Chile pátrá po více než 1100 zmizelých politických vězních z éry Pinocheta
Santiago de Chile 17. dubna (ČTK) - S blížícím se půlstoletým výročím krvavého puče, kterým se v září 1973 k moci dostal pravicový diktátor Augusto Pinochet, pátrá Chile po více než 1100 zmizelých obětech režimu, uvedl dnes list The Guardian. Národní pátrací plán je první krok v demokratické historii země, kdy vláda aktivně podpořila hledání zmizelých lidí, které režim zadržel, případně popravil, a jejichž těla se nikdy nenašla.
Za 17 let Pinochetovy diktatury bylo podle odhadů na 40.000 lidí mučeno a více 3000 zavražděno. Počty zmizelých se podle odhadů pohybují mezi 1109 a 1469. Nalézt a identifikovat se podařilo pouze ostatky 310 dalších pohřešovaných. Režim unášel a popravoval politické vězně napříč celým Chile a více než stovku jich, ještě zaživa, vyhodil z vrtulníků do moře. V zemi jej i přesto mnozí dlouho obdivovali vzhledem k tomu, že Pinochet Chile vyvedl z hluboké ekonomické krize.
"Máme morální povinnost nikdy nepřestat pátrat," řekl při zahájení plánu letos v březnu chilský prezident Gabriel Boric u památníku obětem vražedné kampaně na severu země.
Podle ministra spravedlnosti a lidských práv Luise Cordera Vegy doposud ležela tíha systematického pátrání po zmizelých pouze na bedrech jejich rodin. "Jedná se o zjištění okolností, za kterých byli lidé zadrženi a zmizeli," uvedl Vega. Prvním krokem podle něj bude shromáždění doposud nalezených informací.
S někdejšími agenty státní bezpečnosti v současnosti vedou chilské soudy 1482 prvoinstančních trestních řízení, k projednání dalších 146 případů se doposud nedostaly.
Sám Pinochet, který v roce 2006 zemřel v 91 letech, za svého života v Chile nečelil spravedlnosti. Po zadržení v Londýně v roce 1998 pouze strávil rok a půl v domácím vězení a následně byl propuštěn "z humanitárních důvodů". Margaret Thatcherová jej tehdy obdarovala skotskou whiskey. Zemřel s více než 300 nevyřízenými obviněními.
Na rozdíl od sousední Argentiny, v níž mezi lety 1976 a 1983 panovala vojenská diktatura a soudy tam dva roky po jejím konci poslaly na 1000 bývalých příslušníků režimu do vězení za porušení lidských práv, v Chile několik let po zahájení přechodu k demokracii bývalí státní příslušníci nemuseli předstoupit před soud. Několik z nich bylo odsouzeno později, ale často dostali snížené sazby v pohodlných vězeňských zařízeních s víkendovým podmínečným propuštěním, případně domácí vězení.
kpa mka
Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo poslední jadernou elektrárnu
Berlín 16. dubna (ČTK) - Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty v sobotu.
Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.
První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. V nadcházejících letech chce spolková republika přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.
Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent si přálo jejich odstavení.
Jejich pokračování by chtěl také bavorský premiér Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra "absolutním omylem". Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.
Že by na něco takového německá vláda, která patří do jiného politického tábora než Söderova Křesťanskosociální unie (CSU), přistoupila, je velmi nepravděpodobné. I kabinet kancléře Olafa Scholze ale připouští, že v příštích letech bude muset využívat více energie z plynu a uhlí, které jsou v některých ohledech výrazně problematičtější než jaderná energie.
Podle projektu Our World in Data spojeného s Oxfordskou univerzitou je jádro zhruba 350krát bezpečnější než uhlí, pokud jde o počet úmrtí na jednu vyprodukovanou terrawatthodinu energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů je pak podle webu jaderná energie asi 270krát čistší než uhelná.
mtw
DALŠÍ ZPRÁVY
