UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 pct
Praha 11. července (ČTK) - Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
"Největší hnací silou růstu bude nadále soukromá spotřeba, k čemuž v tomto roce přispějí veřejné investice a v roce 2025 se očekává oživení kapitálových výdajů. Čistý vývoz podpoří hospodářský růst až v budoucím roce," uvedl hlavní ekonom UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa. Kupní síla domácností ve střední a východní Evropě v letošním druhém pololetí a v roce 2025 podle něj dál poroste.
Země jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Turecko budou podle ekonoma muset snížit své rozpočtové deficity, ale ani zdaleka nedosáhnou hranice tří procent HDP. Fiskální rizika jsou ve všech ostatních zemích střední a východní Evropy omezená. "V případě, že nedojde ke zpřísnění fiskální politiky, vidíme riziko snížení ratingu státu v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku," dodal.
Ekonomové UniCredit míní, že centrální banky mají v současné době opatrnější postoj kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům v prostředí uvolněné fiskální politiky a silné spotřebitelské poptávky. Trhy však podle nich nyní možná podceňují snížení sazeb v roce 2025.
Očekávají, že maďarské předsednictvo v Radě Evropské unie bude upřednostňovat rozšiřováni EU na západní Balkán, snižování migrace do EU a zvyšování konkurenceschopnosti. Západní Balkán má podle nich historickou příležitost reformovat se, získat eurofondy a v dlouhodobějším horizontu vstoupit do evropské celní unie a zlepšit svůj rating. Reformní úsilí je zatím slabé, ekonomové UniCredit považují Černou Horu za lídra v rokováních.
Mezi hlavní rizika v makroekonomickém scénáři skupiny patří zastavení energetické transformace ve střední Evropě, politické boje oddalující přijetí eura v Bulharsku a slabé snahy v zavádění reforem před demografickým poklesem na konci desetiletí.
UniCredit je celoevropská komerční banka s nabídkou služeb v Itálii, Německu a v regionu střední a východní Evropy. Poskytuje služby více než 15 milionům klientů na celém světě. Na českém trhu, kde patří mezi největší banky, UniCredit Bank činnost zahájila v listopadu 2007. Vznikla integrací HVB Bank a Živnostenské banky.
fd ktp
Německu za extrémních mrazů stále hrozí nedostatek plynu, varoval svaz INES
Berlín 10. července (zpravodaj ČTK) - Německo před nacházející zimou bez problémů naplní své zásobníky zemního plynu, v případě extrémních mrazů by ale už na začátku února 2025 mohla být úložiště zcela prázdná. Dnes to v prvním výhledu zimního zásobování země touto klíčovou energetickou surovinou oznámil německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Varoval přitom, že i se stávajícími úspornými opatřeními by se v krizovém scénáři mohlo Německo ocitnou bez plynu.
'Stejně jako v obou předchozích zimách by extrémně chladné teploty představovaly pro zásobování plynem problém. Ještě nejsme za vodou. Bezpečné zásobování plynem, na jaké jsme byli zvyklí před energetickou krizí, zatím nebylo v Německu obnoveno,' řekl šéf INES Sebastian Heinermann. Dodal, že aktuálním tématem nadcházející zimy proto stále zůstávají úspory ve spotřebě.
Německo, které jako ostatní evropské země muselo po odklonu od plynu z Ruska po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 najít nové dodavatele, přečkalo obě předchozí topné sezony bez problémů. Díky teplému počasí si navíc uchovalo značné zásoby plynu, takže mohlo úložiště v létě opět rychle doplnit.
INES ve své analýze pracuje se třemi scénáři, a to teplotně normální zimou, která vychází z hodnot roku 2016, teplotně nadprůměrnou zimou podle roku 2020 a mimořádně chladnou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2010. Pokud budou zimní měsíce teplotně průměrné a nadprůměrné, počítá INES s tím, že zásobníky zůstanou v dubnu 2025 naplněné v rozmezí 35 až 69 procent. V případě extrémních mrazů ale budou úložiště prázdná už na začátku února, což by mohlo vést k nedostatku plynu.
Plyn z vyčerpaných zásobníků nebude podle propočtu INES možné pokrýt stávajícími úspornými opatřeními. Za takového vývoje by mohlo denně chybět až 20 procent předpokládané spotřeby. Pokud by Německo čelilo opravdu mimořádně mrazivé zimě a příliš brzy vyčerpalo zásoby, budou podle svazu potřebná další úsporná opatření. INES doporučuje vyvarovat se předčasnému rychlému čerpání zásob a omezit spotřebu v neklíčových sektorech, důležitou roli bude hrát i vzájemná solidarita zemí Evropské unie.
INES hodlá svůj výhled v nadcházejících měsících pravidelně aktualizovat, nový propočet vydá 5. září. Na začátku ledna pak bude jasno, zda Německu skutečně nedostatek plynu hrozí.
Německé zásobníky plynu jsou nyní zaplněny z 84 procent, INES proto považuje za jisté, že budou bez problému naplněny podle zákonných požadavků. Německý zákon o energetické bezpečnosti vyžaduje, aby 1. října byly zásobníky plné z 85 procent a k 1. listopadu z 95 procent. Podle INES by se ale už v říjnu mohlo zaplnění úložišť dostat na 100 procent. Německu se během předchozích dvou zim dokonce podařilo hranici 100 procent přesáhnout. To je možné díky tomu, že garantovaná kapacita zásobníků je nižší, než kolik plynu je technicky možné do úložišť skutečně vtlačit.
Německý svaz INES má 16 členů, kteří spravují přes 90 procent kapacity německých úložišť s plynem a kolem 25 procent kapacit úložišť v Evropské unii.
Aleš Zápotocký spr
