Indický ministr: Dolar ve světové ekonomice ještě dlouho neztratí vliv
Dillí 25. srpna (ČTK) - Americký dolar ve světové ekonomice ještě dlouho neztratí svůj vliv a například energetické suroviny se budou v dolarech obchodovat asi pořád. V rozhovoru v americké televizi CNBC to dnes řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. O takzvané dedolarizaci, tedy snížení závislosti na americké měně, tento týden jednali zástupci skupiny BRICS. Tu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.
"Byl bych rád, kdyby se všechny transakce daly provádět v rupiích. To je můj osobní názor,“ řekl v Dillí indický ministr na okraj schůzky nazvané Business 20.
Americký dolar ale podle ministra zůstane preferovanou měnou pro transakce na mezinárodních trzích, kde se obchoduje ropa. A to i přesto, že transakce s ropou se už teď někdy vypořádávají v čínských jüanech, ruských rublech nebo v indických rupiích. "Nevím, jaká změna by mohla dolar ovlivnit, já žádnou takovou nevidím," řekl. Není to tak jednoduché," dodal.
Agentura Reuters v červenci s odkazem na informované zdroje uvedla, že indické rafinerie začaly platit za část dovážené ruské ropy v čínské měně. Západní státy Rusko po jeho invazi na Ukrajinu odřízly od globálního platebního systému SWIFT a začaly vůči němu uplatňovat rozsáhlé sankce. V důsledku toho byla Moskva a její zákazníci nuceni najít pro vypořádání plateb alternativy k dolaru.
Americký dolar je už dlouho klíčovou měnou pro vypořádání transakcí na trhu s energetickými surovinami, a to i pro nákupy, které provádí Indie. Reuters také uvedl, že Čína přešla na platby v jüanech u většiny surovin dovážených z Ruska, které předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se v prvním letošním čtvrtletí největším dodavatelem ropy do Číny.
"Některé rafinerie platí v jiných měnách, jako je jüan, pokud banky nejsou ochotny vypořádat obchod v dolarech," uvedl Reuters s odkazem na zdroj z indické vlády.
Obchody s ropou se ale vypořádávají také v indických rupiích. Reuters v polovině srpna informoval, že společnost India Oil, která je v Indii hlavním zpracovatelem ropy, takto zaplatila Spojeným arabským emirátům (SAE) za nákup jednoho milionu barelů ropy. Stalo se tak poté, co obě země v červenci podepsaly memorandum, aby vytvořily rámec pro podporu místních měn pro přeshraniční transakce.
Indická média v dubnu široce informovala, že Indie a Malajsie podle sdělení indického ministerstva zahraničí začínají vypořádávat obchodní transakce v rupiích. Ve světle toho dostal ministr Purí otázku, zda by indická rupie mohla být součástí trendu dedolarizace, zejména na trhu s ropou. Na to ministr odpověděl, že ne tak docela.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na summitu BRICS v Johannesburgu tento týden poznamenal, že členské země tohoto seskupení nadále studují možnost zavedení společné měny. To by podle něj mohlo zvýšit možnosti těchto zemí při vypořádávání transakcí a naopak omezit jejich zranitelnost.
"Znamená to, že přišla alternativní globální měna?" zeptal se Purí. "Slyšeli jsme o rozdělování. Ale tato mezinárodní ujednání, obchodní ujednání, platební ujednání, ta existují už dlouhou dobu,“ dodal ministr. Než indická rupie získá ve světě takové postavení, jaké má dolar, to bude podle něj dlouhá cesta. "Přál bych si, aby indická rupie byla ve světě hlavní měnou. Ale jsem také realista,“ řekl v rozhovoru se CNBC.
Skupina BRICS existuje v současné podobě od roku 2010, kdy se rozšířila o Jihoafrickou republiku. Původní zkratku BRIC v roce 2001 poprvé použil ekonom americké investiční banky Goldman Sachs Jim O'Neill, když hovořil o skupině čtyř rychle rostoucích zemí, které podle něj budou společně do roku 2050 dominovat globální ekonomice.
V pěti zemích BRICS nyní žije více než 40 procent světové populace a skupina se na výkonu globální ekonomiky podílí z více než jedné čtvrtiny. Summit BRICS tento týden rozhodl, že nabídne členství dalším šesti zemím, a to Íránu, Saúdské Arábii, Argentině, Egyptu, Etiopii a Spojeným arabským emirátům.
spr
Turecká centrální banka nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu na 25 procent
Ankara/Praha 24. srpna (ČTK) - Turecká centrální banka nečekaně výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 procent, maximum od ledna 2004. Oznámila to ve svém dnešním sdělení. Zemi se nedaří zkrotit vysokou inflaci, která se v červenci blížila 50 procentům. Na dnešní zprávu pozitivně zareagovala turecká lira, která zpevnila k euru i k dolaru. Akcie tureckých bank přidávaly kolem deseti procent.
Analytici očekávali, že centrální banka zvýší základní úrok na 20 procent. V červenci jej zvýšila o 2,50 procentního bodu, což bylo méně, než se čekalo.
Centrální banka se pod vedením nové guvernérky Hafize Gaye Erkanové vrací k tradičnějším postupům boje s inflací. Donedávna ji ovlivňoval prezident Recep Tayyip Erdogan, který prosazoval, aby centrální banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala.
Dnešní zvýšení základních úroků je už třetí od května, kdy byl Erdogan znovuzvolen prezidentem. Tehdy se mimo jiné zavázal, že nebude odmítat vyzkoušené tradičnější postupy, protože zemi už v posledních letech opouštěli zahraniční investoři.
Měnový výbor centrální banky nyní rozhodoval poprvé v novém složení. Koncem července byli jmenováni tři noví viceguvernéři, mezi nimiž je i bývalý poradce americké centrální banky (Fed) a bývalý hlavní ekonom jednoho z největších soukromých věřitelů Turecka.
"Rozhodli jsme se pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky, abychom co nejdříve nastolili kurz dezinflace, ukotvili inflační očekávání a zamezili zhoršování cenového vývoje," uvedl měnový výbor.
Mnoho investorů si ale myslí, že centrální banka je stále příliš opatrná. Například Česká národní banka (ČNB) drží základní úrok na sedmi procentech při inflaci 8,8 procenta.
Zvýšení základní sazby o 750 bazických bodů překvapilo také analytika společnosti XTB Štěpána Hájka. Krok turecké centrální banky podle něj podtrhuje její odhodlání bojovat s vysokou inflací.
"Vyšší úrokové sazby by měly přilákat spekulanty, ti jsou však stále opatrní. Otočka měnové politiky o 180 stupňů nevyvolává moc důvěry, turecká centrální banka navíc nemá dostatek devíz na dlouhodobou ochranu liry proti výkyvům - podobně jako loni činila ČNB," napsal ČTK analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Turecká lira krátce po oznámení výrazného zvýšení základní sazby vykazovala k euru i k dolaru nárůst kurzu přibližně o tři procenta na 26,34 liry. Od začátku letošního roku ale více než 40 procent ztrácí.
vjn spr
