Obourodá jména Nikola a René
Zákon požaduje, aby chlapec dostal jméno mužské a dívka ženské. Existují však jména, která mohou nosit muži i ženy. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí jako příklady obourodých jmen Nikola, René, Saša a Sáva. Slovník doporučuje připojit k obourodému jménu druhé jméno, které je z hlediska pohlaví jednoznačné. Taková jména mohou podle stejného zdroje sloužit také jako přechodné jméno pro transsexuální osoby během léčby. Ministerstvo vnitra v metodice z roku 2024 upozorňuje, že domácké podoby mohou měnit gramatický rod, jako je tomu u podoby Evík od jména Eva. Zákaz jména opačného pohlaví však platí i pro ně.
Nguyen mezi nejčastějšími příjmeními
Vietnamské příjmení Nguyen se v Česku vyšvihlo mezi nejčastější. Podle dat projektu Kde jsme, která v červnu 2011 citovaly iDNES a Česká televize, bylo s 21 020 nositeli deváté v celkovém pořadí, hned za dvojicí Dvořáková a Dvořák. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí stejný údaj a dodává, že jde o součet mužské i ženské podoby, protože se nepřechyluje. Mluvčí ministerstva vnitra vysvětlil jeho četnost příchodem Vietnamců do Česka, jejich usazením a narozením dětí. Nguyen je podle článku nejčastějším zahraničním příjmením v republice. Ve Vietnamu patří rovněž k nejrozšířenějším příjmením, takže jeho obliba v Česku není náhodná.
Nepřechýlené příjmení od roku 2022
Do konce roku 2021 mohla Češka získat příjmení v mužském tvaru jen ve výjimečných případech, například když měla za manžela cizince, hlásila se k jiné než české národnosti nebo trvale žila v zahraničí. Novela zákona o matrikách tyto podmínky zrušila. Od 1. ledna 2022 může o nepřechýlené příjmení požádat každá občanka bez udání důvodu, a to při sňatku i při zápisu narození dcery. Ústav pro jazyk český ve vyjádření z 25. září 2024 připomněl, že zákon upravuje jen zápis v matrikách a úředních dokladech. Běžné ani mediální užívání neřídí a jedno univerzální doporučení podle ústavu vydat nelze.
Moldanové slovník Naše příjmení
Nejrozsáhlejší populárně naučný výklad českých příjmení napsala jazykovědkyně Dobrava Moldanová. První vydání knihy Naše příjmení vyšlo roku 1983 a obsahovalo asi 12 000 příjmení. Druhé, podstatně rozšířené vydání z roku 2004 zpracovává přibližně 30 000 příjmení. Recenzentka Zuzana Hlubinková v časopise Naše řeč uvádí, že autorka využila dříve nedostupný registr obyvatelstva a částečně i materiál svého otce, jazykovědce Josefa Beneše. Podle knihy vzniklo nejvíce příjmení z křestních jmen, další velkou skupinu tvoří jména odvozená od míst a z obecných slov. Nepřehlédnutelná jsou i příjmení cizího původu, nejčastěji německá.
Marie vypadla z první dvacítky roku 2024
Jméno, které podle serveru Proženy vydrželo na výsluní téměř šedesát let a dominovalo padesátým létům, se v roce 2023 drželo na dvacátém místě a v roce 2024 se podle Českého statistického úřadu do první dvacítky nedostalo; spolu s ní chyběla podruhé za sebou Veronika a u chlapců vypadl Šimon. Marie přitom zůstává nejčastěji děděným ženským jménem: v roce 2024 ji dostala téměř každá desátá dcera matky jménem Marie. V celé populaci byla Marie podle dat ministerstva vnitra z roku 2016 druhým nejčastějším ženským jménem. Statistika novorozenců tak ukazuje konec jedné epochy, nikoli zánik jména, které nosí stovky tisíc žen.
