Šakvice přetvořily 30 hektarů polí na živou krajinu, za domy mají les i rybník
Šakvice (Břeclavsko) 1. října (ČTK) - Přes 30 hektarů monotónní zemědělské krajiny přetvořily v uplynulých deseti letech Šakvice na Břeclavsku. Místo polí mají nyní za posledními domy rybník, tůně, louky, cesty s alejemi a keři i lužní les. Do krajiny se vrátila řada živočišných druhů, začaly zde růst vzácné plevely a místní začali mnohem více chodit do okolí. Starosta David Tomášek (STAN) ČTK řekl, že obec plánuje ještě další zásahy do krajiny.
Celý projekt se letos jako jeden ze dvou jihomoravských dostal do celostátního finále soutěže Adapterra Awards, která oceňuje a ukazuje příklady dobrých projektů, které mají pozitivní dopad na přírodu a životní prostředí.
Iniciátorkou změn v okolí byla před více než deseti lety tehdejší starostka Drahomíra Dirgasová (STAN), dnes už jen členka zastupitelstva. Díky poměrně rychlým pozemkovým úpravám se obci podařilo získat potřebné pozemky a mohla s proměnou začít. Krajina v okolí byla pestřejší a pravidelně zaplavovaná před vznikem Novomlýnských nádrží v 70. letech minulého století. Od té doby byly kromě několika vinic pro okolí typické velké lány polí, mezi nimiž zanikly i cesty.
"Teď chodí za obec sledovat přírodu děti i spousta místních. Hodně lidí chodí také běhat a využívají cesty. Snažíme se také prosekávat polňačky, aby byly přístupné," řekl Tomášek. Hodně lidí míří k rybníku a tůním také v zimě, protože rychle zamrzají a dá se na nich bruslit. Aby se podařilo benefity projektu udržet, stará se obec i společnost Kavyl o údržbu zeleně. Louky a další místa je potřeba sekat. Kolem rybníku vznikla i slaniska. Další výsadbu stromů a keřů, snad už příští rok, plánuje obec kolem Zaječího potoka, kde jsou zatím holé kopce. Do budoucna uvažuje také o rozparcelování velkých lánů směrem k železniční trati, ale v tomto případě se bude čekat ještě několik let. Podél železniční tratě by měla vést ještě vysokorychlostní trať.
"Nová" příroda dobře zafungovala i před dvěma týdny při intenzivních deštích. "Rybník akumuloval hodně vody z kolem protékající Štinkovky, něco se rozlilo do mokřadů. Něco se vylilo i do výsadby okolo rybníka. Ta odtéká pomalu, ale musíme se jí zbavit, aby neuhnily kořeny stromů. Ovšem v místech, kde hrozí vylití i při slabších deštích, rostou vrby a další stromy typické pro vlhká stanoviště," řekl Tomášek.
mei kš
České korunovační klenoty si letos přišlo prohlédnout přes 46.000 lidí
Praha 30. září (ČTK) - České korunovační klenoty, které byly k vidění ve Vladislavském sále Pražského hradu od 17. září do dneška, zhlédlo 46.609 návštěvníků. Loni, kdy výstava trvala osm dní, to bylo zhruba 34.000 lidí. ČTK o tom za prezidentskou kancelář informovala Karolína Blinková. Korunovační klenoty dnes uloží sedm klíčníků zpět do Korunní komory. Prezident Petr Pavel rozhodl, že výstava klenotů bude každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září.
V průměru navštívilo výstavu denně 3329 zájemců, některé dny vyhradil Pražský hrad jen pro školní skupiny. V minulých letech dosahovala expozice insignií často maximum možné kapacity, tedy zhruba 4500 návštěvníků denně.
Výstava se letos konala po netradičně krátké době, dříve se korunovační klenoty vystavovaly spíš vzácně, například za deset let prezidenta Miloše Zemana byly k vidění čtyřikrát. Naposledy se výstava konala loni v lednu k 30. výročí vzniku České republiky.
Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschovány, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou parlamentních komor, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. Otevření se letos osobně nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), zastoupil ho Filip Minář z Úřadu vlády ČR.
Výstava nesla podtitul Tajemná síla kamenů a díky holografické animaci návštěvníci viděli, jaké kameny byly na koruně v roce 1347 při korunovaci Karla IV. Původně bylo na Svatováclavské koruně 13 zelených smaragdů a 60 perel, na konci svého života je nechal Karel IV. vyjmout a korunu nechal osadit modrými safíry. Animace návštěvníkům nabídla možnost spatřit původní vzhled koruny.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.
vid ptd