Eurozóna by podle činitele ECB neměla využívat euro jako zbraň
Riga 26. ledna (ČTK) - Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv, uvedla agentura Reuters.
Představitelé Evropské unie už řadu měsíců diskutují o tom, zda by se zmrazená ruská aktiva, včetně rezerv ruské centrální banky, neměla zabavit a použít na financování obnovy Ukrajiny. Někteří činitelé však vyjadřují obavy, že negativní důsledky takového postupu, například odvetná opatření ruské vlády a ztráta důvěry v evropská aktiva, by mohly výrazně převážit nad jeho přínosy.
"Používání měny jako zbraně nevyhnutelně snižuje její atraktivitu," uvedl Panetta, aniž se přímo zmínil o Rusku. "Tato moc se musí využívat uvážlivě," dodal.
Evropská unie, Spojené státy, Japonsko a Kanada v roce 2022 v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Odpůrci konfiskace ruských aktiv varují, že by tento krok mohl vést k odlivu zahraničních investorů, kteří by se začali obávat o bezpečnost vlastních investic.
Válka na Ukrajině podle Panetty už vedla k růstu významu čínského jüanu na úkor jiných měn, protože velká část ruského zahraničního obchodu se nyní realizuje právě v jüanech.
"Čínské úřady otevřeně podporují roli jüanu na globální scéně a povzbuzují jeho využívání v jiných zemích, včetně těch, na které mezinárodní komunita po invazi na Ukrajinu uvalila sankce," uvedl Panetta. Dodal, že jüan v důsledku toho vystřídal euro na pozici druhé nejpoužívanější měny při financování zahraničního obchodu.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Archivními kulturními památkami se stalo hlášení o okupaci 1968 i cechovní kniha
Praha 26. ledna (ČTK) - Hlášení o vstupu okupačních vojsk do Československa v srpnu 1968, dokument o nacistických zločinech v protektorátu i ve východní Evropě, autobiografické rukopisy rakouského šlechtice a politika Klementa Václava Metternicha či cechovní kniha pražských malířů ze 14. století patří mezi sedm nových archivních kulturních památek. Tyto mimořádné dokumenty díky tomu získají nejen punc výjimečnosti, ale také zvýšenou ochranu a speciální zacházení, informovalo dnes ČTK ministerstvo vnitra, které o prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje. Česko má nyní 181 takových dokumentů. Archivní kulturní památkou se stávají archiválie, jež mají díky době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům mimořádný význam pro dějiny či společnost. Nově toto označení dostalo hlášení generálmajora Stanislava Procházky o postupu invazních vojsk států Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 ve Vojenském historickém archivu. "Dokument tvoří dva listy velikosti A4. Jde o významný dokument ukazující situaci v československé armádě na samém počátku okupace ČSSR," uvedlo vnitro. Mezi archivní kulturní památky nově patří i válečný deník dokládající hromadné vraždění Židů a partyzánů, kterého se jednotky SS dopouštěly na Ukrajině a v Bělorusku v roce 1941. Vnitro na seznam zařadilo i hlášení o popravách v brněnské Kounicově koleji během prvního a druhého stanného práva v protektorátu Čechy a Morava nebo složku dokumentů souvisejících se sebevraždou legionáře Josefa Švece v Rusku z roku 1918. (pokračování...)
Praha 26. ledna (ČTK) - Hlášení o vstupu okupačních vojsk do Československa v srpnu 1968, dokument o nacistických zločinech v protektorátu i ve východní Evropě, autobiografické rukopisy rakouského šlechtice a politika Klementa Václava Metternicha či cechovní kniha pražských malířů ze 14. století patří mezi sedm nových archivních kulturních památek. Tyto mimořádné dokumenty díky tomu získají nejen punc výjimečnosti, ale také zvýšenou ochranu a speciální zacházení, informovalo dnes ČTK ministerstvo vnitra, které o prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje. Česko má nyní 181 takových dokumentů. Archivní kulturní památkou se stávají archiválie, jež mají díky době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům mimořádný význam pro dějiny či společnost. Nově toto označení dostalo hlášení generálmajora Stanislava Procházky o postupu invazních vojsk států Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 ve Vojenském historickém archivu. "Dokument tvoří dva listy velikosti A4. Jde o významný dokument ukazující situaci v československé armádě na samém počátku okupace ČSSR," uvedlo vnitro. Mezi archivní kulturní památky nově patří i válečný deník dokládající hromadné vraždění Židů a partyzánů, kterého se jednotky SS dopouštěly na Ukrajině a v Bělorusku v roce 1941. Vnitro na seznam zařadilo i hlášení o popravách v brněnské Kounicově koleji během prvního a druhého stanného práva v protektorátu Čechy a Morava nebo složku dokumentů souvisejících se sebevraždou legionáře Josefa Švece v Rusku z roku 1918. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Eurozóna by podle činitele ECB neměla využívat euro jako zbraň' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024012602376|508695. Vydána 26.01.2024 10:03:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Eurozóna by podle činitele ECB neměla využívat euro jako zbraň' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024012602376|508695. Vydána 26.01.2024 10:03:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.