Muzeum Kroměřížska představí dílo výtvarnice Otilie Šuterové Demelové
Kroměříž 23. listopadu (ČTK) - Malá galerie Muzea Kroměřížska představí dílo kroměřížské rodačky Otilie Šuterové Demelové. Výstava, jejíž vernisáž je naplánovaná na čtvrteční odpoledne, nabídne průřez její celoživotní výtvarnou tvorbou. Zahrnuje nejen práce sochařské, ale i malby akrylem. Lidé si prohlédnou i perokresby deníkového charakteru a perokresby inspirované čínskými znaky, sdělila dnes ČTK mluvčí muzea Martina Malá.
Sochařské práce Šuterové Demelové se podle kurátora výstavy Martina Janáka vyznačují cítěním ve figuře a věrností keramice z Poštorné na Břeclavsku. "Kromě volné tvorby vytvářela řadu let také plastiky a reliéfy pro architekturu. Podílela se tak na formování našeho veřejného prostoru," uvedl Janák.
V posledních letech se podle něj autorka přiklání ke kresbě, v níž zaznamenává téměř deníkovou formou prchavé okamžiky každodenního života. "Její osobnost a vitalita ukazuje, že tvorba může být smyslem života," doplnil kurátor.
Sochařka vytvořila například plastiku Přesvědčení pro Pomník internovaným ve vojenských táborech nucených prací. Pomník je na Husově náměstí v Kroměříži. Na okraji areálu Kroměřížské nemocnice v Havlíčkově ulici stojí její keramická plastika Nový život. Zpracovávala různá témata do škol, sportovních, zdravotnických a obřadních prostor, ale také sakrální motivy. "Vytvořila například reliéf svatého Vojtěcha pro otrokovický kostel či křížové cesty pro Mírov, Hrachovec, Chudčice, Soběšice a Příbram na Moravě," uvedla Malá.
K výstavě, která potrvá do 19. února, je připraven vzdělávací program pro školy. "Zkusíme si položit otázku, co může k výtvarné tvorbě povzbudit nás. Dětem se jistě podaří najít v sobě netušené schopnosti. Vyzkouší si práci s tvárnými materiály a samy budou překvapeny, co krásného umí vytvořit," uvedly lektorky Kateřina Mozgová a Ludmila Žákovská. Muzeum plánuje i workshopy pro veřejnost a na leden komentovanou prohlídku s kurátorem.
Otilie Šuterová Demelová se narodila v roce 1940 v Kroměříži. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor keramika u profesora Stanislava Mikuláštíka. Ve studiu pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesorů Josefa Malejovského a Otto Eckerta, kresbu absolvovala u Jana Baucha a Karla Stehlíka. Je členkou několika výtvarných sdružení. Její práce si mohli prohlédnout zájemci na mnoha výstavách v České republice, na Slovensku a v Itálii.
chv hj
Z muzea v Bavorsku byl ukraden keltský poklad, mince vznikly na českém území
Mnichov (Německo) 22. listopadu (ČTK) - Neznámí zloději ukradli z muzea v bavorském Manchingu zlatý keltský poklad. Šlo o mince ražené v oblasti Bohemie neboli na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministr kultury této německé spolkové země krádež mincí označil za obrovskou kulturní škodu.
Zloději se do muzea dostali v noci na dnešek a odnesli všech 483 mincí o hmotnosti asi čtyř kilogramů, které archeologové objevili u Manchingu v roce 1999. Šlo o největší poklad keltských platidel nalezený ve 20. století. Agentura DPA uvádí, že poklad pochází asi z roku 100 před naším letopočtem. "Ztráta keltského pokladu je katastrofa, ty mince jsou coby svědci našich dějin nenahraditelné," řekl bavorský ministr kultury Markus Blume. Dodal, že je nutné udělat vše pro objasnění okolností krádeže a dopadení pachatelů.
Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu se zloději do muzea vloupali zřejmě v brzkých ranních hodinách. "Byl to klasický případ jako ze špatného filmu," řekl mluvčí. Dodal, že dnes ráno zaměstnanci zjistili, že poklad zmizel. Vyšetřovatelé chtějí další podrobnosti o případu zveřejnit ve středu.
Mince byly v muzeu v Manchingu vystaveny od roku 2006. Manchingské opidum platí za jedno z nejdůležitějších keltských sídlišť, na kterém archeologové dodnes pokračují ve výzkumu. Toto místo ale opakovaně přitahuje zloděje historických artefaktů, upozornila DPA. Naposledy letos v květnu vykradači hrobů v místech, kde se konal archeologický průzkum, ilegálně vyhloubili asi 140 děr. Odborníci předpokládají, že pachatelé pomocí sond pátrali po předmětech z keltského období. Zda nějaké předměty ukradli, není stále jasné. Případ vyšetřuje státní zastupitelství.
Nejznámější krádeží historických děl obrovské hodnoty z posledních let je případ z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe. Pachatelé odtud před třemi lety odnesli 21 šperků osázených diamanty a brilianty v celkové hodnotě přes 113 milionů eur. Ukradené skvosty doposud nikdo neobjevil. V Drážďanech se v souvislosti s touto krádeží koná proces s několika muži.
hab spr jd
DALŠÍ ZPRÁVY
