Téměř půl milionu příjmení
Česká příjmení tvoří neobyčejně pestrou sbírku. Podle materiálů ministerstva vnitra, které cituje Nový encyklopedický slovník češtiny, bylo k 10. lednu 2012 v Česku evidováno 490 817 příjmení. Toto číslo ovšem zahrnuje mužské i ženské podoby, občany i cizince, pravopisné varianty a víceslovná příjmení. Slovník také uvádí, že asi pětinu evidovaných příjmení tvoří příjmení německého původu, například Lustig, Schlosser nebo Wasserbauer. Některá byla počeštěna, třeba Schwarz na Švarc či Švorc. Anglická Wikipedie zase odhaduje, že vlastních českých příjmení jsou desítky tisíc. Rozdíl mezi oběma čísly ukazuje, jak záleží na způsobu počítání.
Spor o jméno Thymian
Rodiče z Vrchlabí chtěli dát synovi jméno Thymian. Matrika je odmítla zapsat a požadovala znalecký posudek, který by potvrdil existenci a pravopis jména. Rodiče posudek odmítli opatřit, a chlapec proto měl podle portálu Rodina.cz v rodném listu tři roky místo jména uvedeno nezjištěno. Nejvyšší správní soud rozsudkem z 22. ledna 2015 rozhodl, že posudek nelze požadovat automaticky jen proto, že jméno chybí v odborné příručce. Úřad má nejprve sám dokazovat, například listinami či zahraničními databázemi, a posudek je až krajním prostředkem. Jméno Thymian bylo nakonec zapsáno.
Příjmí před dědičnými příjmeními
Před ustálením příjmení rozlišovalo lidi se stejným křestním jménem takzvané příjmí. Nový encyklopedický slovník češtiny je vymezuje jako neoficiální doplňkové jméno, které nebylo dědičné a člověk jich mohl za život vystřídat několik. V českých zemích se užívalo zhruba v letech 1100 až 1786. Vznikalo podle otce, jako Jurík Juríkovic, podle povolání, jako Staněk Kovář, podle místa, jako Mikšík z Plenkovic, nebo podle domu. Václav od kapróv byl obyvatel domu U Kaprů. Na venkově se ujala jména po chalupě, kdy nový hospodář přebíral jméno po předchozím majiteli gruntu.
Příjmení podle původu a národnosti
Mnoho příjmení prozrazuje, odkud předek přišel. Česká Wikipedie uvádí příjmení podle národnosti nebo země, například Čech, Němec, Moravec, Polák a Vlach, a příjmení podle místa původu či bydliště, jako Pražák, Lhotský, Horák či Dvořák. Jazykovědkyně Dagmar Magincová pro Český rozhlas vysvětlila, že Dvořák označoval člověka z hospodářského dvora. Podobně Nový encyklopedický slovník češtiny řadí mezi časté typy příjmení podle místa nebo původu. Příjmení přídavná, jako Rosický, vyjadřují místní příslušnost. Taková jména zachycují pohyb lidí po krajině, stěhování za prací i sousedskou potřebu odlišit nově příchozí.
Marie vypadla z první dvacítky roku 2024
Jméno, které podle serveru Proženy vydrželo na výsluní téměř šedesát let a dominovalo padesátým létům, se v roce 2023 drželo na dvacátém místě a v roce 2024 se podle Českého statistického úřadu do první dvacítky nedostalo; spolu s ní chyběla podruhé za sebou Veronika a u chlapců vypadl Šimon. Marie přitom zůstává nejčastěji děděným ženským jménem: v roce 2024 ji dostala téměř každá desátá dcera matky jménem Marie. V celé populaci byla Marie podle dat ministerstva vnitra z roku 2016 druhým nejčastějším ženským jménem. Statistika novorozenců tak ukazuje konec jedné epochy, nikoli zánik jména, které nosí stovky tisíc žen.
