AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem
Kyjev 7. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.
"Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší," řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . "Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme," dodal.
Zakopaná dělostřelecká baterie denně střílí na ruské síly – a téměř stejně často je terčem odvetné palby. Zrovna nedávno jedna z maskovacích sítí nad děly zachytila ruský dron.
Vojáci, kteří občas využívají připojení Starlink k internetu, se o výsledcích amerických voleb dozvěděli od novinářů Associated Press.
Trumpovo zvolení zpochybňuje americkou podporu Ukrajině a nakonec i to, zda Kyjev dokáže odrazit ruskou invazi. Ale Mozart, který stejně jako ostatní vojáci v souladu s předpisy neuvedl své pravé jméno, patří k mnoha Ukrajincům, kteří doufají, že Trump bude pokračovat v americké podpoře jejich země. Ruské síly nedávno dostoupily na východě, přestože velitel baterie popsal situaci v přední linii jako "statickou".
Jurij Fedorenko, velitel ukrajinského praporu dronů také v Charkovské oblasti, nosí na uniformě nášivku s americkou vlajkou. Velmi dobře si uvědomuje, jak kriticky důležitá je americká podpora pro Ukrajinu.
"Předpokládejme, že mi bylo řečeno, že za oceánem je nějaká země, o které ani nevím, kde je, a že této zemi musím platit peníze ze svých daní, aby mohla existovat. Nevím, jak bych reagoval, a proto Američanům opravdu děkuji a opravdu věřím, že mají dobrý vzdělávací systém, protože drtivá většina lidí chápe, proč Spojené státy pomáhají třetím zemím a zejména nyní Ukrajině," řekl Fedorenko.
Bylo to za prezidenta Trumpa, kdy Spojené státy v roce 2017 poprvé poslaly na Ukrajinu zbraně na pomoc v boji proti Rusku. Protitankové střely Javelin sehrály klíčovou roli v tom, že Ukrajina byla schopna odrazit invazi v roce 2022. Ale Trump je celkově opatrný ohledně účasti USA v zahraničních konfliktech.
Trump, který se chlubil dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož označil za "docela chytrého" kvůli invazi do sousední země, opakovaně kritizoval americkou podporu Ukrajině. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli jeho získání americké pomoci označil za "největšího obchodníka na světě".
Zelenskyj byl mezi prvními světovými vůdci, kteří veřejně blahopřáli Trumpovi k nynějšímu volebnímu vítězství, a připomněl, že při zářijovém setkání jednali o tom, jak ukončit "ruskou agresi proti Ukrajině". Později na sociální síti napsal, že telefonoval s Trumpem: "Dohodli jsme se, že budeme udržovat úzký dialog a rozvíjet naši spolupráci."
Trump opakovaně prohlásil, že pokud bude zvolen, během jediného dne dosáhne mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, ale neřekl, jak to udělá. Během televizní debaty s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou dvakrát odmítl přímo odpovědět na otázku, zda chce, aby Ukrajina vyhrála. To vyvolalo obavy, že donutí Kyjev přijmout nevýhodné podmínky.
V Kyjevě, na který téměř každý den útočí ruské drony, byla osmnáctiletá studentka práv Viktorija Zubrycká ohledně svých očekávání od příštího amerického prezidenta pragmatická. Myslí si, že za Trumpa bude Ukrajina donucena vzdát se území výměnou za mír. Řekla však, že tomu dává přednost před tím, co nazvala falešnou nadějí nabízenou za vlády Joea Bidena: "Budeme žít ve světě faktů, kde si budeme jisti, co nás čeká. Jistota a objektivní pravda jsou mnohem lepší, než lež a život v iluzích."
Podle průzkumu VoteCast se 74 procent voličů, kteří podpořili Harrise, vyslovilo pro pokračování pomoci Ukrajině, zatímco u Trumpových voličů to bylo pouze 36 procent.
Na frontové linii v Charkovské oblasti Andrij, alias "Rodych" (Příbuzný), tvrdí, že Ukrajina "s něčím přijde" bez ohledu na výsledek hlasování v USA. "Jsme štítem mezi Evropou a Ruskem. Jiné země nechápou, co se tady děje, vidí to v televizi a je to pro ně daleko," řekl.
Americké volby pozorně sledovali spojenci v NATO. Francie a Německo uspořádaly na poslední chvíli schůzku na nejvyšší úrovni v Paříži, aby projednaly výsledky, a ústředním bodem pravděpodobně bude Ukrajina. Dvě přední mocnosti Evropské unie poskytují Ukrajině významnou podporu při obraně proti ruské válce.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se s odkazem na "agresivnější Rusko" také dovolával Trumpova hesla "mír prostřednictvím síly" a pochválil exprezidenta, že během svého prvního funkčního období přiměl členy aliance zvýšit výdaje na obranu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v Moskvě řekl, že nemá žádné informace o tom, zda Putin plánuje poblahopřát Trumpovi, ale zdůraznil, že Moskva považuje USA za "nikoliv přátelskou" zemi, zapojenou do konfliktu s Ruskem. Přesto poukázal na Trumpův slib rychle ukončit válku, jakmile bude zvolen. "USA mohou pomoci ukončit konflikt," řekl Peskov a dodal, že "to rozhodně nelze udělat přes noc".
