Rozpočtový schodek Slovenska loni stoupl téměř o 70 procent na 7,68 miliardy eur
Bratislava 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Schodek státního rozpočtu Slovenska se loni meziročně zvýšil téměř o 70 procent bezmála na 7,68 miliardy eur (189,8 miliardy Kč), proti plánu byl však o osm procent nižší. Rozpočtové výdaje rostly rychleji než příjmy. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo financí. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, naplánovala na letošek schodek rozpočtu přibližně na 7,62 miliardy eur (188,4 miliardy Kč).
Příjmy slovenského rozpočtu loni stouply proti předchozímu roku o 24,5 procenta. Výdaje se zvýšily o třetinu. Bilanci ovlivnilo kromě jiného čerpání peněz z evropských fondů a unijního fondu obnovy, stejně jako proti plánu jedenáctinásobně vyšší dotace pro státní Sociální pojišťovnu, která například vyplácí důchody a další dávky ze sociálního pojištění.
Loni se v zemi mimořádně zvyšovaly důchody a Ficova vláda prosadila vyplacení jednorázového příspěvku příjemcům penzí. Sociální pojišťovna dostala od státu 1,16 miliardy eur (28,7 miliardy Kč).
Slovenský státní rozpočet loni na rozdíl od roku 2022 obsahoval také rezervu 3,5 miliardy eur (86,5 miliardy Kč) na kompenzace vysokých cen energií. V kompenzacích v zájmu udržení cen elektrické energie, zemního plynu a tepla pro domácnosti pokračuje i nynější slovenská vláda, která na to vyčlenila 1,25 miliardy eur (30,9 miliardy Kč).
Ficova vláda loni prosadila konsolidační balíček, od kterého si v letošním roce slibuje dodatečné příjmy státu zhruba 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč). Podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky by letos podle schváleného rozpočtu měl klesnout na 5,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loni očekávaných 6,52 procenta HDP. Analytici i nezávislá rozpočtová rada už dříve upozornili, že tohoto poklesu vláda dosáhla jen díky účetnímu triku, protože část kompenzací vysokých cen energií z peněz evropských fondů hodlá započítat až do letošního roku, byť příslušné výdaje se vztahovaly k roku 2023.
Adrian Bobok spr
Zkrášlující filtry nejsou výsadou sociálních sítí, aplikovali je i malíři
Londýn 2. ledna (ČTK) - Zvýrazňování rtů, zmenšování nosů a brad či změny tvaru očí nejsou jen záležitostí moderních filtrů na sociálních sítích, jako jsou Instagram nebo TikTok. Zapomenuté tváře odhalují pod nánosy barvy a uměle zjemněných rysů i restaurátoři historických obrazů, a to už minimálně od dob pozdní renesance, píše server BBC.
Patrně nejstarší známou retuší je portrét Isabelly Medicejské, pocházející ze stejnojmenného mocného italského rodu. Skutečné rysy její tváře na obrazu z roku 1574 někdo přemaloval natolik důkladně, že muzeum umění v americkém Pittsburghu ani netušilo, že má její podobiznu ve své sbírce. Odborníci obraz přezkoumali až v roce 2014, kdy byl v instituci odhalen padělek v případě portrétu Eleonory Toledské, Isabelliny matky.
Zatímco z přemalovaného Isabellina obrazu na experty s nepřítomným výrazem a krotkým úsměvem shlížela mladičká žena s bezchybnou pletí a jemným nosíkem, radiologická analýza odhalila opravdovou, a mnohem víc lidskou Isabellu Medicejskou - starší, bledou, s lehce hákovitým nosem, vyšším čelem, silnějšíma rukama a s kruhy pod očima. Z obrazu zmizelo také několik symbolů, které představovaly kajícnost ženy, kterou podle historiků patrně uškrtil její manžel kvůli klevetám, že udržovala poměr s jeho bratrancem.
Další případ falšování krásy odhalili restaurátoři z anglické organizace English Heritage letos v listopadu při čištění portrétu Diany Cecilové, pravnučky jednoho z nejbližších přátel anglické královny Alžběty I. Cecilová, která žila v první polovině 17. století, byla ve své době považována za výjimečnou krasavici, přesto její vzhled nevyhovoval pozdějším ideálům, píše BBC. Pozdější retušování posunulo kadeře Cecilové níže do čela a přifouklo jí rty.
Úpravy se ale výlučně netýkaly jen žen, poznamenává BBC, a dopouštěli se jich i sami autoři původních portrétů. Nedávné restaurování portrétu obchodníka Dericha Borna z roku 1533 od oslavovaného německo-švýcarského umělce Hanse Holbeina mladšího ukázalo, že malíř zkrášlovací techniky využil přímo na svém díle, ke kterému se opakovaně vracel a prováděl další a další úpravy. V porovnání s původním portrétem, jak ho odborníci uviděli na rentgenu, má nový Derich Born pevnější a intenzivnější pohled ve tváři plné ostře řezaných rysů.
nim jrm