Před Býčí skálou se dnes odehrála pravěká slavnost s rituálním vozem
Adamov (Blanensko) 17. září (ČTK) - Před Býčí skálou u Adamova na Blanensku se dnes odehrála pravěká slavnost u příležitosti 150. výročí slavného archeologického nálezu Jindřicha Wankela. Stovky lidí zde sledovaly průvod, v němž šli lidé oblečeni do oděvů, které odpovídaly šestému století před naším letopočtem, tedy době halštatské, kdy se začalo zpracovávat železo. Průvodu dominovala replika rituálního vozu, kterých bylo v jeskyni nalezeno šest.
Akci s názvem Návrat do Býčí skály uspořádalo Muzeum Blanenska s archeology z Univerzity Palackého a Univerzity Karlovy. Slavnostní vůz vznikl jako diplomová práce Zdeňka Čermáka pod vedením Martina Golce z olomoucké univerzity. Dřevěné části jsou okované bronzem či železem. "Jedná se o nejluxusnější předmět moravského pravěku. Šest z 12 nalezených vozů v Evropě z tohoto období přitom pochází právě z Býčí skály," říkal při představení vozu Golec. Na voze, který bude posléze exponátem muzea v Blansku, přijela bohyně úrody. Lidé pak mohli sledovat zápasení pravěkých mužů s jednoduchými zbraněmi a také ochutnávat pravěké pivo.
O rekonstrukci jeho přípravy se pokusil Lukáš Kučera. "Vyrábělo se z prosa a bylinek, hlavně z pelyňku. A to, že chutná hodně kysele, je dané tím, že kvasilo nadivoko a kvasinky produkují kyselinu mléčnou. Tehdejším lidem možná ani nešlo tolik o to, jak chutná, ale jaké mělo účinky," řekl Kučera.
Lidé si také mohli prohlédnout výjimečně zpřístupněný jeskynní prostor v Býčí skále, kde Wankel uskutečnil fenomenální nálezy. Šlo o znetvořené kostry 40 lidí právě z doby halštatské. Byly to ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. V posledních letech zde působili archeologové právě pod vedením Golce, kteří uvádějí, že něšlo o jednorázový pohřeb, ale že jeskyně sloužila přes 100 let jako pohřebiště halštatských elit. Před dvěma lety se také odborníkům podařilo zrekonstruovat možnou podobu tzv. princezny z Býčí skály na základě lebky. Byla to zhruba třicetiletá žena, která byla obětována. Wankel zde také ve své době našel tisíce různých předmětů včetně šperků, zbraní či nádob.
mei hj
Muzeum v Liberci láká na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století
Liberec 17. září (ČTK) - Nová výstava Severočeského muzea v Liberci je zaměřená na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století na českém území. Podle jedné z kurátorek výstavy Anny Kašparové šlo tehdy o poměrně drahou záležitost.
"I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více," uvedla pro ČTK Kašparová.
Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb. "Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil," řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené.
Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. Na výstavě je i několik vzácných vazeb z knihovny Strahovského kláštera, bývalé piaristické koleje v Litomyšli, Vědecké knihovny v Olomouci a Muzea Českého ráje v Turnově. "Už samotný výběr, který se snaží pokrýt celých 100 let vývoje knižní vazby v českém prostředí si myslím, že je pojatý tak, aby byl co nejvíce vypovídající. Máme tady v uvozovkách od obyčejnějších kusů až po takové skutečně luxusní zakázky, které vznikly na základě šlechtických poptávek," řekla Kašparová. Součástí výstavy je i imitace dílny. "Tady jsme se snažili ukázat, jak to asi mohlo vypadat, když byste v 16. století otevřel dveře do knihvazačské dílny a tam nahlédl," uvedla Kašparová. Takových dílen bylo v Čechách v 16. a na začátku 17. století 113.
Výstava je zároveň i poctou Bohumilu Nuskovi, který za dva měsíce oslaví devadesátiny a který se věnoval výzkumu renesanční knižní vazby. "Má za sebou bohatou minulost v našem muzeu, kde pracoval od konce 50. let do roku 1990. Byl to on, kdo tady obnovil zájem o výzkum historické knižní vazby," dodala Kašparová.
knt ktp
DALŠÍ ZPRÁVY
