Německo by se mělo vzdát cíle vyřadit uhelné elektrárny do r. 2030, řekl Lindner
Berlín 1. listopadu (ČTK) - Německo by se mělo vzdát cíle ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, pokud nebude schopné zaručit dostatek levné elektřiny. V rozhovoru, který zveřejnil list Kölner Stadt-Anzeiger, to dnes řekl německý ministr financí a šéf jedné z koaličních stran Christian Lindner. Podle liberálního politika je žádoucí posílit investice do obnovitelných zdrojů i těžby plynu v Německu.
Lindner v rozhovoru nepřímo kritizoval dotace, které pro průmyslové podniky chystá jeho vládní kolega, ministr hospodářství a přední představitel Zelených Robert Habeck. Ty by měly firmám pomoci se vyrovnat s důsledky přechodu na nízkoemisní hospodářství. Podle Lindnera nakonec dotace stejně musí firmy nebo občané zaplatit.
"Jednoduše řečeno, energie je drahá, když je jí málo. To je důvod, proč není vhodný čas pro zastavení elektráren," řekl v rozhovoru ministr financí. Podle něj by se Německo mělo "vzdát snu" o vyřazení uhelných elektráren z provozu do roku 2030, pokud nebude dostatek cenově dostupné elektrické energie.
Sociální demokraté, Zelení a liberálové se v koaliční smlouvě dohodli, že se budou snažit uspíšit konec používání uhlí pro výrobu elektrické energie z roku 2038 na rok 2030, připomíná stanice Deutsche Welle.
Podle Lindnera by odklad konce používání uhlí pro výrobu elektřiny pravděpodobně neměl dopad na životní prostředí. Emise, které by nevyužilo Německo, by podle Lindnera mohla využít jiná členská země, například Polsko. Podle něj to umožňují unijní pravidla.
Lindnerovy výroky kritizovali ekologové i představitelé ostatních vládních stran. Mluvčí Zelených uvedl, že německá vláda stále pracuje na dřívějším konci využití uhlí v energetice. Podle místopředsedy poslaneckého klubu sociálních demokratů Matthiase Miersche pak vláda musí připravit opatření, která umožní rychlejší růst využití obnovitelných zdrojů.
Podle německého statistického úřadu v roce 2022 představovalo uhlí třetinu elektrické energie vyrobené v Německu. Jednalo se o nejvýznamnější zdroj elektrické energie v loňském roce.
jkh mka
Do kaple ve Frýdlantu nad Ostravicí se vrátí vzácný svatostánek
Ostrava 1. listopadu (ČTK) - Ve Středisku sociálních služeb ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku se v sobotu po ukončení první etapy rekonstrukce slavnostně otevře tamní kaple. Biskup Martin David při mši požehná nový oltář. Navíc se bezmála po 40 letech objeví na původním místě také svatostánek, který pokládali místní lidé za ztracený. Novináře o tom dnes informoval mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Ondřej Elbel.
Budova, v níž je Středisko sociálních služeb, je jednou z nejstarších staveb města. Celý areál nechal v 70. letech 19. století vybudovat kardinál Bedřich z Fürstenberka jako školní zařízení pro dcery arcibiskupských úředníků. Na jeho pozvání také ve městě působily sestry boromejky. Za druhé světové války se ale budova proměnila v lazaret, později v gymnázium a následně v domov pro seniory, který v místě funguje dodnes. Poslední sestry z kláštera odešly v roce 1971 a z kaple se stalo skladiště.
Budova bývalého kláštera se postupně upravuje, ale rozsáhlá oprava v samotné kapli začala až v minulém roce poté, co se městu podařilo získat dotaci z projektu přeshraniční spolupráce. Na opravu lidé přispívali i ve veřejné sbírce. Během první etapy se tak podle starostky Heleny Pešatové podařilo udělat především stavebně-technické úpravy kaple včetně izolace, statiky, nových podlah nebo elektroinstalace. V další fázi rekonstrukce přijde řada na restaurování výmalby, opravu trámového záklopového stropu nebo vitrážních oken. Kaple by tak opět měla sloužit bohoslužbám a město plánuje její využití i pro různé kulturní programy.
Při příležitosti dokončení první etapy rekonstrukce požehná v sobotu nový oltář biskup Martin David. Vzácný svatostánek, do kterého nechal kardinál Fürstenberk vložit drahokamy a šperky, které zdědil po rodičích, byl roky považován za ztracený. Nakonec se ale ukázalo, že byl po dobu 36 let ve farnosti Slatina u Bílovce, kam ho v minulosti přivezl farář Josef Trtík, který se obával jeho zničení komunisty.
"Vůbec jsem netušil, že ten svatostánek není náš," řekl současný farář Piotr Kowalski, kterému se podařilo zařídit náhradní svatostánek z Nizozemska a do Frýdlantu nad Ostravicí se tak mohl vrátit původní. Na jeho opětovné umístění do kaple v bývalém klášteře se v sobotu přijedou podívat také farníci ze Slatiny. Kaple Blahoslavené Panny Marie z roku 1876 byla vystavěna v neorománském stylu a napodobuje chrám sv. Pavla v Římě.
mtk hj
DALŠÍ ZPRÁVY
