Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
Praha 17. dubna (ČTK) - Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministerstva financí zákon pomůže k ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Zákon nyní posoudí Parlament.
"Lidé do kryptoaktiv často investují nemalé peníze a přitom pro tyto produkty dosud nebyla žádná speciální legislativa. Návrh zákona umožní nastavit ochranu spotřebitelů i v této oblasti a současně zvýší stabilitu finančního prostředí a zajistí férové zázemí pro poskytovatele kryptoaktiv," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rakušan novinářům řekl, že vláda chce zákonem reagovat na moderní trendy ve finančnictví.
Ministerstvo financí návrh zákona předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. Nařízení je zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.
Evropské nařízení je přímo účinné, navržený zákon o digitálních financích doplňuje pravidla specifická pro Česko. Návrh v první řadě nastavuje povinnosti vydavatelů kryptoaktiv a obchodníků s nimi. Budou muset předkládat auditorem ověřenou účetní závěrku ČNB, pravidelně také budou muset vyhodnocovat opatření pro ochranu majetku, který jim svěřili klienti. Zákon také stanovuje podmínky odborné způsobilosti pro obchodníky s kryptoaktivy.
ČNB jako dohledový orgán bude mít právo uložit za porušení pravidel pokutu až 50 milionů korun, případně i zakázat činnost poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy. Povede také seznamy vydavatelů kryptoaktiv, kterým udělila povolení k činnosti nebo kteří získali povolení k činnosti v jiném členském státě EU.
Účinnost zákona je navržená podle účinnosti jednotlivých ustanovení evropských nařízení. Část opatření má začít platit od 30. června, další od 30. prosince a zbývající od 17. ledna.
str mha
Relikvie císaře Karla I. uloží v Opavě, sochař pro ostatky vytváří plastiku
Opava 17. dubna (ČTK) - Relikvie císaře Karla I. Rakouského, posledního panovníka Rakousko-Uherska, významné osobnosti středoevropské historie, uloží v Opavě. Při oslavách 800 let od udělení městských práv Opavě vytváří sochař Daniel Klose reliéfní plastiku Karla I., do níž bude umístěna schránka s jeho ostatky. ČTK to dnes řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Uložení relikvie bude 4. května předcházet mše celebrovaná biskupem Martinem Davidem.
Tajemník opavské radnice Tomáš Elis uvedl, že uložení ostatků je pro Opavu velká pocta. Karel I., poslední král zemí Koruny české, patří podle něj mezi nejvýznamnější osobnosti novodobé historie. "Svým příkladným životem inspiroval mnoho lidí a byl za své činy zaslouženě blahořečen papežem," uvedl Elis.
"Nejenže mluvil velmi dobře česky, ale českou zemi znal, měl ji rád a strávil zde několik let. Rád pobýval v Praze, v Brandýse nad Labem, ve Staré Boleslavi. Přesto není mezi širokou veřejností tolik znám. Věřím, že umístění jeho relikvie do konkatedrály v Opavě důstojně přispěje k šíření jeho odkazu jako panovníka, politika, státníka, vzorného otce početné rodiny a oddaného katolíka s tolerancí k jiným náboženstvím," uvedl Elis. Na získání relikvie pracoval společně s představeným zemské Modlitební ligy císaře Karla I. za mír mezi národy Milanem Novákem.
Karel I. část dětství strávil na Pražském hradě, studoval na pražské univerzitě, velel armádě na Těšínsku. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916. "Během své dvouleté vlády se Karel I. snažil minimalizovat rozklad monarchie bez prolévání krve. Jeho humanitární činy mu vynesly pověst mírotvůrce a vládce s láskou ke svým poddaným. Usiloval o smír mezi různými národnostními skupinami v rámci monarchie a hledal kompromisní řešení jejich požadavků," uvedl Konečný. Po pádu monarchie se Karel I. stáhl do exilu, kde pokračoval v charitativních aktivitách. V roce 2004 jej blahořečil papež Jan Pavel II., je druhým českým panovníkem, kterému bylo uděleno blahoslavenství. První byl svatý Václav.
dvc hj
DALŠÍ ZPRÁVY
