Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv
Praha 22. září (ČTK) - Dílo a život matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana zpřístupní zájemcům digitální archiv, který buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Digitální archiv bude zpřístupněný v několika fázích, první zájemci do něj budou moci nahlédnout v polovině příštího roku. Ukázku starých tisků z Bolzanovy sbírky si lidé budou moci prohlédnout na výstavě v knihovně Filosofického ústavu AV ČR od pondělí 23. září do 23. října. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.
Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana, který se narodil v roce 1781 a zemřel v roce 1848, je ústředním tématem projektu PragMatika. Zaměřuje se na rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelé se věnují výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy šířili ve výuce. Zajímá se i o další aktéry, kteří byli důležití při ustanovování matematických praktik jako norem, například císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii, informoval ústav.
Více než 36.000 stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu, uvedl ústav. Zájemci v něm naleznou například i 3D modely míst, kde učenec působil. Archiv bude volně přístupný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné po registraci. Archiv by měl být v plánovaném rozsahu zpřístupněný v následujících dvou letech.
Zájemci si ukázku starých tisků z Bolzanovy sbírky budou moci prohlédnout od pondělí 23. září, vystavené budou měsíc v knihovně Filosofického ústavu AV ČR v Praze. Zájemcům přiblíží Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, i texty o něm či takové, které s ním souvisí. V pondělí a úterý 23. a 24. září se v Praze uskuteční rovněž konference, jejímž cílem je zasadit Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají.
tej ptd
AFP: Izraelský úder v Bejrútu cílil na schůzku elitních jednotek Hizballáhu
Bejrút/Tel Aviv 21. září (ČTK) - Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřelo nejméně 19 lidí a 66 dalších lidí bylo zraněno, informovala dnes podle deníku Haarec libanonská televize Al-Džadíd. Hnutí Hizballáh, jehož členové byli cílem izraelského úderu, dnes oznámilo, že mezi mrtvými je jeho další vysoce postavený velitel Ahmad Mahmúd Vahbí. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala dnes agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí.
"Velení jednotek Radván se shromáždilo v suterénu budovy, na kterou se v pátek zaměřil izraelský úder, a 16 jejich členů, včetně vůdce a vysokého velitele, bylo zabito," řekl AFP tento zdroj. Radván jsou speciální jednotky Hizballáhu, jejichž hlavním cílem je infiltrace na sever Izraele a na jím okupované Golanské výšiny.
Už v pátek izraelská armáda i Hizballáh uvedly, že při útoku na čtvrť na předměstí Bejrútu, jež je baštou Hizballáhu, zemřel šéf jednotek Radván Ibrahím Akíl. Ten byl také na americkém seznamu hledaných osob kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a základnu americké námořní pěchotu v roce 1983, při nichž zemřelo přes 300 lidí.
Ahmad Mahmúd Vahbí podle agentury Reuters velel vojenským operacím jednotek Radván do začátku letošního roku během války, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy od loňského října v odvetě za teroristický útok Hamás na Izrael.
Akíl je nejvýše postaveným velitelem Hizballáhu zabitým izraelskou armádou od července, kdy rovněž na předměstí Bejrútu izraelský úder zabil Fuáda Šukra. Podle deníku Haaarec byl Akíl zraněn tento týden v úterý při explozích několika tisíc pagerů v Libanonu a v pátek ráno propuštěn z nemocnice.
Exploze tisíců pagerů a středeční výbuchy dalších komunikačních zařízení v Libanonu, které libanonská vláda a Hizballáh připsaly Izraeli, dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Konflikt eskaloval loni v říjnu po útoku Hamásu na Izrael, Hizballáh je spojencem Hamásu a Íránu. Od té doby se izraelská armáda a Hizballáh denně ostřelují přes izraelsko-libanonskou hranici. Ve čtvrtek večer Izrael podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu. V pátek odpoledne pak Hizballáh vypálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket.
nob ml