Čaputová projev v OSN věnovala kritice ruské agrese a ochraně klimatu
New York 20. září (ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.
Valné shromáždění OSN si podle Čaputové musí dát za cíl obnovit mír. V této souvislosti prezidentka poznamenala, že loni bylo ve světě zaznamenáno nejvíce s konfliktem spojených úmrtí od roku 1994, na čemž má Rusko zásadní podíl.
"Již více než 570 dní ruské síly zabíjejí nevinné ukrajinské civilisty, unášejí děti a ničí města. Bombardují infrastrukturu a přístavy, které vyvážejí ukrajinské obilí těm, kdo ho potřebují v Bangladéši nebo Egyptě," uvedla Čaputová. Zdůraznila, že Rusko musí podniknout kroky vedoucí k míru a umožnit vývoz ukrajinského obilí.
Podle záběrů z místa členové ruské delegace těmto slovům nevěnovali pozornost a psali na mobilech.
Druhou polovinu projevu Čaputová věnovala apelu na důraznější kroky k ochraně klimatu. Letošní horké léto bylo podle ní předzvěstí toho, co svět čeká, pokud se nebudou rychleji snižovat emise.
"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla."Stále ale můžeme zabránit nejhoršímu scénáři. Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," dodala s tím, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Nečinnost v otázce ochrany klimatu by podle Čaputové měla největší dopad na ty nejzranitelnější, děti, ženy a chudé.
V závěru projevu se Čaputová věnovala novým technologiím a potřebě podnikat kroky na obranu demokracie a lidských práv. Naději prezidentka spatřuje v mladých lidech. V této souvislosti uvedla, že mladí Slováci kladou vysoký důraz na rovnost a že je třeba "naslouchat našim dětem". "Cena našeho společného selhání totiž není abstrakcí," zdůraznila v závěru projevu ke světovým státníkům.
ngl kpc
Papež vyzval k míru v Karabachu, kritizoval ekonomický kolonialismus v Africe
Vatikán 20. září (ČTK) - Papež František vyzval k ukončení ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu, apeloval přitom na všechny zúčastněné strany i na mezinárodní společenství, aby přispěly k mírovému řešení. Na závěr generální audience na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu hlava katolické církve opět také vyzvala k ukončení války na Ukrajině. Papež rovněž kritizoval, že některé země pokračují v "ekonomickém kolonialismu" vůči Africe, informovala agentura EFE.
"Bohužel otroctví stejně jako kolonialismus nejsou věcí minulosti," řekl dnes papež, když vzpomínal na italského duchovního a misionáře z 19. století Daniela Comboniho. "V Africe, tolik milované Combonim a nyní zmítané četnými konflikty, se po politickém kolonialismu rozhořel kolonialismus ekonomický," řekl papež před tisíci lidí na náměstí ve Vatikánu. "Je to drama, před kterým ekonomicky vyspělý svět často zavírá oči, uši i ústa," dodal.
Papež připomněl také svůj proslov z návštěvy Kinshasy z počátku roku, v němž kritizoval vykořisťování Afriky. "Přestaňte Afriku dusit: není to důl k vytěžení, ani území k vyplenění," zopakoval papež.
Na závěr pravidelné generální audience papež vyzval k ukončení konfliktu v Náhorním Karabachu, kde v úterý Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci. "Včera jsem se dozvěděl zprávy z Náhorního Karabachu, na jižním Kavkaze, kde už tak kritickou humanitární situaci nyní zhoršují další ozbrojené střety. Znovu apeluji na všechny zúčastněné strany a na mezinárodní společenství - utište zbraně a udělejte vše pro mírové řešení pro dobro lidu," řekla hlava katolické církve.
Papež vyzval znovu i k modlitbám za Ukrajinu, kde zuří válka od loňského února, kdy ruská armáda tuto zemi napadla. Vatikán se od samého začátku konfliktu snaží, aby válka skončila, a pokouší se zprostředkovat jednání o míru. Kvůli tomu papež letos jmenoval zvláštním vyslancem italského kardinála Mattea Zuppiho, který již navštívil Ukrajinu, Rusko, Spojené státy i Čínu. Tento týden agentura AP napsala, že Zuppi zřejmě chystá druhou cestu do Moskvy. Minulý týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva Zuppiho očekává a že je připraven se s ním setkat. V pondělí se papež také setkal s novým ruským velvyslancem ve Vatikánu, který tam zahájil oficiálně své působení.
nob mka