Průzkum pro investora: V kraji 52 pct. lidí míní, že těžba lithia může prospět
Ústí nad Labem 25. října (ČTK) - V Ústeckém kraji si 52 procent obyvatel myslí, že by těžba lithia mohla být pro region prospěšná. Vyplývá to z průzkumu agentury IBRS, který dnes představila novinářům v Ústí nad Labem. Těžit v okolí Cínovce v Krušných horách na Teplicku chce firma Geomet, která byla také zadavatelem průzkumu. Agentura ho provedla letos v září na vzorku 700 lidí starších 18 let v Ústeckém kraji, kde žije zhruba 800.000 obyvatel. Firma chce postavit zpracovatelský závod. Přímo v teplickém okrese podporuje podle průzkumu těžbu 61 procent tamních obyvatel.
Hlavním argumentem pro těžbu je vytvoření pracovních míst, uvedl Miloš Rybáček z IBRS. V důlním závodě by podle odhadu firmy Geomet mělo najít práci zhruba 1300 lidí a dalších 500 v zpracovatelském závodě. Ředitel Geometu Martin Pohlodek dnes řekl, že jde o vysoce kvalifikovaná místa. Obsadit by je mohli mimo jiné zaměstnanci Severočeských dolů. S koncem těžby uhlí se počítá kolem roku 2033. Těžit lithium, které se používá k výrobě baterií, chce Geomet začít v roce 2027. Hlavním argumentem proti těžbě jsou obavy z jejích dopadů na životní prostředí. Vyjádřili je lidé na setkáních například v Dubí a opakovaně je sdělují starostové dotčených obcí. Bojí se hluku, prachu, zvýšené dopravní zátěže a toho, že zničeno bude území, které se podařilo revitalizovat po minulých těžbách.
O problematiku těžby lithia se zajímá podle průzkumu 37 procent obyvatel kraje. Informace o tématu čerpají lidé především ze svého okolí a dále z médií. Podpora plánovaného projektu roste podle průzkumu s informovaností a vzděláním. V prospěšnost těžby zároveň více věří muži. "Dvě třetiny respondentů zaznamenalo informace o potenciálu těžby lithia v okolí Cínovce. V okrese Teplice, kde se projekt připravuje a je tak budoucí těžbě a zpracování lithia nejblíže, je povědomí o těžbě vyšší, informace zaznamenalo 70 procent respondentů," uvedl Rybáček.
Nejdůležitější je pro obyvatele ústeckého regionu při těžbě lithia zajištění bezpečnosti, což uvedlo 82 procent respondentů. Pro 81 procent respondentů je podstatná kontrola předpisů a technologie těžby, ale i odbornost vedení a zaměstnanců společnosti a podpora rozvoje regionu.
Průzkum se zabýval také názory na kvalitu života v Ústeckém kraji. Je hodnocena spíše průměrně, a to známkou 2,8 na školní škále jedna až pět. Nejméně spokojení jsou lidé s bezpečností, pracovními příležitostmi a rozvojem regionu.
Výzkum provedla agentura on-line formou s registrovanými respondenty a starší lidi oslovovali pracovníci přímo.
Těžbu připravuje právě společnost Geomet. Nadpoloviční většinu této firmy vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, kde má zase většinu stát. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, jsou tam tři procenta světových zásob. Připravovaná těžba vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody. Premiér Petr Fiala (ODS) v září uvedl, že vláda dělá pro spuštění těžby lithia vše, zásadní je podle něj spolupráce s obcemi. Lithium vnímá jako strategickou surovinu a jeho těžbu jako zásadní pro restart Česka.
fir hj
MMF: Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou, sesadí Japonsko
Berlín/Tokio 24. října (ČTK) - Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou světa, sesadí tak z této pozice Japonsko. Přispěje k tomu zejména oslabování japonského jenu vůči dolaru a euru, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten ve své nejnovější prognóze odhaduje, že nominální hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos bude činit 4,43 bilionu dolarů (102,5 bilionu Kč), zatímco v případě Japonska dosáhne 4,23 bilionu dolarů.
Kurz jenu vůči euru se pohybuje v blízkosti hranice 160 jenů za euro. Japonská měna také zůstává v blízkosti 33letého minima vůči dolaru, což japonskou centrální banku loni v říjnu přimělo k měnovým intervencím, uvedla agentura Bloomberg.
Oslabování japonské měny pramení zejména z přístupu k měnové politice, který se v Japonsku zásadně liší jak od postupu americké centrální banky (Fed), tak od postupu Evropské centrální banky (ECB). Zatímco Fed i ECB se snaží prostřednictvím vyšších úrokových sazeb dostat pod kontrolu inflaci, japonská centrální banka už několik let uplatňuje mimořádně uvolněnou měnovou politiku s nulovými nebo zápornými úrokovými sazbami. Po letech deflace se tak snažila podpořit růst cen.
Očekává se, že Fed i ECB na svých dalších zasedáních základní úroky nezmění, ty pak zůstanou delší dobu na vyšší úrovni. Tím se tlak na japonský jen ještě zvýší. Japonská centrální banka má sice zasedání příští týden, ale trh konec záporných úroků nečeká dříve než příští rok.
Data podle agentury Bloomberg naznačují stabilnější dlouhodobý růst německé ekonomiky. "Je pravda, že růstový potenciál Japonska zaostává a zůstává pomalý," řekl dnes japonský ministr hospodářství Jasutoši Nišimura po dotazu na prognózu MMF. "Rádi bychom znovu získali pozice, které jsme ztratili v posledních dvaceti nebo třiceti letech. Toho chceme dosáhnout prostřednictvím opatření, jako je náš připravovaný balíček," dodal.
Japonský premiér Fumio Kišida v pondělí uvedl, že balíček hospodářských stimulů zahrnuje mimo jiné prodloužení dotací na energie. Toto opatření má pomoci zmírnit krizi životních nákladů způsobenou nejvyšší inflací v Japonsku za poslední desetiletí. Kišida zmínil i kroky, které mají zajistit zachování růstu mezd, a snížení daní.
Údaje MMF rovněž signalizují, že Němci se pravděpodobně cítí ekonomicky mnohem lépe než Japonci. Průměrný HDP na osobu v Německu měnový fond odhaduje na 52.824 dolarů, zatímco v Japonsku podle prognózy činí 33.950 dolarů.
V případě České republiky prognóza uvádí nominální HDP 335 miliard dolarů a průměrný HDP na osobu 30.470 dolarů.
lsk spr
