Shoptet: Obrat e-shopů za první kvartál byl 58,5 mld. Kč, meziročně o 9 pct více
Praha 8. dubna (ČTK) - České e-shopy vykázaly za první kvartál letošního roku podle dat společnosti Shoptet obrat 58,5 miliardy korun, meziročně to bylo o devět procent více. Průměrný růst v lednu a první tři únorové týdny činil 11 procent. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, který začal 24. února, nárůst zpomalil na pět procent. Na českém internetovém trhu od ledna do března vzniklo 2532 nových e-shopů, proti stejnému období loňského roku je to o pětinu více. Celkově v ČR funguje 54.517 internetových obchodů. Vyplývá to z dat firmy Shoptet, která je největším tuzemským poskytovatelem řešení pro tvorbu a správu e-shopů. Údaje má ČTK k dispozici.
Nejvíce si v prvním čtvrtletí letošního roku polepšily e-shopy nabízející investiční zlato a ty zaměřené na numismatiku. Obrat jim meziročně vzrostl více než čtyřnásobně. Cestování zaznamenalo růst o 133 procent, sport a turistika si polepšily o 105 procent. Menší zájem měli lidé v lednu až březnu o knihy a časopisy, obrat v této kategorii meziročně klesl o 23 procent, e-shopy s telefony zaznamenaly propad o 21 procent.
Při mezikvartálním srovnání největší růst, konkrétně o 54 procent, zaznamenala kategorie sport. U vojenského zboží a produktů do přírody stoupl obrat o 44 procent, u stavebních materiálů byl nárůst 43 procent. Cestování se od ledna do února ve srovnání s posledním kvartálem loňského roku dařilo méně, evidovalo pokles 48 procent. Starožitnosti a umění se propadly o 47 procent.
Z dat Shoptet dále vyplývá, že v e-shopech v prvním čtvrtletí letošního roku vlivem inflace zdražilo zboží v průměru o 16 procent. "Očekáváme, že ceny obchodníků ještě povyskočí. V lednu a únoru totiž probíhaly výprodeje. Navíc velká část sezonního zboží se objednává na sklad dlouho dopředu, tudíž to ještě plně nereflektuje stávající zdražování energií a dalších položek ve výrobě či v dopravě," uvedl ředitel Shoptetu Samuel Huba.
Češi loni v internetových obchodech podle dat nákupního rádce Heureka a Asociace pro elektronickou komerci utratili 223 miliard korun, meziročně o 14 procent více.
Obraty českých e-shopů:
" "
"Období "
Obrat
" "
"Q1 2022 "
58,5 mld. Kč
" "
"Q1 2021 "
53,7 mld. Kč
" "
"Q1 2020 "
34 mld. Kč
" "
"Q1 2019 "
30,2 mld. Kč
" "
"Q1 2018 "
25,2 mld. Kč
Zdroj: Shoptet
jif mha
Německá vláda poskytne spolkovým zemím dvě miliardy eur na uprchlíky
Berlín 7. dubna (ČTK) - Německá vláda poskytne pro letošní rok spolkovým zemím dvě miliardy eur (49 miliard Kč) na ukrajinské uprchlíky, kteří navíc od 1. června získají přístup k základnímu sociálnímu pojištění. Dnes to po jednání se zemskými premiéry řekl kancléř Olaf Scholz. Berlínská primátorka Franziska Giffeyová zdůraznila, že polovina uvolněné částky, tedy jedna miliarda eur, bude určena pro zaopatření ukrajinských dětí například ve školách a školkách.
"Spolkové země dostanou paušálně dvě miliardy eur, z toho bude 500 milionů eur (12,3 miliardy Kč) určeno přímo obcím," řekl Scholz. Obce tímto způsobem získají kompenzace nákladů na ubytování. "Jedna miliarda eur bude určena pro financování škol a školek," poznamenala Giffeyová. Zbylých 500 milionů eur poslouží jako náhrada nákladů, které spolkové země s podporou uprchlíků a jejich ubytováním již měly.
Velké spory dnešního jednání se podle médií týkaly sociálního postavení běžence. Spolkové země chtěly, aby uprchlíci získali pojištění v základním německém sociálním programu Hartz IV. V takovém případě by náklady nesl spolkový rozpočet. Scholz na noční tiskové konferenci řekl, že ukrajinští běženci budou mít stejné výhody jako příjemci podpory programu Hartz IV. To pro ně bude znamenat vyšší dávky a lepší zdravotní péči.
"Podpora uprchlíků je celonárodním úkolem. Spolková vláda, spolkové země a obce spolu musí spolupracovat," řekl novinářům k dohodě premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, který grémium zemských ministerských předsedů vede.
Do Německa s 83 miliony obyvatel se před ruskou invazí uchýlilo přes 316.000 ukrajinských uprchlíků. Novináře zajímalo, s jakým počtem běženců vláda s ohledem na uvolněné finance počítá. "Není to možné určit," odpověděl Scholz, podle které nelze vyloučit dlouhé trvání války.
Scholz v závěru konference ocenil solidaritu Evropanů a evropských zemí s Ukrajinou a jejími obyvateli. Uvedl, že náporu běženců čelí především státy na východě Evropské unie. Výslovně zmínil i Českou republiku, která vydala přes 269.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v desetimilionovém Česku je pravděpodobně vyšší.
Aleš Zápotocký abl
DALŠÍ ZPRÁVY
