Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
Trident (Itálie) 4. června (ČTK) - Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země EU usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Gentiloni dnes v domovské Itálii rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.
Komise platnost rozpočtových a dluhových pravidel známých jako Pakt stability a růstu pozastavila předloni v reakci na koronavirovou krizi a původně je chtěla obnovit už letos. Ruská agrese na Ukrajině ji však přiměla plán přehodnotit. Vládám proto nechá volnější ruce v otázkách rozpočtových schodků a veřejných dluhů ještě celý příští rok.
Gentiloni dnes poznamenal, komise chce učinit pozměněné limity pro půjčování peněz "méně abstraktní a méně rigidní".
Pakt stability a růstu mimo jiné stanoví, že veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rozpočtový schodek tři procenta HDP. "Diskutujeme o tom, jak Pakt stability a růstu reformovat," uvedl Gentiloni. "Cesta ke snížení dluhu musí být postupnější, důvěryhodnější a méně nebezpečná pro hospodářský růst," dodal.
Kvůli nákladům souvisejícím s pandemií covidu-19 se dluhy v mnoha členských zemích Evropské unie dostaly nad hranici 60 procent HDP. Podle eurokomisaře bude pravděpodobně zapotřebí, aby každá členská země EU představila vlastní plán k omezení veřejného dluhu a projednala jej s Evropskou komisí.
V České republice se podle údajů ministerstva financí státní dluh v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Podíl dluhu k HDP tak dosáhl 41,4 procenta, zatímco na konci loňského roku činil 40,3 procenta.
pmh zdp ank
Na Vyšehradě si lidé mohou připomenout sochaře Josefa Václava Myslbeka
Praha 4. června (ČTK) - Na pražském Vyšehradě se dnes bude konat několik akcí k připomínce 100. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Autor jezdecké sochy sv. Václava na Václavském náměstí zemřel 2. června 1922. Na Vyšehradě se dnes odpoledne uskuteční dvě komentované prohlídky a mimořádně bude otevřena hrobka Slavín, kde je vedle dalších osobností českého národa Myslbek pochován.
Komentované vycházky Myslbek a Vyšehrad od 16:00 a 18:00 přiblíží souvislosti, které pojí sochařovo dílo a život s touto památkou. V úvodní přednášce na Starém purkrabství osvětlí historik umění Petr Šámal význam Myslbeka pro umění ve veřejném prostoru. Ve Vyšehradských sadech se zaměří na čtveřici slavných Myslbekových sousoší, za jeho méně známými díly se pak zájemci podívají na Vyšehradský hřbitov. Vycházka bude zakončena u hrobky Slavín.
Od 21:00, 21:30 a 22:00 pak bude poblíž zmíněných sousoší uvedena site specific performance MyslBack s prvky tanečně pohybového divadla, světelného designu a videa. V rámci programu Umění pro město ji s tvůrci ze studia Lunchmeat, s dramaturgem Tomášem Žižkou a choreografkou Veronikou Knytlovou připravila Galerie hlavního města Prahy. Vstup na ni je zdarma.
Myslbek, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, byl příslušníkem generace Národního divadla, tedy okruhu umělců, kteří se podíleli na výzdobě české první scény. Myslbek pro zlatou kapličku vytvořil dvojici alegorických soch Zpěvohra a Činohra, ale také bustu skladatele Bedřicha Smetany.
Ve své tvorbě se Myslbek s oblibou nechával inspirovat bájemi a historickými náměty. K nejznámějším dílům s mytologickou tematikou patří čtveřice sousoší slovanských reků. Původně byly tyto mohutné plastiky součástí výzdoby pražského Palackého mostu, odkud byly v roce 1945 přeneseny do parku na Vyšehradě.
Kromě slavné sochy sv. Václava je Myslbek také autorem pomníku básníka Karla Hynka Máchy na Petříně. Ve stínu těchto dvou plastik zůstává náhrobek kardinála Bedřicha knížete Schwarzenberga v chrámu svatého Víta, za nějž Myslbek obdržel Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Myslbek byl také pedagogem, k jeho žákům patřila řada slavných českých sochařů, mimo jiné Jan Štursa nebo Bohumil Kafka.
hrm rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
