Analýza: Výdaje rozpočtu 2024 při zohlednění inflace odpovídají roku 2019
Praha 7. prosince (ČTK) - Plánované výdaje státního rozpočtu v příštím roce budou v reálném vyjádření, tedy při zohlednění inflace, na podobné úrovni jako v roce 2019 před pandemií covidu-19. Růst rozpočtových příjmů ve stejném období ale za inflací výrazně zaostal, uvádí analýza, kterou publikoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Materiál zároveň upozorňuje, že rychleji než inflace rostly jen některé výdajové skupiny rozpočtu, ostatní se v reálném vyjádření snížily.
Schválený rozpočet na rok 2024 počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Schodek by měl být 252 miliard korun, proti plánovanému letošnímu deficitu je o 43 miliard korun nižší.
Příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 zvýšily o 28,9 procenta, zatímco úhrnná inflace ve stejném období byla 40,6 procenta. Reálná hodnota příjmů se tak výrazně snížila, konstatuje analýza. "To je dáno především výrazným snížením daně z příjmů fyzických osob v rámci zrušení superhrubé mzdy od roku 2021," uvádí materiál.
Naproti tomu výdaje ve sledovaném období vzrostly o 43 procent, inflaci tedy překonaly pouze mírně. Vývoj jednotlivých kapitol ale nebyl rovnoměrný. Největší nárůst je u obsluhy státního dluhu, jejíž náklady vzrostly o 138 procent. Výrazně nad inflaci rostly také výdaje ministerstva obrany, které se zvýšily o 121 procent, a odvody za státní pojištěnce, které rostly o 110 procent.
Rychleji než inflace rostl také objem peněz na důchody, který se ve sledovaném období zvýšil o 50 procent. "Na tomto nárůstu se podílelo několik faktorů, a došlo k němu navzdory poklesu počtu důchodců ve stejném období a navzdory snížení výše mimořádné valorizace v červnu 2023," upozorňuje analýza. Konstatuje přitom, že v letech 2019 až 2021 se důchody valorizovaly nad rámec povinného schématu a valorizace také reagovala pouze na růst reálných mezd, nikoli jejich snížení.
Jiné výdaje naopak za inflací zaostaly, což znamená, že jejich reálná hodnota klesla. Podle analýzy to jsou například investice, jejichž nominální hodnota proti roku 2019 vzrostla o 32,3 procenta. Výrazně za inflací zaostaly výdaje na platy, které ve sledovaném období vzrostly o 14 procent. "To je opět konzistentní s deklarovanou snahou vlády výdaje na platy omezit," konstatuje materiál.
"Výdaje na regionální školství a sociální dávky včetně rodičovské či nemocenské narostou podobně jako hladina spotřebitelských cen. Reálná hodnota výdajů tedy bude v roce 2024 podobná té v roce 2019," uvádí materiál.
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.
str ptd
Analytici: Oživení stavebního trhu nelze očekávat, letos ještě dál poklesne
Praha 7. prosince (ČTK) - I přes mírný meziměsíční nárůst stavební produkce, o které dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), nelze očekávat zásadní oživení trhu. Letošní rok tak, co se týče stavební produkce, pravděpodobně zakončí Česká republika poklesem. Důvody jsou útlum vládních investic do infrastruktury a nízká bytová výstavba zapříčiněná momentální nedostatečnou kupní sílou obyvatelstva, inflací a vysokými úrokovými sazbami. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK.
"Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 procenta. Hůře je na tom po srovnání také inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 procenta a pozemní stavitelství ztrácí 3,1 procenta oproti své předcovidové produkci," dodal ke zveřejněným datům Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Pokles v inženýrském stavitelství, do kterého patří například stavba dopravní infrastruktury, pak podle něj dokazuje utlumený vývoj vládních investic.
Pozitivní signálem ale podle něj může být rychle rostoucí hodnota stavebních povolení. Ta se navzdory nižšímu počtu povolení meziročně zvýšila o 36,8 procenta, což podle Gürtlera může značit přípravu finančně významnějších projektů. K podobnému vývoji přitom docházelo již v průběhu posledních třech měsíců.
Nárůstu hodnoty stavebních zakázek naopak takovou váhu nepřikládá například ekonom banky Creditas Petr Dufek. "Nové zakázky sice co do hodnoty narůstají, avšak jde spíše o efekt některých velkých projektů a samozřejmě inflace, respektive rostoucích nákladů. Na boom stavebnictví to rozhodně stále ještě nevypadá," dodal Dufek.
Negativní vývoj v rezidenční výstavbě, která z části zapříčiňuje pokles ve stavebnictví, by se ale měl v příštím roce zlepšit podle generálního ředitele firmy Xella Petera Markoviče. "Letošní mírný pokles stavebnictví bude ve světle všech negativních zpráv dobrým výsledkem, ukazuje robustnost a stabilitu celého sektoru. K většímu zájmu o nové bydlení přispěje i očekávaný pozvolný pokles úrokových sazeb a s tím související zlevnění hypoték," dodal Markovič.
Oslabený a stagnující rezidenční trh letos podle manažera pro veřejné záležitosti společnosti Velux Ondřeje Boreše drží hlavně rekonstrukce. V poslední době se navíc k důvodům pro rekonstrukce přidala také snaha o úspory ve spotřebě energií. Regulovaná složka energií by se podle vyjádření Energetického regulačního úřadu měla pro domácnosti v příštím roce zvýšit o 65,7 procenta, což by mělo znamenat zdražení asi o 1077 Kč za megawatthodinu.
Stavební výroba v Česku v říjnu meziročně klesla o 0,9 procenta. Zářijová data ČSÚ následně revidoval z růstu o 1,7 procenta na pokles o 0,4 procenta. V říjnu byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, meziročně nižší o 1,2 procenta a v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, klesla o 0,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stavební výroba stoupla o 1,2 procenta.
jbr mha
