Mali, Burkina Faso a Niger opouštějí společenství ECOWAS, oznámily junty
Bamako/Niamey 28. ledna (ČTK) - Mali, Burkina Faso a Niger s okamžitou platností opouštějí Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které doposud sdružovalo 15 států. Ve společném prohlášení přečteném v nigerské státní televizi to dnes oznámily vojenské junty, vládnoucí v těchto tří západoafrických zemích. Informuje o tom agentura Reuters.
"Po 49 letech statečné národy Burkina Fasa, Mali a Nigeru s lítostí a velkým zklamáním konstatují, že se organizace (ECOWAS) vzdálila ideálům svých zakladatelů a duchu panafrikanismu," uvedl v prohlášení mluvčí nigerské junty, plukovník Amadou Abdramane. "Organizace selhala zejména v pomoci těmto státům v jejich existenčním boji proti terorismu," dodal.
Ve společném prohlášení junt se také uvádí, že vedení tří zemí na sebe bere plnou odpovědnost za rozhodnutí a reaguje na "očekávání, obavy a touhy" obyvatel, píše agentura AFP.
Společenství ECOWAS, známé také pod francouzskou zkratkou CEDEAO, bylo založeno v roce 1975 s cílem podpořit hospodářskou a politickou, ale také sociální a kulturní spolupráci v regionu. ECOWAS členství třem zemím, které nyní oznámily vystoupení, pozastavilo po vojenských převratech. Od převzetí vlády armádami a navzdory sankcím a hrozbě vojenského zásahu, však vedoucí představitelé junt nepředložili jasný plán návratu k civilní vládě. Místo toho ve svých vyjádřeních přitvrdili a obvinili ECOWAS z vměšování. Země přerušily vojenskou spolupráci s někdejší koloniální mocností Francií a obrátily se s žádostí o bezpečnostní podporu na Rusko, připomíná agentura Reuters.
Vojenští lídři Mali, Nigeru a Burkina Fasa tvrdí, že před vypsáním voleb chtějí obnovit ve svých zemích pořádek a tvrdě zakročit proti povstalcům napojeným na teroristické skupiny Islámský stát (IS) a Al-Káida.
Charta ECOWAS ukládá státům při vystoupení o tom informovat písemně s ročním předstihem. Zda tak trojice států učinila, ovšem zatím podle agentury Reuters není jasné. Tyto tři země jsou rovněž členy Západoafrické měnové unie (UEMOA), jež používá západoafrický frank, který je pevně navázán na euro. Měnová unie jim na základě rozhodnutí vedoucích představitelů ECOWAS po převratech v Mali a Nigeru odřízla přístup na regionální finanční trh a do regionální centrální banky. Později přístup Mali obnovila, ale Nigeru zůstal pozastaven.
ngl jd
Nová publikace přináší ucelený pohled na olomoucké knížectví Přemysla Otakara I.
Olomouc 27. ledna (ČTK) - Pohled na období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201 až 1212 přináší nová publikace olomouckého historika Pavla Šlézara. Na základě písemných pramenů a nových archeologických nálezů na území města a jeho okolí mapuje období, kdy se Přemysl Otakar I. tituloval jako olomoucký či moravský kníže. Kniha vznikla při výzkumné činnosti Národního památkového ústavu (NPÚ), informovala ČTK mluvčí olomouckého pracoviště Sandra Kolářová.
"Publikace z pera Pavla Šlézara vznikla jako výsledek dlouhodobého výzkumu období počátku 13. století, které bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku," uvedla Kolářová.
Autor, který působí na katedře historie olomoucké filozofické fakulty, sleduje v publikaci s bohatou obrazovou přílohou příčiny i důsledky proměn Olomouce na počátku 13. století, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě. "Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu na Václavském návrší do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled nedávno objeveného druhého hradu v Olomouci - Nového Hrádku na Michalském návrší. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královského město," doplnili zástupci NPÚ.
Publikace představuje také opory panovnické moci na venkově a věnuje se vzniku nových trhových center, jakým bylo litovelské Staré město. V knize jsou prezentovány i nejnovější archeologické objevy a nálezy a zúročují se v ní poznatky z půl století trvající systematické záchrany archeologických nálezů na ploše olomoucké městské památkové rezervace.
Odborníci například v Olomouci v posledních letech prováděli záchranný archeologický průzkum kvůli výkopovým pracím při rekonstrukci vodovodu podél jižního a západního průčelí chrámu svatého Mořice, v jehož okolí bylo již v minulosti zaznamenáno osídlení z pravěku i středověku. Cenné informace přinesly odborníkům také například archeologické výzkumy na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici, při rekonstrukci ulice 1. máje či na Václavském návrší v souvislosti se stavbou Arcidiecézního muzea.
Olomoucká pobočka NPÚ zajišťuje většinu archeologických výzkumů, které jsou součástí městských investic.
ftv ptd
