V pardubické galerii se staré mlýnské artefakty staly exponáty vesmírné lodi
Pardubice 24. ledna (ČTK) - Gočárova galerie v Pardubicích dnes zahájila výstavu Martina Janíčka nazvanou Vnitřní systém. Umístěná je v bývalém mlýnském sile a exponáty tvoří bývalé části mlýnského vybavení. Se strohým prostorem evokují opuštěnou vesmírnou loď. ČTK to řekl kurátor Filip Jakš. Výstava potrvá do konce března.
"Na výstavě se nachází předměty z mlýnského provozu, které v budově zůstaly. Jsou tady objekty, které přepravovaly pytle s moukou, třídily mouku. Jsou tady kryty na silo, různé pohony, například šroubovice nebo korečkový dopravník," řekl Jakš.
Gočárova galerie se nachází v bývalých automatických mlýnech, budova je národní kulturní památkou. Cílem expozice není ukazovat části mlýna, ale dát jim jiný kontext. Ústředním předmětem je část mlýnského velína postaveného do čtyřmetrové výšky. Na výstavě se stává centrálním řídicím pultem lodi.
"Věž jsme rozsvítili, rozezvučeli. Je tam mix čtyř kanálů, ozývají se z transducerů a reproduktorů. Předměty z mlýnů jsou součástí památkové ochrany, památkář nám dal dokonalou instruktáž, co smíme a co nesmíme dělat. Je to nainstalováno neinvazivně," řekl Jakš.
Martin Janíček je absolventem AVU, je skladatelem a vytváří objektové a zvukové instalace na míru konkrétnímu místu. Silo má na výšku 9,5 metru. Stěny jsou neomítnuté, hrubé a v šedé barvě.
"Dostal jsem dispozici čtyři tubusovité místnosti bývalého sila, to mě velmi bavilo. Evokovalo mi to raketu. Jednotlivé objekty jsem viděl transformované do sci-fi příběhu. Byla to výzva, proto jsem se do toho pustil," řekl ČTK Janíček.
Pozorný návštěvník tam najde i dva malé diaprohlížeče, ukazují římské katakomby z maltského ostrova Gozo. Stará kultura tak propojuje novou kulturu. Důležitým prvkem umělcovy práce je zvuk, na pardubické výstavě rozvibrovává předměty. "Je to doplnění pocitu cesty v raketě nebo modulu vesmírnou tmou za Sluncem nebo na rudou planetu," řekl Janíček.
jlc gcm
NERV: Přechod na zelenou ekonomiku v Česku vyjde na biliony korun
Praha 24. ledna (ČTK) - Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle rady půjde v souvislosti s posilováním zelené ekonomiky ve světě o největší převedení kapitálu na novou agendu od druhé světové války.
Zásadní změny, které budou přechod na zelenou ekonomiku provázet, přinesou podle NERV tuzemskému hospodářství řadu velkých příležitosti k rozvoji. Mezi pozitivní očekávané důsledky rada přiřadila například stabilní vývoj ekonomiky a její vyšší odolnost, možnost lepšího plánování státních i soukromých investic, pozitivní dopad na veřejné rozpočty díky větší šanci využívání zdrojů EU a následně také vyšší výběr daní.
Rada ovšem zároveň varovala před některými nedostatky ve směřování a strategiích jednotlivých ministerstev. Vyčítá jim například špatné priority, neefektivní využívání zdrojů a spolu s tím i pokles konkurenceschopnosti České republiky.
Základními body transformace na zelenou ekonomiku bude podle NERV její dekarbonizace, tedy omezení emisí, dále zavádění digitalizace a inovací v tuzemském průmyslu, modernizace v oblasti odpadového a vodního hospodářství, opatření proti znečišťování a důraz na biodiverzitu.
NERV v minulých dnech předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období.
sip rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