Lucie, Tereza a Kateřina: jména dnešních matek
Jména rodičů novorozenců ukazují, kdo dnes zakládá rodiny. Český statistický úřad uvádí, že od ledna 1999 do ledna 2015 se nejvíce dětí rodilo matkám jménem Jana, poté převzaly vedení Lucie; v první dekádě tisíciletí byly na předních místech Lenka, Petra a Martina, postupně přibývalo Kateřin a naposledy Veronik. Mezi otci bylo dlouhodobě nejvíce Petrů, Martin se držel na druhém až čtvrtém místě a rostly počty Janů a Tomášů. Roku 2025 byli v Plzeňském kraji nejčastějšími otci Jan, Tomáš a Martin a matkami Lucie, Tereza a Kateřina. Jména rodičů tak zrcadlí žebříčky z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Liberecký kraj: Sofie a Jan proti proudu
V Libereckém kraji vyhrála v roce 2025 Sofie, která se podle krajské správy Českého statistického úřadu posunula ze šestého místa v roce 2024 a v krátké čtyřleté řadě od roku 2022 zvítězila poprvé; za ní následovaly Viktorie, Eliška, Rozálie a Anna. Mezi chlapci vedl Jan před Jakubem a Matyášem, kteří se dělili o druhé místo, ačkoli v roce 2024 zde zvítězil Matyáš. Jan byl roku 2025 první ještě v Jihočeském kraji a jeho obliba podle úřadu klesá s velikostí obce. Liberecko tak spojilo pražský vkus u dívek s venkovským u chlapců.
Lednová hlášení matrik: jak se jména počítala do roku 2019
Dnešní žebříčky mají skromný původ. Český statistický úřad vysvětluje, že zdrojem statistiky dětských jmen býval výkaz Hlášení o narození, který posílaly matriční úřady v papírové nebo elektronické podobě. Jména dětí a rodičů se nezpracovávala strojově, ale ručním přepisováním, a proto se zjišťoval pouze leden. Lednová jména se sledovala od roku 1999 a podle prezentace úřadu se tato metoda užívala do roku 2019; v roce 2013 se údaje nezjišťovaly vůbec. Informace o jménech v devadesátých letech pocházely ze statistik Ministerstva vnitra. Starší srovnání proto zachycují jen děti narozené v lednu, nikoli celý ročník, a nelze z nich odvozovat počty.
Letiště Václava Havla: název, který opravil slovosled
Pojmenování pražského letiště schválila vláda 21. března 2012 s tím, že k přejmenování dojde 5. října, v den Havlových narozenin, a náklady činí čtyři miliony korun. Podle vládní tiskové zprávy měl anglický název znít Prague Airport – Vaclav Havel. Po kritice odborníků kvůli nesprávnému slovosledu byl podle Knihovny Václava Havla v červnu 2012 změněn na Václav Havel Airport Prague, česky Letiště Václava Havla Praha. Tatáž zpráva připomíná, že podle průzkumu tehdy mezi lidmi převažovali kritici přejmenování. Vlastní jméno prezidenta tak prošlo nejen politickou debatou, ale i jazykovou korekturou, než se objevilo na odletové hale.
Kohoutkova kometa 1973 a planetka Jan Palach z roku 1969
Luboš Kohoutek dal jméno kometě i politicky nepohodlné planetce. Podle české Wikipedie objevil 7. března 1973 v Hamburku kometu C/1973 E1, která prošla přísluním 27. prosince 1973 ve vzdálenosti asi 21 milionů kilometrů od Slunce a vrátí se řádově za 75 000 let. Už v srpnu 1969 objevil planetku číslo 1834 a podle České astronomické společnosti ji pojmenoval Jan Palach, krátce po Palachově oběti; normalizační úřady poté zakázaly publikovat její jméno v českých časopisech. Dne 26. října 1971 objevil planetku 1841, jež nese jméno prvního prezidenta. Exilový astronom tak z Hamburku zapisoval na oblohu jména, která doma nesměla znít.
