ECB nechala podle očekávání základní úrok beze změny na 4,50 procenta
Frankfurt/Praha 25. ledna (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Potvrdila také svůj závazek bojovat s vysokou inflací. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Měnový výbor nijak nenaznačil, že už by začal uvažovat o snížení sazeb.
ECB loni v září ukončila svůj nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat, přestože banka je neústupná v tom, že byť jen diskuse o změně úroků by byla předčasná, protože cenové tlaky v ekonomice zůstávají.
Rada guvernérů uvedla, že je připravena upravit všechny své nástroje, aby ve střednědobém horizontu zajistila, že se inflace vrátí na dvouprocentní cíl. "Na základě svého stávajícího hodnocení Rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto návratu výrazně přispěje," uvádí se ve sdělení ECB. Vývoj inflace je podle banky v zásadě podle jejích předchozích hodnocení. ECB však odstranila zmínku z předchozích prohlášení o zvýšených domácích cenových tlacích a vysokém růstu nákladů na práci.
Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok o 1,25 procentního bodu. První snížení podle nich přijde v dubnu nebo v červnu, ke snížení sazeb ECB podle nich přistoupí celkem pětkrát.
"Rozhodnutí ECB bylo v souladu s očekáváním trhu," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. "Centrální bankéři vyčkávají na nově příchozí data, která budou vyhodnocovat. Myslím si, že ke snížení sazeb by mohlo dojít nejdříve v červenci. Koruna na páru s eurem v bezprostřední reakci nereagovala a nyní se pohybuje na úrovni 24,75 korun za euro," dodal.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Loni v prosinci činila 2,9 procenta, a přiblížila se tak dvouprocentnímu cíli ECB. Zrychlila ale z listopadových 2,4 procenta.
irl spr
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
Praha 25. ledna (ČTK) - Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
Ministerstvo zhoršilo odhad vývoje ekonomiky proti listopadové prognóze, v níž předpokládalo letošní růst HDP o 1,9 procenta. Česko se tak přes hospodářské oživení, které potáhne především postupně se zvyšující spotřeba domácností, letos stále nedostane na hospodářskou úroveň před pandemií covidu-19, řekl novinářům vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic.
Rizikem pro oživení jsou podle Stanjury geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce. "Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky," řekl ministr. Očekává také, že český HDP poroste rychleji než průměr eurozóny.
Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta HDP z loňských 3,6 procenta. Přispěje k tomu působení vládního konsolidačního balíčku. Česko by tak splnilo jedno z kritérií pro zavedení eura, tedy deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. Podle Stanjury je možné, že země letos začne plnit také kritéria nízké inflace a nízkých úroků.
Ministr se ale nedomnívá, že by vláda měla stanovovat termín pro zavedení společné evropské měny. Debata o tom bude podle něj možná po splnění kritérií, ale vzhledem k tomu, že to nastane ve volebním roce, by to nepovažoval za vhodné. Otázka zavedení eura podle něj může být součástí volební kampaně. Ministr je také proti vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II předtím, než bude jasný termín vstupu do eurozóny. V ERM II musí být země dva roky před zavedením eura, delší pobyt by podle Stanjury přinesl víc negativ než pozitiv.
Zadlužení sektoru státních institucí se letos podle prognózy zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP. Podle Stanjury ale Česko přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí EU. Ministr také uvedl, že chce do konce volebního období zkusit navrhnout povýšení dluhové brzdy z obecného na ústavní zákon. Ohledně úspěchu je ale skeptický, protože by ústavní zákon musela podpořit alespoň část opozičních poslanců.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
str ptd