Lucie, Tereza a Kateřina: jména dnešních matek
Jména rodičů novorozenců ukazují, kdo dnes zakládá rodiny. Český statistický úřad uvádí, že od ledna 1999 do ledna 2015 se nejvíce dětí rodilo matkám jménem Jana, poté převzaly vedení Lucie; v první dekádě tisíciletí byly na předních místech Lenka, Petra a Martina, postupně přibývalo Kateřin a naposledy Veronik. Mezi otci bylo dlouhodobě nejvíce Petrů, Martin se držel na druhém až čtvrtém místě a rostly počty Janů a Tomášů. Roku 2025 byli v Plzeňském kraji nejčastějšími otci Jan, Tomáš a Martin a matkami Lucie, Tereza a Kateřina. Jména rodičů tak zrcadlí žebříčky z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Liberecký kraj: Sofie a Jan proti proudu
V Libereckém kraji vyhrála v roce 2025 Sofie, která se podle krajské správy Českého statistického úřadu posunula ze šestého místa v roce 2024 a v krátké čtyřleté řadě od roku 2022 zvítězila poprvé; za ní následovaly Viktorie, Eliška, Rozálie a Anna. Mezi chlapci vedl Jan před Jakubem a Matyášem, kteří se dělili o druhé místo, ačkoli v roce 2024 zde zvítězil Matyáš. Jan byl roku 2025 první ještě v Jihočeském kraji a jeho obliba podle úřadu klesá s velikostí obce. Liberecko tak spojilo pražský vkus u dívek s venkovským u chlapců.
Lednová hlášení matrik: jak se jména počítala do roku 2019
Dnešní žebříčky mají skromný původ. Český statistický úřad vysvětluje, že zdrojem statistiky dětských jmen býval výkaz Hlášení o narození, který posílaly matriční úřady v papírové nebo elektronické podobě. Jména dětí a rodičů se nezpracovávala strojově, ale ručním přepisováním, a proto se zjišťoval pouze leden. Lednová jména se sledovala od roku 1999 a podle prezentace úřadu se tato metoda užívala do roku 2019; v roce 2013 se údaje nezjišťovaly vůbec. Informace o jménech v devadesátých letech pocházely ze statistik Ministerstva vnitra. Starší srovnání proto zachycují jen děti narozené v lednu, nikoli celý ročník, a nelze z nich odvozovat počty.
Bielova kometa: první kometa objevená z českého území
První kometa nalezená na českém území nese jméno rakouského důstojníka s českými kořeny. Podle serveru komety.cz objevil Wilhelm von Biela, setník a potomek rytířského rodu z Bělé, kometu v roce 1826 v Josefově; nese pouze jeho jméno, přestože ji nezávisle našel i Francouz Gambart. Slovenská Wikipedie dodává, že se při návratu roku 1846 rozpadla na dvě části, a tak vešla do dějin astronomie podruhé. Biela se narodil 19. března 1782 v Roßle a zemřel 18. února 1856 v Benátkách. Podle Aldebaranu po něm na přivrácené straně Měsíce zůstal kráter o průměru 76 km.
Becherovka: jméno rodiny chráněné známkou od roku 1922
Karlovarský likér se jmenoval anglicky, německy i rodinně, než jeho jméno ochránil zákon. Podle historie na webu výrobce získal Josef Vitus Becher recepturu roku 1805 od doktora Frobriga a výroba běží od roku 1807; firmu v pravém smyslu založil syn Johann Nepomuk, jehož podpis je dodnes na každé láhvi. Prodávalo se pod názvy English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter nebo Johann Becher a teprve roku 1922 byly názvy Becherovka a Becher Bitter zapsány jako ochranné známky. Poslední z rodu, kdo znal recepturu, byla Hedda Becherová, která vedení převzala roku 1941. Rodinné jméno likér přežilo.
Barrandov: pražská čtvrť pojmenovaná po Francouzovi
Pražská čtvrť pojmenovaná po cizinci je výjimkou a tato nese jméno francouzského geologa. Joachim Barrande (1799–1883) strávil desítky let zkoumáním zkamenělin v okolí Prahy a podle německé Wikipedie určil přes 3 500 nových druhů, které pojmenovával převážně českými názvy. Pamětní deska na skále nad Vltavou byla odhalena 14. června 1884, čtvrť dostala jeho jméno 2. února 1928; dříve se lokalitě říkalo Habrová. Barrandov se díky filmovým ateliérům stal pojmem, jemuž rozumějí i lidé, kteří o trilobitech nikdy neslyšeli. Po Barrandovi je pojmenována také planetka (5958) Barrande z ledna 2000 a minerál barrandit.
