Info QAnon

Putin

Přehled zpráv spojený se subjektem "Putin". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Putin ve zprávách

Merkelová: Putin měl vždy diktátorské rysy, k útoku na Ukrajinu došel postupně
Berlín 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Putin oznámil, že Rusko v reakci na kroky Západu použilo nejnovější raketu
Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes na Ukrajině vyzkoušelo jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajina tvrdí, že Rusko proti ní poprvé použilo mezikontinentální raketu
Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes podle Kyjeva poprvé od začátku invaze na Ukrajinu použilo mezikontinentální balistickou raketu, kterou zaútočilo na Dnipro ve středovýchodní části země. Raketa nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. BBC News: Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí
Moskva 21. listopadu (ČTK/BBC News) - "Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!" To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Putin potvrdil novou doktrínu rozšiřující možnosti nasazení jaderných zbraní
Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.

GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?

Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku. Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií. Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině. Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu. Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika. Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy. Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz. Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku. Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky. Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky. Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat. Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery. S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní. Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií. Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP. Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině. Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil. Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svém majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí. Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu. Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán. msk mka

FT: Krádeže másla v Rusku dokládají cenu současné válečné ekonomiky
Moskva 15. listopadu (ČTK/Financial Times) - Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT). WSJ: Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
Moskva/New York 11. listopadu (ČTK) - Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil. AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem
Kyjev 7. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Politico: Evropu straší možnost Trumpova vítězství v prezidentských volbách
Brusel 4. listopadu (ČTK) - Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Fico řekl v ruské televizi, že je připraven jednat s Putinem
Moskva/Bratislava 30. října (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, ve kterém mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Trump za svou největší chybu označil výběr neloajálních spolupracovníků
Washington 27. října (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump za největší chybu svého působení v Bílém domě označil výběr některých neloajálních osob do své administrativy. Zpochybnil také inteligenci své demokratické soupeřky Kamaly Harrisové, vzpomínal na své rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a prohlásil, že umí skvěle běhat. Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný
Moskva 22. října (ČTK/Reuters) - Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Evropská unie musí urychlit pomoc Ukrajině, uvedl Michel
Brusel 17. října (zpravodajky ČTK) - Evropská unie by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. V rámci ruských vojsk podle Kyjeva vzniká prapor tvořený vojáky z KLDR
Kyjev/Moskva/Washington 15. října (ČTK) - V rámci ruských vojsk vzniká prapor tvořený vojáky ze Severní Koreje, tvrdí server RBK Ukrajina s odvoláním na zdroje z ukrajinské armády. Ukrajinska pravda píše, že podle zástupců tajných služeb 18 severokorejských vojáků zběhlo na hranici Brjanské a Kurské oblasti. Slovenský europoslanec se v Moskvě omlouval, podle něj za rusofobii na Západě
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. AP: Afričanky, nalákané na práci v Rusku, montují bojové drony
Moskva 10. října (ČTK/AP) - Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Moskva omezí peníze na zdravotnictví, aby je ušetřila na válku, píše server
Moskva 8. října (ČTK) - Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Velvyslanec: Rusko nedokáže na Ukrajině dosáhnout svých taktických cílů
Praha 3. října (ČTK) - Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území, Ukrajina cítí, že ho může na bojišti porazit. V rozhovoru to ČTK řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Ukrajina do konce roku vyrobí 1,5 milionu dronů, řekl Šmyhal
Kyjev 1. října (ČTK) - Ukrajina hodlá do konce letošního roku vyrobit 1,5 milionu dronů, uvedl na dnešním jednání vlády premiér Denys Šmyhal. Kyjev je podle různých prohlášení odhodlán nepřipustit, aby v této oblasti získalo převahu Rusko. Bloomberg: Ruský kryptoměnový magnát vítá obrat Kremlu v názoru na kryptoměny
Moskva 29. září (ČTK/Bloomberg) - Ruský podnikatel Igor Runěc v roce 2017 získal titul MBA na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech a ve stejném roce začal budovat na Sibiři datové centrum pro těžbu kryptoměn. Agrese nejaderného státu s podporou jaderné země bude společný útok,varuje Putin
Moskva 25. září (ČTK) - Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně.

