Reuters: Uhlí z Ruskem okupované části Ukrajiny se prodává v Turecku
Moskva 19. září (ČTK) - Turecko, které je členským státem NATO, už letos dovezlo 160.400 tun uhlí vytěženého v Ruskem okupované části Ukrajiny. Jeho hodnota činí 14,3 milionu dolarů (327 milionu Kč). Vyplývá to z dnes zveřejněných zjištění agentury Reuters, která se odvolává na data ruské celní správy a zástupce exportních firem.
Turecko od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru podporuje snahy Ukrajiny o obnovení své územní celistvosti. Hrálo také klíčovou roli při zprostředkování nyní již neplatné dohody, která umožňovala vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Na rozdíl od Spojených států a Evropské unie však Turecko neomezilo obchod s Ruskem ani s těmi oblastmi Ukrajiny, nad kterými má kontrolu Moskva.
Z údajů, které prověřila agentura Reuters, vyplývá, že od února do července letošního roku směřovalo do Turecka uhlí nejméně od deseti producentů, přičemž odběratelem nebyla ani v jednom případě turecká firma. Data, která nemusejí být úplná, také naznačují, že Turecko odebíralo v daném období 95 procent uhlí vyváženého z Ruskem anektovaných regionů Ukrajiny.
Reuters upozornil, že se mu nepodařilo kupce kontaktovat a ani zjistit, kdo byli koneční příjemci. Agentura neobjevila ani žádné důkazy o tom, že by se export do Turecka či jiných zemí odehrával i v loňském roce. Loni v listopadu však tehdejší premiér samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) na východě Ukrajiny Vitalij Chocenko uvedl, že region již vyváží uhlí do Turecka, odkud putuje na trhy na Blízkém východě a v Africe.
Americké sankce uvalené 21. února 2022, tři dny před ruskou invazí na Ukrajinu, zakazují jakýkoliv obchod s DNR i s další separatistickou Luhanskou lidovou republikou (LNR). O dva dny později oznámila Evropská unie opatření zahrnující zákaz dovozu z těchto dvou regionů. Na Turecko se stejná omezení nevztahují. Spojené státy už dříve uvalily sankce na firmy, včetně těch z Turecka, které podle nich podporují Moskvu ve válce proti Ukrajině.
abl spr
Eurokomisařka Jourová jednala v Číně o digitálním trhu i umělé inteligenci
Brusel/Peking 18. září (zpravodajka ČTK) - S Čínou chceme spolupracovat tam, kde můžeme dosáhnout podstatného pokroku, a musíme se angažovat v oblastech, kde spolu nesouhlasíme. Po dnešním jednání v Pekingu to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ta se v čínské metropoli setkala mimo jiné s čínským vicepremiérem Čang Kuo-čchingem. Tématem jejich debaty byly zejména digitální technologie a umělá inteligence. Jourová, původně eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost, se od začátku září zabývá rovněž řízením a koordinací programu Evropa připravená na digitální věk.
"Dnes jsme vedli s Čínou upřímnou diskusi o klíčových aspektech našich digitálních politik a technologií. Rovněž jsme učinili důležitý krok kupředu v oblasti ochrany spotřebitele," uvedla Jourová. "Musíme se angažovat v oblastech, kde spolu nesouhlasíme. Naše obavy nebo rozdílné názory nemůžeme vyřešit za jediný den, v dialogu o digitálních záležitostech, které jsou tolik zásadní pro naše ekonomiky i společnost, ale budeme i nadále pokračovat," dodala.
Podle státní tiskové agentury Nová Čína se obě strany shodly na tom, že budou prosazovat "otevřené, spravedlivé a nediskriminační" prostředí pro rozvoj digitální ekonomiky.
Debaty s čínským vicepremiérem se prostřednictvím videospojení účastnil i komisař pro spravedlnost a práva spotřebitelů Didier Reynders. Společně s Jourovou informovali čínské představitele o vývoji unijních regulací týkajících se digitálního trhu, včetně aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích.
Obě strany si rovněž vyměnily názory na umělou inteligenci. Komise zdůraznila význam etického využívání této technologie za plného respektování všeobecných lidských práv, napsala ve svém prohlášení Evropská komise. Jourová již dříve uvedla, že považuje přípravu pravidel pro umělou inteligenci (AI) za jeden z klíčových úkolů do konce mandátu této Evropské komise.
První podobný dialog na vysoké úrovni mezi EU a Čínou, který se zabýval digitálními tématy, se odehrál v září roku 2020. Od té doby už se neuskutečnil. Obnovení tohoto dialogu oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během své návštěvy Pekingu letos na začátku dubna.
ngl tes
DALŠÍ ZPRÁVY