Adolfpaterait: jméno minerálu zablokované na padesát let
Mineralogie má pro jména přísnější pravidla než matriky. Podle článku Plášila, Škáchy a Horáka v Bulletinu Národního muzea z roku 2014 byl minerál paterait, pojmenovaný po jáchymovském hutníkovi Adolfu Paterovi (1819–1894), diskreditován, protože vzorek byl směsí čtyř jiných minerálů. Podle pravidel Mezinárodní mineralogické asociace nesmělo být zneuctěné jméno dalších padesát let použito, a tak nový minerál z roku 2012 dostal složené jméno adolfpaterait. Jáchymovský revír s přibližně 420 uznanými minerály dal jméno i babánekitu, běhounekitu, mathesiusitu či štěpitu. Přípona -it tu přidaná k příjmení znamená pravděpodobně nejtrvanlivější poctu, jakou lze člověku udělit.
Druhé jméno jako písmeno s tečkou
Zákon o občanských průkazech č. 269/2021 Sb. v § 7 odst. 2 stanoví, že nelze-li pro nedostatek místa uvést druhé jméno držitele, zapíše se první jméno podle registru obyvatel a místo druhého jen jeho první písmeno s tečkou. Stejně se postupuje u složeného příjmení. Nezkrácená podoba je pak podle § 5 součástí úředního záznamu v průkazu. Směrnice Ministerstva vnitra z 24. března 2026 pravidlo opakuje pro úředníky obcí s rozšířenou působností. Dlouhá dvojitá příjmení vzniklá připojením podle § 660 občanského zákoníku se tedy mohou v průkazu objevit ve zkrácené podobě.
Dagmar a Ingrid zůstávají nesklonné
Ženská jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na souhlásku se podle Internetové jazykové příručky obvykle neskloňují. Dagmar, Ingrid nebo Karin tak mají ve všech pádech stejnou podobu: knížka od Dagmar, dopis pro Ingrid. Mají-li českou obdobu zakončenou na -a, lze je počeštit a skloňovat podle vzoru žena, tedy Dagmara, Dagmary, Dagmaro nebo Karina, Kariny, Karino. Příručka uvádí, že nesklonné pojetí převažuje, zatímco počešťování je běžné v beletrii. Volba závisí na situaci, typu textu i na přání nositelky, u méně známých současných osobností publicistika zpravidla zachovává základní podobu.
Čtyři podoby jednoho příjmení po svatbě
Informace Ministerstva vnitra č. 9/2025 ukazuje na příkladu manželů Horáka a Novákové, kolik podob může mít příjmení ženy, která si k manželovu příjmení připojí své dosavadní. Vedle plně přechýlené podoby Horáková Nováková připadají v úvahu Horák Nováková, Horáková Novák a Horák Novák. První tři podoby připouštějí pravidla české mluvnice bez dalšího, u podob s mužským tvarem však ministerstvo doporučuje, aby žena vždy výslovně požádala podle § 69 odst. 2 zákona o matrikách. Jinak může později vzniknout pochybnost o její vůli, například při návratu k dřívějšímu příjmení po rozvodu.
Cizí jména se nepřekládají, ale přepisují
Totéž ministerské stanovisko připomíná základní zásadu matriční praxe: cizí jména a příjmení se při zápisu do matriky nepřekládají, nýbrž přepisují. Přepis může zachovat psanou podobu zdrojového jazyka, pak jde o transliteraci, nebo podobu zvukovou, tedy transkripci. V České republice se podle Ministerstva vnitra vychází z transkripce podle pravidel českého pravopisu. Dokument se odvolává i na rozsudek Soudního dvora z 30. března 1993, podle něhož přepis měnící výslovnost jména a umožňující záměnu osoby zasahuje do svobody dotčeného. John nebo Ivan tedy zůstávají v českých matrikách Johnem a Ivanem.