praxí," uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. "Naši restaurátoři ve spolupráci s archeology odvedli v případě poničených artefaktů ze Sýrie špičkovou profesionální práci," dodal. Při konzervátorských pracích podle něho upřednostnili odborníci z Národního muzea využití technologických postupů a materiálů, které nenaruší komplexní hodnotu předmětu a jeho jedinečnou autentičnost.
Národní muzeum přispívá každoročně prostřednictvím Generálního ředitelství památek a muzeí Syrské arabské republiky k záchraně světového kulturního dědictví v Sýrii, mimo jiné také tím, že pro tamní restaurátory a konzervátory zajišťuje část materiálu, kterého je v této blízkovýchodní zemi nedostatek.
Vedle Sýrie se Národní muzeum podílelo například na záchraně předmětů kulturní a historické hodnoty v Afghánistánu, Súdánu a v současnosti i na Ukrajině. Aktuálně také spolupracuje na záchranně mineralogické sbírky poničené požárem ve slovenské Banské Štiavnici.
kse mha
DALŠÍ ZPRÁVY