Karlín: první pražské předměstí pojmenované po císařovně
Karlín je podle Kudy z nudy první pražské předměstí; vzniklo roku 1817 a jméno dostalo po Karolíně Augustě, manželce císaře Františka I. Je to patrně jedno z mála pražských místních jmen odvozených od ženy, a navíc od panovnice, která v Praze nikdy nesídlila. Z císařovnina jména Carolina vzniklo německé Karolinenthal a české Karlín, takže dnes zní, jako by patřilo nějakému Karlovi. Kolem čtvrti vyrostly dílny, Negrelliho viadukt z let 1846 až 1849 a stanice metra Křižíkova, otevřená roku 1990 a pojmenovaná po vynálezci. Císařovna sama upadla v zapomnění, její jméno ale dodnes říká každý pražský hlasatel v tramvaji.
Kaplanova turbína: patent z Brna, první kolo v Poděbradech
Turbína, která pohání přehrady od Orlíku po švédský Lilla Edet, byla vynalezena na brněnské německé technice. Podle přehledu Martina Poláka v časopise Energies z roku 2021 začal Viktor Kaplan, rodák z rakouského Mürzzuschlagu působící v Brně od roku 1903, upravovat Francisovu turbínu roku 1910 a první patent na natáčení lopatek oběžného kola získal roku 1913. První provozní stroj šel roku 1919 do přádelny ve Velmu v Rakousku, druhý roku 1920 do Poděbrad. Kaplan si patentovou agendu vyřizoval sám a roku 1931 odešel na statek v Rakousku. Jeho jméno dnes zná každý strojař, město, kde vynález vznikl, už méně.
Soud jako poslední instance při volbě jména
Nedohodnou-li se rodiče na jménu dítěte do jednoho měsíce od narození, nebo jméno v této lhůtě vůbec neurčí, matriční úřad podle § 18 zákona o matrikách jméno nezapíše a učiní oznámení soudu. Stejně postupuje, zvolí-li rodiče jméno, které zapsat nelze, nebo nejsou-li známi. Občanský zákoník v § 861 stanoví, že je-li znám jen jeden rodič, určí jméno on, jinak soud. A podle § 864 určí soud i bez návrhu osobní jméno a příjmení dítěte, není-li znám žádný z rodičů. Odborná literatura uvádí jako typický příklad děti odložené do babyboxu.
Rodné příjmení podle zákona o matrikách
Rodné příjmení není jen příjmení, s nímž se člověk narodil. Zákon o matrikách v § 68 vypočítává, kdy se za rodné příjmení považuje i příjmení zapsané do knihy narození později: při určení nebo popření otcovství, při osvojení, v souvislosti se změnou pohlaví nebo při uzavření manželství rodičů po narození dítěte. Rodným příjmením je též příjmení uvedené v jazyce národnostní menšiny, příjmení po opravě zápisu nebo příjmení, které osoba po pěti letech užívání v nesprávné podobě prohlásí za své. Rodné příjmení se tedy může během života změnit, aniž by šlo o úřední změnu příjmení.
Pseudonym chráněný jako jméno
Občanský zákoník v § 79 přiznává každému právo přijmout pro určitý obor činnosti nebo i pro soukromý styk pseudonym. Právní jednání pod ním není neplatné, je-li zřejmé, kdo jednal. Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno. Autorský zákon k tomu v § 7 dodává, že totožnost autora anonymního nebo pseudonymního díla nesmí být bez jeho souhlasu prozrazena. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny patří pseudonym mezi fiktonymy, tedy jména přijatá k zatajení pravého jména, a do občanského průkazu se nezapisuje. K jeho užívání není třeba žádné povolení.
Příjmení ve svazku dvou žen od roku 2025
Zákon č. 123/2024 Sb. zavedl od 1. ledna 2025 partnerství osob stejného pohlaví podle občanského zákoníku, na něž se obdobně vztahují ustanovení o manželství. Informace Ministerstva vnitra č. 9/2025 proto výslovně uvádí, že pravidla pro dohodu o společném a připojovaném příjmení i pro zápis příjmení ženy v mužském tvaru platí od téhož data také při uzavření partnerství dvěma ženami. Partnerky si tedy mohou zvolit společné příjmení, ponechat si obě svá, nebo jedno připojit, a každá z nich může požádat o nepřechýlenou podobu. Dřívější registrovaná partnerství zůstala v platnosti.
