The Independent: Rusko už nepoužívá Krymský most k přepravě vojenské techniky
Londýn/ Kyjev 7. května (ČTK) - Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Krymský most, který vystavělo po anexi Krymu. Dnes o tom informuje britský The Independent s odvoláním na ukrajinskou bezpečnostní poradenskou společnost Molfar.
Podle analýzy satelitních snímků pořízených firmou Maxar Technologies nebyl po období tří měsíců na mostě spojujícím ruskou pevninu s Krymem téměř žádný provoz a po železniční trati vedoucí po něm nejezdily prakticky žádné vojenské nákladní vlaky. Ruská armáda svou techniku převáží po souši, a proto tato stavba už nepředstavuje strategický vojenský cíl pro Ukrajinu.
Během tří měsíců mezi únorem a dubnem přejel 29. února po mostě jediný vlak s 55 cisternovými nákladními auty. V březnu a dubnu po něm Rusové žádnou vojenskou techniku nepřeváželi, uvedl Molfar. V současnosti po něm denně přejíždějí čtyři osobní vlaky a jeden nákladní převážející zboží nevojenského charakteru.
Molfar připomíná, že Rusko využívání této strategické stavby výrazně omezilo od ukrajinského dronového útoku z loňského července, při němž byla poškozena část vozovky i železniční trati. O život přišel manželský pár a jejich dcera. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj most tehdy označil za legitimní cíl, který je třeba vyřadit z provozu, protože 'přináší válku, nikoliv mír'. Podle ukrajinských tajných služeb do té doby Rusko přes most denně posílalo více než 40 vlaků naložených zbraněmi.
Loni v srpnu se Ukrajina snažila na most zaútočit raketami, zneškodnila je ale ruská protivzdušná obrana.
Doposud nejsilněji byl most poničen v říjnu 2022 v důsledku exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Rusko nyní jednotky na Ukrajině zásobuje přes Rostovskou oblast. Šéf Molfaru Artem Starosek řekl, že Ukrajina by měla svoji pozornost upřít na okolí Melitopolu, Mariupolu a Berďansku, kde Rusko staví železniční tratě, které by tyto okupované oblasti propojily s Krymem a ruským vnitrozemím. Podle Staroseka by pro Ukrajinu bylo přínosné, kdyby se zaměřila spíše na tyto tratě a neplýtvala zdroji při útocích na Krymský most. 'Jsou to tyto cesty, které v současnosti představují větší ohrožení než nefungující tah přes Krymský most,' uvedl Starosek.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů funguje od května 2018.
hab zdp
V Pardubicích začíná archeologická výstava, odhaluje nálezy ze silničních staveb
Pardubice 6. května (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes otevřelo výstavu Exit 91/vykopávky. Odhaluje skrytou historii pod 11 silnicemi, archeologové na 91 kilometrech našli více než 200.000 předmětů. Nejzajímavější z nich prezentují v expozici. Novinářům to dnes řekli zástupci muzea.
Archeologické výzkumy se v Pardubickém kraji konaly v letech 2017 až 2023 a předcházely silničním stavbám. Lidé na výstavě uvidí nejstarší neolitickou studnu z Ostrova, kterou se experimentální archeologové pokusili dobovými kamennými nástroji znovu vyrobit. Studna je nejstarší datovanou dřevěnou konstrukcí na světě.
'Dendrochronologická analýza zjistila, že dřevo na kůly stavitelé kultury s lineární keramikou pokáceli v zimě roku 5259 před Kristem nebo na jaře roku 5258 před Kristem. Dřevěné desky jsou ale minimálně o tři roky mladší. Jde tak o nejstarší dřevěnou studnu na světě,' řekl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral.
Zazáří také výběr šperků, nástrojů a keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z Rokytna. Exkluzivní podívanou nabízí i výbava dvou bohatých hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan na Chrudimsku. Archeologové tam našli dva zachovalé hroby muže a ženy. Na poslední cestu byli vypraveni se vzácnými skleněnými nádobami. V hrobě muže se našel i dlouhý jezdecký meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy.
Na výstavě je originál i replika meče. Repliku vyrobenou ze svářkového damašku zhotovil mečíř Patrick Bárta. Sám meč konzervoval a prováděl na něm některé z analýz, ty nejdůležitější ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. Pomáhalo k tomu metalografické zkoumání a CT snímkování. Meč by měl vypadat jako originál.
Archeologická výstava zveřejňuje také skleněné nádoby, které do střední Evropy doputovaly ze syrského pobřeží. Část výstavy pak ukazuje práci archeologů a dalších spolupracujících vědních oborů.
'Ukazujeme, co se děje od kopnutí do země přes hledání artefaktů až po různé vědecké metody jejich zkoumání. Představujeme tedy například leteckou archeologii, laserové skenování, detektorový průzkum či analýzu DNA,' řekl ředitel muzea Tomáš Libánek.
jlc gcm kš
DALŠÍ ZPRÁVY
