ECB sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla šéfka centrální banky Lagardeová
Davos 17. ledna (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéfka ECB Christine Lagardeová. V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil dnes Eurostat svůj původní odhad.
"Řekla bych, že je to pravděpodobné," odpověděla Lagardeová na otázku, zda by takový krok mohl mít většinovou podporu. "Ale musím být zdrženlivá, protože zároveň říkáme, že závisí na hospodářských datech a že stále existuje určitá míra nejistoty - některé ukazatele nejsou ukotveny na úrovni, na které bychom je rádi viděli," dodala.
Lednové zasedání Rady guvernérů ECB, která se bude zabývat měnovou politikou, se koná příští týden ve čtvrtek. Lagardeová se svým výrokem připojila k několika svým kolegům, kteří se snaží tlumit očekávání brzkého uvolnění měnové politiky, napsala agentura Bloomberg.
"Obecně se s kolegy shodujeme na rozhodnutích, která činíme na základě hospodářských údajů. Někteří z nich mají své místní domácí údaje, mají své příslušné míry inflace, které se v jednotlivých zemích liší," uvedla šéfka ECB.
Sázka trhu na agresivní snižování sazeb "našemu boji s inflací nepomáhá, pokud jsou očekávání příliš vysoká ve srovnání s tím, co se skutečně stane", dodala Lagardeová. Připomněla, že zástupci ECB potřebují více důkazů, než si budou moci být jisti, že se spotřebitelské ceny dostaly pod kontrolu.
ECB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Zopakovala také, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí. Centrální banka předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už výrazně klesla a přiblížila se k dvouprocentnímu cíli ECB. V prosinci nicméně podle evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta.
lsk jrm
Vývoj výrobních cen podle analytiků ukazuje konec inflační vlny
Praha 17. ledna (ČTK) - Prosincový vývoj výrobních cen ukazuje, že inflační vlna v Česku již odezněla. Vytváří to dobré předpoklady k tomu, aby se od počátku letošního roku snížila spotřebitelská inflace. V lednu by mohla být kolem tří procent, uvedli analytici oslovení ČTK. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v prosinci ceny průmyslových výrobců meziročně rostly o 1,4 procenta, meziměsíčně klesly o 0,5 procenta. Ceny zemědělských výrobců se meziročně snížily o 19 procent, meziměsíčně o 1,2 procenta.
"Celkově dnes zveřejněné výsledky cen výrobců vyznívají poměrně pozitivně, protože jasně signalizují konec inflační vlny v Čechách. Samozřejmě velkou nejistotou představují energie, které sice na trhu prudce zlevnily, avšak vzhledem k růstu poplatkové zátěže s nimi spojené, zůstávají hlavním rizikem pro další vývoj výrobní inflace," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozorňuje na odeznívání nákladových inflačních tlaků. "Ceny v průmyslu meziměsíčně klesají již tři měsíce v řadě a od svého vrcholu v lednu 2023 již umazaly solidních 4,2 procenta. Ještě dramatičtější vývoj se pak odehrává v zemědělství, kde ve stejném období došlo ke zlevnění o 20,3 procenta. Tento vývoj lze přičíst jak příznivé situaci na komoditních trzích, tak všeobecnému ochlazení poptávky, které stlačuje marže producentů," uvedl.
"Uklidnění cen komodit na světových trzích a velmi slabá poptávka nedovoluje průmyslníkům zásadněji zvyšovat své cenové požadavky. Totéž platí pro zemědělce, proto v tomto roce neočekáváme nějaké skokové navyšování cen v těchto oblastech, což je velmi dobrá zpráva i pro konečné spotřebitele," soudí analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera vývoj cen zemědělců a výrobců potravin naznačuje, že by mohlo pokračovat zlevňování potravin v obchodech, které začalo v prosinci. "Lednová inflace by tak nakonec mohla překvapit z důvodu vývoje cen potravin směrem dolů," uvedl.
Hradil předpokládá, že by se lednová meziroční inflace mohla pohybovat kolem tří procent. "Podle nás na tom nic nemění ani dopady vládního konsolidačního balíčku, jejichž vliv na náklady firem je ve veřejném prostoru nezřídka zveličován," konstatoval.
Analytici se shodují, že s ohledem na vývoj výrobních cen bude Česká národní banka v únoru pokračovat se snižováním úrokových sazeb, se kterým začala v prosinci. "Centrální banka však bude na svém únorovém jednání spíše stále opatrná a sníží sazby jen kosmeticky, výraznější pokles by pak mohl přijít až koncem března, kdy budou lednová inflační čísla již známá," upozornil Seidler na to, že jednání ČNB o úrokových sazbách se uskuteční před zveřejněním údajů o lednové inflaci.
str mha