Fiona Hillová, působící jako expertka na zpravodajské služby v administrativách George Bushe mladšího, Baracka Obamy a Trumpa, projevila vzácnou shodu názorů s Kremlem: "Pokud Trump říká, že to vyřeší během 24 hodin, je velmi nepravděpodobné, že to tak bude," řekla Hillová několik dní před volbami. "Můžete říct, že USA přestanou dodávat zbraně a můžete vše zdržovat, abyste to použil jako páku, ale v tomto konkrétním bodě to není jen na Spojených státech. Protože, pokud jde o pomoc Ukrajině, ve hře jsou i Evropané," řekla.
msk ank - sdílejte článek
Následuje: Berlínská zeď padla za podmínek, které nadiktovalo Československo, říká historik
Berlín 7. listopadu (zpravodaj ČTK) - Berlínská zeď ve skutečnosti nepadla 9. listopadu, ale už o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl německý historik a publicista Ilko-Sascha Kowalczuk, který se specializuje na dějiny někdejší Německé demokratické republiky (NDR). Sjednocení NDR se spolkovou republikou (SRN) v roce 1990 a následné srůstání obou částí Německa lze označit za úspěch, transformace systému ale nebyla podle něj v žádné jiné postkomunistické zemi tak tvrdá jako ve východním Německu. Zážitky z této transformace mají vliv na politické rozhodování lidí ve východním Německu dodnes. "Berlínská zeď nepadla 9. listopadu, tehdy padla jen mediálně, působivě, ale ve skutečnosti padla už o několik dní dříve, když vedení SED otevřelo opět hranice s ČSSR, a to za podmínek, které nadiktovala Praha," řekl Kowalczuk. SED, tedy Sjednocená socialistická strana, byla komunistickou státostranou, která vládla někdejší NDR od roku 1949. Kowalczuk odkazem na roli Československa připomněl aspekt událostí roku 1989, který podle něj není všeobecně známý. Už od jara 1989 utíkaly tisíce východních Němců do Československa, protože doufaly, že se přes velvyslanectví SRN v Praze dostanou na Západ. Na konci září se jim přání splnilo, což jim oznámil přímo na ambasádě tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Když cestu z NDR přes Československo do západního Německa absolvovala už několikátá vlna východních Němců, začala režimu v Praze docházet trpělivost. Pod tlakem československých komunistů NDR přijala nová, liberálnější pravidla pro cestování do ciziny. Jejich mylná interpretace, kterou předložil tajemník berlínské organizace SED Günter Schabowski na tiskové konferenci 9. listopadu, vedla k událostem známým dnes jako "pád berlínské zdi". Následné dění bylo podle Kowalczuka překotné, přičemž nikdo ani na východě, ani na západě Německa nečekal, že by se země mohla sjednotit už v roce 1990. Ačkoli si to většina lidí z NDR přála, nikdo netušil, co to bude znamenat. Zásadní zlom podle německého historika, který se narodil ve východním Berlíně, přitom nenastal dnem sjednocení 3. října 1990, ale už 1. (pokračování...)
Berlín 7. listopadu (zpravodaj ČTK) - Berlínská zeď ve skutečnosti nepadla 9. listopadu, ale už o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl německý historik a publicista Ilko-Sascha Kowalczuk, který se specializuje na dějiny někdejší Německé demokratické republiky (NDR). Sjednocení NDR se spolkovou republikou (SRN) v roce 1990 a následné srůstání obou částí Německa lze označit za úspěch, transformace systému ale nebyla podle něj v žádné jiné postkomunistické zemi tak tvrdá jako ve východním Německu. Zážitky z této transformace mají vliv na politické rozhodování lidí ve východním Německu dodnes. "Berlínská zeď nepadla 9. listopadu, tehdy padla jen mediálně, působivě, ale ve skutečnosti padla už o několik dní dříve, když vedení SED otevřelo opět hranice s ČSSR, a to za podmínek, které nadiktovala Praha," řekl Kowalczuk. SED, tedy Sjednocená socialistická strana, byla komunistickou státostranou, která vládla někdejší NDR od roku 1949. Kowalczuk odkazem na roli Československa připomněl aspekt událostí roku 1989, který podle něj není všeobecně známý. Už od jara 1989 utíkaly tisíce východních Němců do Československa, protože doufaly, že se přes velvyslanectví SRN v Praze dostanou na Západ. Na konci září se jim přání splnilo, což jim oznámil přímo na ambasádě tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Když cestu z NDR přes Československo do západního Německa absolvovala už několikátá vlna východních Němců, začala režimu v Praze docházet trpělivost. Pod tlakem československých komunistů NDR přijala nová, liberálnější pravidla pro cestování do ciziny. Jejich mylná interpretace, kterou předložil tajemník berlínské organizace SED Günter Schabowski na tiskové konferenci 9. listopadu, vedla k událostem známým dnes jako "pád berlínské zdi". Následné dění bylo podle Kowalczuka překotné, přičemž nikdo ani na východě, ani na západě Německa nečekal, že by se země mohla sjednotit už v roce 1990. Ačkoli si to většina lidí z NDR přála, nikdo netušil, co to bude znamenat. Zásadní zlom podle německého historika, který se narodil ve východním Berlíně, přitom nenastal dnem sjednocení 3. října 1990, ale už 1. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024110702788|512075. Vydána 07.11.2024 11:16:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024110702788|512075. Vydána 07.11.2024 11:16:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.