Muzeum v Jablonci vytvořilo veřejnou databázi skla, knoflíků i šperku
Jablonec nad Nisou 11. prosince (ČTK) - Státní muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou na internetu zpřístupnilo část ze svých nejvzácnějších sbírek. V databázi je zatím zhruba 4000 položek - knoflíky Waldes, kolekce riedelovského skla i šperky. ČTK o tom informoval hlavní kurátor muzea Petr Nový.
"Databáze má široké rozmezí využití od čistě odborných účelů až po studenty, pedagogy, designéry jako inspirace a poučení, tak i pro laiky, kteří mají zájem o tyto obory," uvedl Nový. Databáze podle něj umožňuje zájemcům, aby si prohlédli vzácné sbírky, aniž by do muzea za nimi přišli. "A navíc tam uvidíte něco jiného, než vám muzeum ukáže ve stálých expozicích. Takže vlastně se díváte za oponu, což si myslím, že je velmi lákavé," dodal.
Databázi začalo muzeum vytvářet podle něj před několika lety díky podpoře ministerstva kultury. "Začali jsme s třemi zajímavými podsbírkami, a to je sklo Riedel, je to Waldes knoflíky a potom tam máme ještě šperk. A tyto kolekce jsou kompletně, vyjma věcí, které ještě potřebují restaurovat, dnes vystavené na internetu," uvedl Nový. Za výhodu považuje, že jde o databázový systém. "Takže vy můžete hledat napříč sbírkami podle různých materiálů, autorů, období, typů a tak dále," dodal.
Databáze je nejen v českém, ale i anglickém jazyce. "Pro nás je to takový signál o tom, jaké ambice máme i ve vztahu k zahraničí a hlavně možnost dát najevo, jak úžasné sbírkové bohatství pro stát v Jablonci spravujeme," řekl Nový. Muzeum mimo jiné vlastní největší kolekci riedelovského skla, kdy mu patří i část původní vzorkovny Riedelovy firmy z Polubného v Jizerských horách, která mezi světovými válkami v minulém století byla největším sklářským podnikem v Československu. Sbírka Waldes zase jako celek dokumentuje zapínání lidského oděvu od pravěku po secesi. Po první světové válce ji vytvořil Jindřich Waldes, který vlastnil továrnu známou dnes jako KOH-I-NOOR.
Muzeum v Jablonci chce svoji on-line přístupnou databázi postupně rozšiřovat. Časem by tak například měla obsahovat i sbírku vánočních ozdob, která je se zhruba 17.000 položkami zřejmě největší veřejnou sbírkou svého druhu na světě.
knt kš
Skauti dnes přivezli z Rakouska do Česka tzv. betlémské světlo
Brno 9. prosince (ČTK) - Skauti dnes večer přivezli do Česka takzvané betlémské světlo. Cestovali s ním z Lince přes Vídeň do Brna vlakem, po celé republice jej rozvezou příští týden v sobotu. I letos plamínek přivezli dva světlonoši pro případ, že by se náhodou něco stalo a plamínek zhasl, řekl ČTK za organizátory Vít Burian.
"Každý ze světlonošů má svoji lucernu, ve které se plamínek převáží. Je to takto pojištěné, kdyby náhodou jeden zhasl. Ale ty lucerny jsou bezpečnostní, pravděpodobnost je opravdu malá," uvedl Burian.
Letos plamínek skauti do České republiky dopravili netradičně z Lince, kde jej rakouští skauti předávali delegacím z celé Evropy. V předchozích letech to byla Vídeň. Čeští junáci jej dnes následně přivezli přes Vídeň do Brna vlakem railjet 372 Vindobona, v Brně byli krátce po 20:30. V neděli jej přinesou do brněnské katedrály svatého Petra a Pavla.
"Kvůli situaci na Blízkém východě tentokrát neletěla delegace z Rakouska do Izraele, ale světlo v Chrámu Narození Páně v Betlémě zapálila místní dívka Pillar Jarayseh. Poté bylo dovezeno do Ammánu, odkud putovalo letecky do Rakouska. Tam ho převzal Michael Putz - letošní Dítě světla. Desetiletého studenta vybrali organizátoři, protože je nadšený skaut a dobrovolný hasič," popsali skauti na sociální síti X.
Tradice betlémského světla vznikla v Rakousku. Do Betléma pro plamínek vždy cestovali chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco dobrého. Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc.
Poprvé plamínek přicestoval v roce 1986 letadlem do Lince, kde se stal součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc postiženým dětem. Do Česka se betlémské světlo dostalo po pádu komunismu a v rukou exilových skautů a skautek putovalo v prosinci 1989 pod sochu svatého Václava v Praze. V roce 1990 se s myšlenkou betlémského světla seznámili brněnští skauti a na podzim téhož roku začali připravovat českou verzi. Akce stojí na stovkách dobrovolníků, plamínek je tak rovněž symbolem nezištnosti a lidské vzájemnosti. Všechny aktuality, včetně seznamu míst, kam si lidé mohou pro plamínek přijít, lze najít na webových stránkách.
lip kš