MT: Kreml kvůli věčné válce vzkřísil sovětskou indoktrinaci mládeže

Moskva 15. září (ČTK/The Moscow Times) - Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. "Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině. "Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity. "Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil. Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin. Navzdory vší snaze masové protivládní protesty na přelomu let 2011 a 2012, jakož i podpora Putinova nepřítele Navalného mezi mládeží až do opozičníkovy smrti letos v únoru, svědčily o tom, že režim v získání mladých pokolení neuspěl. Ale vpád ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma a půl lety obnovil úsilí o indoktrinaci mládeže. Ve čtvrtek byl Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložen návrh zákona o systematizaci v oblasti mládežnické politiky. Zákon se snaží "mladým lidem vštípit ochotu plnit jejich ústavní povinnost bránit vlast". V květnu 2022, jen tři měsíce po rozpoutání války, Putin spustil hnutí vytvořené po vzoru sovětského pionýra. Na podzim 2022 školy znovu zavedly týdenní rituál vztyčování vlajky a zpěv hymny. Prezidentská kancelář podle zdroje blízkého Kremlu oprášila staré sovětské praktiky a zevrubně je prostudovala, zejména z období stalinismu a po něm. "Nemá smysl znovu vynalézat kolo, když už máme před sebou příklad 30. let a konce Velké vlastenecké války. Přebíráme metody našich otců a dědů a připravujeme mladé pokolení," prohlásil. Kreml nyní přeměňuje federální agenturu pro mládež Rosmoloďož v ideologický orgán pověřený úkolem sjednocovat veškeré iniciativy ohledně ideologické výchovy mládeže, od školek po univerzity. Podle ruských médií má agentura v příštím roce dostat s novým vedením výrazně více prostředků. Přestože ruská ústava zakazuje zřizovat státní ideologii, Rosmoloďož má fungovat jako rámě státní propagandy. Zatímco Putin dosud vzdoroval výzvám svých spolupracovníků zakotvit v ústavě státní ideologii, opakovaně prohlašoval, že "vlastenectví" je jedinou přijatelnou ideologií v současném Rusku. "Nová ruská ideologie se projevuje na frontě," prohlásil loni v prosinci Valerij Fadějev, kterého Putin jmenoval do čela své rady pro lidská práva. "Je tu zjevný jeden problém: všichni, kdo hlásali, že 'můžeme zopakovat vítězství ve světové válce', všichni, kdo se během míru zapřísahali láskou k vlasti, někam zmizeli. Znamená to, že se tento 'patriotismus' ukázal být nefunkční a falešný," řekl exilový politolog Abbas Galljamov, který býval autorem Putinových projevů. "Úřady se rozhodly to napravit a učinit z abstraktního 'patriotismu' něco konkrétního, co je schopné přeměny v jednotky potravy pro děla," dodal. msk mka

