Pamětní odznaky převzalo přes 240 příslušníků třetího praporu mise UNPROFOR
Praha 4. října (ČTK) - Přes 240 příslušníků třetího praporu, který při mírové misi UNPROFOR působil v první polovině 90. let v bývalé Jugoslávii, dnes obdrželo pamětní odznaky u příležitosti 30. výročí jejich působení v misi. Na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově jim je předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Ocenění dostal mimo jiné tehdejší velitel třetího praporu Vojtěch Seidl.
V předchozích dvou letech byli na Vítkově podobně oceněni příslušníci prvního a druhého praporu, kteří v Jugoslávii působili postupně mezi lety 1992 až 1994. Třetí prapor navázal v dubnu 1994, na misi byl pod vedením Seidla do března 1995. Černochová dnes připomněla, že oproti předchozím rotacím měl třetí prapor téměř dvojnásobný počet vojáků, součástí byla také polní chirurgická nemocnice. Misi na Balkáně lze podle ní považovat za přelomovou. "Získali jsme ohromné zkušenosti také v logistice i ve zdravotnickém zabezpečení, které jsme dokonale zúročili v našich dalších operacích a zúročujeme až do dnešních dnů," uvedla.
Ministryně spolu s dalšími představiteli dnes také uctila památku tří vojáků, kteří se z mise nevrátili, Jozefa Palova, Petra Hose a Josefa Skyby.
V době, kdy vojáci na misi působili, měli podle Řehky omezené podmínky, přesto si dokázali poradit, výborně splnili úkoly, zachránili spoustu životů a zároveň budovali jméno české armády i celé ČR. Jejich působení podle něj pomohlo Česku při vstupu do Severoatlantické aliance. "Jsme si vědomi toho, co jste si museli projít a jsme vděční za to, jak jste se zasloužili o to, že máme dneska armádou takovou, jakou máme," dodal.
Mezinárodní mírová mise UNPROFOR působila v zemích bývalé Jugoslávie mezi lety 1992 až 1995. Mise se zúčastnilo celkem 2250 vojáků Armády ČR a bývalé Československé lidové armády (ČSLA). O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991.
V návaznosti na to rozhodla československá federální vláda v lednu 1992 o zahájení přípravy na vyslání jednotky do této mise. V dubnu stejného roku začal na území Chorvatska operovat československý prapor, po rozdělení Československa nahradila v dubnu 1993 společný československý prapor samostatná jednotka Armády ČR o síle zhruba 500 vojáků s velitelem Vladimírem Braunem, který na pozici působil do dubna 1994. Ve stejný rok se počet českých vojáků na misi zdvojnásobil.
sou mha
Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně
Holešov (Kroměřížsko) 3. října (ČTK) - Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu na Vsetínsku obraz valašského malíře Jana Kobzáně. Šestimetrové dílo s názvem Dobytí holešovského zámku Valachy bude od 12. října vystaveno v obci, kde se významný valašský malíř narodil. ČTK to dnes sdělila Dana Podhajská, mluvčí Městského kulturního střediska v Holešově na Kroměřížsku
"Obraz je připomínkou vzbouření proti vrchnosti, která netolerovala jinou než katolickou víru a v době svého vzniku byl vnímán hlavně jako symbol třídního boje. Desítky let visel v zasedací místnosti městského úřadu, poté jsme jej vystavili na zámku a teď jsme rádi, že jej můžeme zapůjčit. Pořád je to velký Jan Kobzáň a máme příležitost obraz ukázat dalším návštěvníkům," řekla kurátorka sbírkových fondů holešovského muzea Renée Rudolfová.
Obraz Kobzáň namaloval na zakázku pro město Holešov v roce 1957. Inspiroval se místní historií a temperami na plátně zachytit výjev evangelických Valachů, kteří se za třicetileté války postavili katolické vrchnosti. "Široká veřejnost si jej však prakticky mohla prohlédnout až loni, kdy se stal součástí výstavy Valaši a Valašsko věnované valašským malířům. Poté o něj projevila zájem obec Liptál, která řadu let pracovala s myšlenkou vytvořit Kobzáňovi stálou expozici," uvedla Podhajská.
"Tento obraz bude největší, který díky zápůjčce z Holešova vystavíme. Přidáme k němu další dvě velká díla – obraz Slepý houslista a Huculská svatba," doplnil liptálský starosta Milan Daňa (za Sdružení nezávislých kandidátů Liptál). Obec má i vlastní sbírku Kobzáňových obrazů, od drobných kreseb až po portréty a malby. Stálá expozice Jana Kobzáně včetně holešovského obrazu bude otevřena každou první neděli v měsíci.
Český akademický malíř, grafik a spisovatel, který je autorem loga firmy Baťa, se v Liptále narodil v roce 1901. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně. Jeho výtvarný talent zaujal samotného Tomáše Baťu, díky továrníkově podpoře se mohl Kobzáň věnovat studiu. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze vystudoval v letech 1924 až 1926 kresbu na Akademii výtvarných umění u profesora Maxe Švabinského. Závěr života žil a tvořil na chalupě na Soláni, kde v 58 letech zemřel. Je pohřben na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu.
chv hj
ZLATOVNA .CZ