Ozbrojené konflikty ve světě pomohou italské zbrojovce Leonardo k dalšímu růstu
Řím 12. března (ČTK) - Italská zbrojovka Leonardo posílí investice do digitalizace, umělé inteligence (AI) a také do propojených platforem či kybernetické bezpečnosti. Počítá s tím pětiletý plán, který dnes firma představila. Ozbrojené konflikty ve světě firmě podle tohoto plánu zajistí v průměru šestiprocentní růst tržeb ročně.
"Světový geopolitický scénář volá po novém globálním bezpečnostním paradigmatu, kde se snažíme hrát proaktivní roli ve vývoji evropského obranného sektoru,“ uvedl generální ředitel Roberto Cingolani.
Firma při prezentaci plánu na léta 2024 až 2028 uvedla, že posílí své klíčové obchodní segmenty, což jsou helikoptéry, elektronická zařízení a letouny. Zároveň využije příležitosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a vesmíru, což jsou sektory považované do budoucna za klíčové pro obranu.
Cingolani dříve působil ve vládě, generálním ředitelem firmy Leonardo se stal v květnu loňského roku. V poslední době se snaží prosazovat spojenectví s dalšími evropskými podniky z obranného sektoru, aby efektivněji využil rostoucích vojenských rozpočtů bloku, uvedla agentura Reuters. Růst konglomerátu posílí i fúze a akvizice, které nejsou v pětiletém plánu zahrnuty.
Nad firmou má kontrolu italský stát. Leonardo ve svém plánu také uvádí, že objem zakázek do konce roku 2028 dosáhne kumulativně 105 miliard eur (2,65 bilionu Kč) s průměrným složeným růstem o čtyři procenta ročně. Tržby se s průměrným ročním tempem šest procent dostanou na 95 miliard eur, předpokládá plán. Základní zisk by se měl dostat na 2,5 miliardy z 1,44 miliardy eur, což je částka, která se očekává za letošní rok.
Akcie zbrojovky na burze v Miláně dopoledne vykazovaly téměř sedmiprocentní růst, od začátku roku zpevnily už asi o 40 procent díky všeobecnému zájmu o akcie výrobců zbrojní techniky. Analytici na pětiletém plánu oceňují předpokládaný vývoj zisku a peněžních toků.
Investiční banka J.P. Morgan uvedla, že trh bude na strategii italské zbrojovky příznivě reagovat vzhledem k tomu, že firma poskytla výhled pro každý z následujících pěti let. To je podle analytiků banky neobvyklé pro většinu firem v tomto odvětví a ukazuje to, že Leonardo se k plánům a k jejich prezentaci staví odpovědně.
spr
Polský ministr zahraničí uvedl, že vojáci NATO jsou již na Ukrajině
Varšava 11. března (ČTK) - Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že vojáci zemí NATO již působí na Ukrajině. Kterých států se to týká, ale neupřesnil. O jeho vyjádření informoval server Onet.pl. Podle ruského ministerstva zahraničí nemá smysl nasazení aliančních vojáků na Ukrajině dále popírat.
Debata o možnosti působení vojsk NATO na Ukrajině se rozhořela poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron na konci února v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit. V podobném smyslu jako Macron se dříve vyjádřil i Sikorski, ačkoliv polský premiér Donald Tusk tuto myšlenku odmítl.
'Vojáci zemí NATO jsou již na Ukrajině a já bych chtěl upřímně poděkovat velvyslancům těchto zemí, kteří na sebe vzali takové riziko. Oni sami nejlépe vědí, kteří to jsou,' uvedl podle serveru Onet.pl Sikorski na páteční konferenci v polském Sejmu k 25. výročí vstupu Polska do NATO.
Podle serveru měl šéf polské diplomacie na mysli vojenské instruktory, kteří na místě cvičí Ukrajince kromě jiného v zacházení s dodávanou technikou.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v neděli podle agentury TASS na Sikorského slova reagovala s tím, že nasazení vojáků NATO na Ukrajině 'nemá smysl dále popírat'.
Moskva v reakci na Macronovo sdělení dříve uvedla, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by přivedlo svět na pokraj jaderné války. Začátkem března zveřejnilo Rusko interní rozhovor vysoce postavených představitelů německého letectva, z nějž mimo jiné údajně vyplývá, že Britové mají na Ukrajině několik příslušníků ozbrojených sil, kteří ukrajinské armádě pomáhají s programováním Londýnem dodaných střel Storm Shadow.
Debatu o možnosti vyslání západních vojáků na Ukrajinu podpořili zástupci Litvy nebo Estonska. Naopak Německo, Itálie, Británie, USA nebo také Česká republika ji odmítly. Český prezident Petr Pavel nicméně řekl, že souhlasí s hledáním nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Zdůraznil přitom, že nemá na mysli bojové jednotky, ale asistenci.
abl jd