Harrisová a Trump se střetli ve vypjaté debatě, podle médií vyhrála demokratka
Filadelfie (USA) 11. září (ČTK) - Vypjaté střety ohledně ekonomiky, potratů či pomoci Ukrajině přinesla první a možná jediná televizní debata kandidátů na prezidenta Spojených států. Zatímco demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová hovořila o pozvednutí střední třídy a právech žen, republikánský exprezident Donald Trump ji nazval marxistkou bez plánu a vyhýbal se jasným odpovědím. Putin: Rusko by mělo zvážit omezení vývozu uranu, titanu a niklu
Moskva 11. září (ČTK) - Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin. Putinovi synové žijí v izolaci, cestují soukromým letounem, píše exilový server
Moskva 4. září (ČTK) - Synové ruského prezidenta Vladimira Putina a bývalé gymnastky Aliny Kabajevové, Ivan a Vladimir Putinovi, žijí v izolaci v rezidencích, cestují soukromými letadly a obrněnými vlaky a jejich život v přepychu zajišťují firmy přátel ruského vůdce. Nejhorší letošní ruský útok si vyžádal v Poltavě na 50 obětí, na Západě kritiku
Kyjev 3. září (ČTK) - Dvě ruské balistické rakety dnes ve středoukrajinském městě Poltava zasáhly vojenský institut komunikací a nedalekou nemocnici a vyžádaly si nejméně 50 mrtvých a přes 271 raněných. Reuters: Výzkumníci našli místo pro možné rozmístění ruských střel Burevestnik
Moskva 2. září (ČTK) - Rusko možná staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik severně od Moskvy. Pravděpodobné místo podle agentury Reuters identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července. Putin přicestoval do Mongolska na dvoudenní návštěvu
Ulánbátar 2. září (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Spojenci by neměli omezovat Ukrajinu ve využití zbraní, míní dánská premiérka
Praha 31. srpna (ČTK) - Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekli dánská premiérka Mette Frederiksenová i finský prezident Alexander Stubb. Zelenskyj: Ukrajinci ovládají 1250 kilometrů čtverečních ruského území
Kyjev 19. srpna (ČTK) - Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci. Podle Putinova poradce byl do plánů ukrajinského vpádu do Ruska zapojen Západ
Moskva 16. srpna (ČTK) - Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev. CNN: Rodiny branců v Kurské oblasti se ptají, co se děje s jejich syny
Moskva 16. srpna (ČTK/CNN) - Když ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil válku Ukrajině, slíbil jednu zásadní věc: branci do boje nepůjdou. Ale nyní, když má ruská armáda problémy zastavit ukrajinský postup v Kurské oblasti, se rodiče mladých vojáků nasazených v této oblasti netají svým znepokojením kvůli osudu svých synů, píše se na internetových stránkách americké televize CNN. AP: Ukrajinský vpád do Kurské oblasti překvapil možná i některé spojence Kyjeva
Kyjev/Washington/Brusel 14. srpna (ČTK) - Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Putin zřejmě pověřil poradce Ďumina, aby dohlédl na operaci v Kurské oblasti
Moskva 13. srpna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě pověřil svého poradce a bývalého osobního strážce Alexeje Ďumina, aby dohlédl na ruskou vojenskou reakci na ukrajinskou ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinští vojáci kontrolují 1000 km2 ruského území, uvedl Syrskyj
Kyjev 12. srpna (ČTK) - Ukrajinští vojáci mají pod kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, prohlásil dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. To je zhruba dvakrát více, než činí rozloha Prahy, která má 496 kilometrů čtverečních.

Putin za hlavní úkol označil vyhnat ukrajinská vojska z ruského území

Moskva/Kyjev 12. srpna (ČTK) - Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol označil vyhnání nepřítele z ruského území. "To, co se stalo v pohraničních oblastech, se musí vyhodnotit a samozřejmě se tak stane. Ale nyní je hlavní vyřešit aktuální úkoly (...) a hlavní úkol nepochybně leží před ministerstvem obrany, které musí vytlačit, vyhnat nepřítele z našeho území a spolu s pohraniční stráží zajistit spolehlivou ochranu státní hranice," prohlásil Putin. "Nepřítel určitě dostane náležitou odpověď a všechny cíle, které jsme si vytyčili, budou bez jakékoliv pochybnosti dosaženy," zdůraznil podle státní tiskové agentury TASS. Ukrajinské jednotky před sedmi dny překvapivě vpadly do Kurské oblasti a ruským silám se je dosud nepodařilo vytlačit z ruského území. Úřadující gubernátor Alexej Smirnov během porady začal hovořit o tom, že Ukrajinci obsadili 28 obcí, pronikli do hloubky 12 kilometrů a nová fronta je široká 40 kilometrů, ale Putin jej přerušil a vyzval, ať hovoří o pomoci lidem. Gubernátor pak připustil, že osud 2000 obyvatel obsazených obcí je neznámý a asi 120.000 obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů. Během bojů přišlo o život 12 lidí, dalších 121, včetně deseti dětí, utrpělo zranění, dodal. Putinem přislíbených 10.000 rublů (asi 2670 Kč) jednorázové pomoci uprchlíkům dosud obdrželo 2100 ze 46.700 žadatelů, uvedl gubernátor a dodal, že evakuovat se má celkem 180.000 lidí. Smirnov rovněž tvrdil, že ukrajinské síly při vpádu do Belovského okresu Kurské oblasti použily granáty s chemickou náplní: všichni zasažení sice podle gubernátora přežili, ale přiotrávilo se několik policistů a starosta jedné vsi. Není známo, zda Smirnov předložil jakýkoliv důkaz, kterým by svá obvinění podpořil, napsala agentura Reuters a dodala, že není s to gubernátorova tvrzení ověřit. Ukrajinská tajná služba SBU odpoledne na telegramu uvedla, že eviduje pokusy ruských tajných služeb využít situaci v Kurské oblasti k tomu, co nazvala nepodloženým obviněním ukrajinských vojáků z válečných zločinů. "Tyto informačně-psychologické speciální operace nepřítele souvisejí především s nemožností účinně čelit ofenzivním akcím ukrajinských ozbrojených sil," uvedla SBU. Dodala, že ukrajinští vojáci přísně dodržují pravidla a zvyklosti vedení války. "Zejména pokud jde o zacházení s ruskými válečnými zajatci a civilním obyvatelstvem," stojí v prohlášení SBU. Ukrajina se dnes 901. dnem brání ruské agresi po invazi, kterou nařídil Putin v únoru 2022, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. ipl msk ank

