Mince a bankovky číslo 01/10

Průzkum Světového ekonomického fóra: Globální recese je letos pravděpodobná

Davos (Švýcarsko) 16. ledna (ČTK) - Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra (WEF). Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září. "Současná vysoká inflace, nízký růst, vysoké zadlužení a prostředí s vysokým stupněm roztříštěnosti snižují pobídky pro investice nutné k návratu k růstu a ke zvýšení životní úrovně pro nejzranitelnější obyvatele světa," uvedla výkonná ředitelka WEF Saadia Zahidiová. Průzkum vychází z 22 odpovědí skupiny vysoce postavených ekonomů z mezinárodních agentur, včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF), investičních bank, nadnárodních firem a zajišťoven. Přichází poté, co Světová banka (SB) minulý týden zhoršila výhled pro mnoho zemí na úroveň blízkou recesi. Zdůvodnila to tím, že sílí dopad zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, pokračuje válka na Ukrajině a zejména se zadrhávají hlavní světové ekonomické motory. Definice recese se ve světě liší, obecně ale znamená pokles ekonomiky. Pokud se přidá i vysoká inflace, označuje se takový scénář jako stagflace. Ohledně inflace průzkum WEF zaznamenal velké regionální rozdíly. Podíl osob očekávajících letos vysokou inflaci se pohyboval od pěti procent v Číně po 57 procent v Evropě. Evropa loni zaznamenala vysoký růst cen energií, který se v ekonomice rozšířil. Většina ekonomů také očekává další zpřísňování měnové politiky v Evropě a ve Spojených státech. Devět z deseti respondentů očekává, že na firmy bude negativně působit slabá poptávka a vysoké náklady na půjčky. Více než 60 procent jich poukazuje na vyšší vstupní náklady, uvedla agentura Reuters. Tyto problémy přinutí nadnárodní firmy snižovat náklady, od provozních výdajů až po propouštění. Neočekává se ale, že podnikatelskou aktivitu by letos výrazněji omezily narušené dodavatelské řetězce. Ke svému vrcholu by se letos mohla přiblížit krize životních nákladů. Až 68 procent dotázaných očekává, že do konce roku bude tato krize méně závažná. irl spr

ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou

Praha 16. ledna (ČTK) - Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany. "Myslím si, že stejně jako byl sametový rozvod, byla i sametová měnová odluka bez jakýchkoli technických problémů a byl to velký úspěch," řekla dnes Zamrazilová. Podle ní je mezi ČNB a Národní bankou Slovenska přínosná spolupráce. Nynější připomínkové akce podle ní mohou pomoci osvětlit i to, jak se na vývoji obou zemí projevuje skutečnost, že Slovensko na rozdíl od Česka přijalo společnou evropskou měnu. V den 30. výročí měnové odluky, tedy 8. února, vydá ČNB tisícikorunovou bankovku s přetiskem připomínajícím vznik samostatné české měny a ČNB. Přetisk bude na lícní straně bankovky a bude ho tvořit výroční logo ČNB a motiv tisícikorunového bankovkového kolku z roku 1993, kterým se označovaly české bankovky po rozdělení Československa a vzniku dvou samostatných měn. Bankovky bude možné získat na pobočkách ČNB. Přetisk nebude mít vliv na jejich platnost, bude je možné používat k běžným platbám. Ve stejný den začne v návštěvnickém centru ČNB výstava Rozděleno!, která připomene měnovou odluku. Bude se věnovat nejen vzniku dvou samostatných centrálních bank a měn, ale porovná také měnový vývoj v Česku a na Slovensku. ČNB plánuje letos také uspořádání konferencí pro veřejnost i pro odborníky. věnovat se budou například vývoji českého bankovnictví od rozdělení Československa, dopadům finanční krize v roce 2009 na bankovnictví a na jeho regulaci nebo aktuálnímu inflačnímu vývoji. Samostatné Česko a Slovensko vznikly 1. ledna 1993, současně vznikly i dvě centrální banky. Společná měna fungovala ještě šest týdnů, než se kvůli příliš velkým rozdílům mezi ekonomikami obou nových států přistoupilo k měnové odluce. str mha