Pieta v Resslově ulici připomněla hrdinství československých výsadkářů

Praha 18. června (ČTK) - Desítky lidí si dnes u pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici připomněly památku sedmi československých parašutistů, kteří se tam skrývali po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a před 82 lety po boji s nacistickou přesilou zemřeli. Tradiční piety se zúčastnili politici, vojáci, veteráni, zahraniční diplomaté i veřejnost. Účastníci dnešní akce zdůraznili, že je potřeba si statečnost a oběť výsadkářů i jejich spolupracovníků připomínat i v dnešní době. V kostele 18. června 1942 zemřeli Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Jozef Gabčík, Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Pietu zahájily slovenská a česká hymna. Za doprovodu vojenské hudby poté položili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) a další představitelé státu, armády či města věnce a květiny u okna krypty, která dodnes nese stopy tehdejších bojů československých vojáků s gestapem. 'Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy! - Těmito slovy odpověděli výsadkáři na výzvu, aby se vzdali a složili zbraně. Sedm statečných mužů čelilo stonásobné přesile, a přesto se nevzdali. Jejich hrdinský čin je třeba si neustále připomínat. Položili život za hodnoty jako svoboda, demokracie. Stali se symbolem boje s tyranií,' uvedl Šalomoun. Parašutisté výsadku Anthropoid, kteří byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Atentát provedli Čech Kubiš a Slovák Gabčík. Na Heydricha, který byl do Prahy převelen, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci celého českého národa, zaútočili 27. května 1942 v zatáčce v Kobylisích. Heydrich zemřel na následky atentátu 4. června. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Kubiš s Gabčíkem a dalšími parašutisty se v pravoslavném chrámu v centru Prahy skrývali tři týdny. Jejich úkryt nakonec objevilo gestapo kvůli zradě jednoho z výsadkářů Karla Čurdy. Atentát na nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holokaustu je považován za největší čin evropského domácího odboje během druhé světové války. Přispěl k poválečnému obnovení Československa a k tomu, že se mohlo zařadit mezi vítězné státy. puz abz rot - sdílejte článek