V Kurské oblasti, jež čelí ukrajinskému vpádu, Moskva vyhlásila nouzovou situaci
Moskva 9. srpna (ČTK) - V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru. Tento krok má umožnit využít prostředky z federálních zdrojů. AFP: Přišla válka, říkají Rusové evakuovaní z Kurské oblasti do Moskvy
Moskva 9. srpna (ČTK/AFP) - Desítky viditelně dezorientovaných lidí vystoupily v Moskvě z jednoho z prvních vlaků odvážejících do ruské metropole Rusy evakuované z Kurské oblasti, dějiště rozsáhlé invaze ukrajinských sil, která trvá už čtyři dny, píše agentura AFP v reportáži z ruského hlavního města. Putin slíbil odškodnění Rusům, kteří uprchli před ukrajinským útokem
Moskva 8. srpna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přislíbil 10.000 rublů (asi 2670 Kč) Rusům, kteří museli opustit své domovy kvůli nynějšímu ukrajinskému útoku na Kurskou oblast na západě Ruska. Západní komentátoři: Vpád Ukrajinců do Ruska způsobil Kremlu starosti
Kyjev/Moskva 8. srpna (ČTK) - Překvapivý vpád ukrajinských sil do Ruska způsobil evidentní rozpaky vůdce Kremlu Vladimira Putina, odhalil křehkost ruské pohraniční obrany, posílil na Ukrajině morálku a narušil Kremlem pečlivě budovanou představu o Putinovi jako ochránci obyčejných Rusů. Ukrajinci zřejmě v Kurské oblasti obsadili tři vesnice, Putin to má za provokaci
Moskva/Kyjev 7. srpna (ČTK) - Ukrajinským jednotkám, které v úterý pronikly do ruské Kurské oblasti, se podařilo uchytit se v příhraničí a obsadit tři vesnice, uvedl dnes telegramový kanál Rybar, jenž je blízký ruské armádě. Rusko hlásí dobytí ukrajinské vsi, podle Šojgua obsadilo od června 420 km2
Moskva 6. srpna (ČTK) - Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Moskva láká nové rekruty do války na Ukrajině vysokou prémií
Moskva 23. července (ČTK) - Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). AFP: Jak Rusové mluví o Ukrajině - užívají eufemismy a autocenzuru
Moskva 23. července (ČTK/AFP) - Eufemismy, vojenský žargon, vlastenecké básně a autocenzura, takovým způsobem se dva a půl roku války na Ukrajině podepsaly na jazyku v Rusku. Píše o tom agentura AFP. Ruský prezident Vladimir Putin 24. Politico: Kandidát na viceprezidenta J.D. Vance vyvolává v Evropě obavy
Milwaukee (USA) 16. července (ČTK) - Druhého prezidentství Donalda Trumpa a jeho důsledků pro americkou zahraniční politiku se obává velká část Evropy, píše server Politico. Po pondělním republikánově oznámení, že si jako svého viceprezidentského kandidáta vybral senátora J.D. Trump přežil útok střelce na volebním mítinku, vyzval Američany k jednotě
Washington/Butler (USA) 14. července (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump se podle policie stal na sobotním předvolebním mítinku ve státě Pensylvánie terčem atentátníka. Z útoku, při němž byl střelec zabit, vyvázl jen se zraněním ucha, jeden člen publika ale zahynul a další dva byli zraněni.

INFO NAJÍT